S více exekucemi větší srážky ze mzdy. Stát tlačí dlužníky z šedé ekonomiky do insolvence
Od října tohoto roku platí zásadní systémová novela insolvenčního zákona, jež si mimo jiné klade za cíl motivovat více dlužníků ke vstupu do procesu oddlužení, neboť zkracuje standardní dobu splátkového kalendáře oddlužení z pěti let na tři roky. Lidem se čtyřmi a více exekucemi se navíc nově sráží více peněz ze mzdy. Podle experta se jedná o „legislativní odpustek“ věřitelům.
Zákonodárci cílí na ty dlužníky, kteří se nachází ve vícečetných exekucích, jež jsou proti nim dlouhodobě bezúspěšně vedeny, neboť takoví dlužníci se zpravidla dříve či později naučí vcelku obstojně fungovat v zóně šedé ekonomiky, v níž na ně většinou exekutor nedosáhne.
„Tento přístup dlužníků však povětšinou nemá žádné vítěze, nýbrž pouze poražené, kdy dlužník jím jednak poškozuje své věřitele, kteří se v naprosté většině případů již nikdy nedočkají vymožení své pohledávky, jednak poškozuje státní rozpočet, do kterého neodvádí povinné odvody, avšak nemalé sumy z něj čerpá, koneckonců jím dlužník poškozuje i sám sebe, neboť v důsledku neodvádění plateb na sociální pojištění mu nevznikne nárok na starobní důchod či nemocenskou, nehledě na fakt, že riskuje provedení exekuce majetku, případně majetku osob, se kterými dlužník sdílí společnou domácnost,“ řekl pro Echo24 expert na exekuce a insolvence ze společnosti Adkins Legal Tomáš Souček.
Právě motivovat dlužníky ke vstupu do insolvence bylo klíčovým záměrem novely, která ale vyvolávala v letošním roce velké emoce. Hovořilo se mimo jiné o tom, že nastavení podmínek se vychýlí výrazně na stranu dlužníků a poškodí věřitele.
BEST OF ECHO: Hokej jako tajná zbraň malých národů proti velmocem
„Lze proto s podivem pozorovat, že bez větších diskuzí prošla tím samým zákonem novelizovaná úprava občanského soudního řádu, jež má přitom potenciální dopad do každodenních životů výrazně vyššího množství dlužníků a jejich rodin než novela insolvenčního zákona. Jedná se konkrétně o nový systém fungování srážek z příjmů dlužníků prováděný u tzv. vícečetných exekucí, který stanovuje, že v případě, kdy má dlužník čtyři a více tzv. nepřednostních exekucí, začne mu býti plátcem příjmů prováděna vyšší srážka – konkrétně srážka počítaná pro tzv. exekuci přednostní,“ řekl Souček s tím, že v určitých případech může jednat o výši srážky až dvojnásobnou. Podle dat Exekutorské komory ČR se přitom potenciálně může jednat o více než 343 000 dlužníků.
V důvodové zprávě k novele insolvenčního zákona přitom o této zásadní změně dopadající do životů stovek tisíc dlužníků a jejich rodin nenajdeme ani zmínku. Byla totiž do výsledného textu zákona zakomponována až teprve na základě pozměňovacího návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Ministerstvo spravedlnosti argumentovalo tím, že v současné době je v centrální evidenci exekucí evidován vysoký počet osob se třemi a více exekucemi. Přestože počet exekucí a osob již léta klesá, počet exekucí na hlavu se zvyšuje. Důvodem je podle Blažkova resortu i skutečnost, že zatímco v insolvenčním řízení činí srážka ze mzdy dvě třetiny čistého zbytku mzdy, v exekučním řízení to platí jen pro přednostní pohledávky. Pro tzv. nepřednostní pohledávky představující zejména soukromoprávní pohledávky srážka ze mzdy činila jen jednu třetinu čistého zbytku mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky.
Změna tedy přinesla to, že v případě osob s vícečetnými exekucemi, proti nimž vede exekuci více oprávněných, se nově povinně sráží dvě třetiny čistého zbytku mzdy. „Jednak proto, že tím budou vícečetné dluhy uspokojovány spravedlivěji ve vyšší výši a tím rychleji, a dále proto, aby se smyl rozdíl mezi srážkou v exekuci a insolvenci a předlužený povinný byl motivován podat na sebe insolvenční návrh a řešit své dluhy komplexně v oddlužení. Tím povinný bude plnit své závazky spravedlivě vůči všem věřitelům současně podle pravidel insolvenčního řízení a lze předpokládat i úspory na straně státního rozpočtu,“ argumentovalo ministerstvo.
PODCAST: Fitness je primární prevence. Zdraví nevzniká v nemocnicích, jsme strůjci svého štěstí, říká Havrdová
Stát podle Součka tímto krokem jednak motivuje dlužníky s vícečetnými exekucemi ke vstupu do oddlužení,. S ohledem na skutečnost, že jde o pozměňovací návrh, který původní návrh zákona neobsahoval, jedná se podle něj o jeden z „legislativních odpustků“ vůči věřitelům, kterých přijaté pozměňovací návrhy obsahovaly vícero. „Zákonodárci takto nepochybně reagovali na četné protesty ze strany věřitelů, jimž se pochopitelně nelíbí další změkčování podmínek oddlužení a exekucí, které můžeme soustavně pozorovat napříč přijatými novelami zákonů v posledních několika letech,“ řekl expert.
Souček zároveň shrnul, jaké výhody má oddlužení oproti setrvání v exekucích. „V oddlužení není třeba zaplatit ani 30 % dlužné částky, aby dlužník mohl být osvobozen od placení zbytku dluhů. V exekuci je naopak třeba vždy zaplatit vše + úroky, penále, smluvní pokuty, náklady řízení a odměnu exekutora. Splátkový kalendář oddlužení nově trvá pouhé tři roky. Exekuce je skončena, až když je zcela splacena. Teprve poté se začne splácet další exekuce v pořadí, která mezitím denně narůstala o úroky, smluvní pokuty, penále a tak dále takto dlužník může exekuce splácet i desítky let,“ vysvětlil expert s tím, že dluhy v oddlužení nerostou o úroky, smluvní pokuty, penále a odměny advokátů nebo exekutorů, nýbrž je splácená částka pevně daná.
