EU oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli vysokým deficitům

Evropská unie oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).

Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP.

"Jestliže dojde v členském státě k nadměrnému schodku, je cílem postupu při nadměrném schodku urychlit nápravu tím, že se členské státy podrobí zvýšené kontrole a poskytnou se jim doporučení, aby přijaly účinná opatření k nápravě deficitu," uvádí prohlášení Rady EU. S doporučeními pro dané členské státy, která by měla vést k nápravě schodku v určitém časovém období, by nyní měla přijít Evropská komise. Očekává se, že se tak stane v listopadu.

Prvním krokem k zahájení postupů při nadměrném schodku byla právě červnová zpráva EK. Následně se zprávou na svém červencovém zasedání v Bruselu zabývali i ministři financí sedmadvacítky. Nakonec bylo zahájení oficiální procedury schvalováno písemnou formou a členské státy rozhodnutí schválily potřebnou kvalifikovanou většinou.

Deficity, jimiž se komise ve své zprávě zabývala, jsou většinou důsledkem pandemie covidu-19 a mimořádných fiskálních opatření, k nimž členské státy unie v té době sáhly. Částečně tyto nadměrné deficity odrážejí i dopady krize na energetickém trhu po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022. Ceny energií se v létě téhož roku přechodně zvýšily na několikanásobek, což vlády některých členských zemí EU přimělo finančně podpořit domácnosti i podniky.

Pozornost se upíná zejména k Francii, která má druhou největší ekonomiku v eurozóně a která se potýká s politickými otřesy. Vyvolalo je rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. V nich nakonec zvítězila levicová Nová lidová fronta před Macronovými centristy a krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové, které favorizovaly předvolební průzkumy.

Nynější premiér Gabriel Attal po volebním neúspěchu centristů podal demisi, kterou Macron minulý týden přijal. Premiéra i ministry ale Macron požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet.

Francie měla loni rozpočtový deficit 5,5 procenta HDP, Itálie pak 7,4 procenta a Maďarsko 6,7 procenta. Schodek Polska v loňském roce dosáhl 5,1 procenta HDP, na Slovensku to bylo 4,9 procent, na Maltě rovněž 4,9 procenta a v Belgii 4,4 procenta.