Proč ještě není hotová munice pro houfnice Caesar? Armádní zakázky nabírají zpoždění

Velké armádní zakázky nabírají zpoždění. Oproti původnímu plánu se zpožďuje převzetí izraelských mobilních radarů MADR nebo francouzských houfnic Caesar. Komplikace se objevily i při výrobě 155 mm střeliva, které má do našich Caesarů dodat jediný domácí výrobce dělostřelecké munice STV Group.

Česko dá příští rok na obranu rekordních 161 miliard korun a podruhé splní svůj dvouprocentní závazek vůči Severoatlantické alianci. Z toho na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury a informačních technologií půjde asi 43 procent všech výdajů. 20,5 miliardy nás bude v příštím roce stát financování dlouhodobých strategických projektů. Jde zejména o zálohy na stíhačky F-35, pásová bojová vozidla pěchoty CV90, transportní letouny Embraer C-390, izraelské protiraketové systémy Spyder nebo houfnice Caesar.

Posledně zmíněná francouzská děla budou ale zřejmě dodána později, než se předpokládalo. Původně měly první kusy dorazit do Česka už letos, aby mohly proběhnout vojskové zkoušky. Kvůli změně harmonogramu se ale s převzetím prvních kusů nakonec počítá až příští rok v létě. Podle Seznam Zpráv se tím původně plánované doručení všech 62 kusů posouvá z roku 2026 nejméně o rok.

Ministerstvo obrany tvrdí, že ke zpoždění došlo z důvodu dodatečného navýšení objednávky o 10 kusů v prosinci 2022. Navzdory změně termínů odmítl zmínky o prodlení také mluvčí zbrojovky Gabriel Massoni. „Nejde o zpoždění, ale o změnu harmonogramu. Dva prototypy jsme už vyrobili. Naše zkoušky proběhnou na jaře, české pak v létě,“ řekl. Za všech 62 houfnic Caesar na českých podvozcích Tatra zaplatí stát dohromady 10,3 miliardy korun.

Zádrhel ve výrobě munice

Současně s navýšením objednávky před dvěma lety ministerstvo obrany podepsalo také smlouvu na dodávky 155 mm munice pro Caesary s jediným českým výrobcem velkorážového střeliva STV Group za dalších 10,17 miliardy korun. Tedy přibližně stejnou částku, co nás stojí samotné houfnice. Firma byla vybrána napřímo bez výběrového řízení a objednávka zahrnovala bezmála 66 tisíc kusů střel různých druhů a téměř 300 tisíc prachových modulů. Jenže i tady se objevují komplikace, jak upozornily například Novinky.

Ministerstvo obrany mělo na nákup v letošním rozpočtu určenou jednu miliardu korun jako zálohu, ale dodavatelská STV ji nevyčerpala, protože se jí nepodařilo získat potřebný certifikát. Ředitel speciálních projektů Pavel Beran svaloval vinu na slovenského dodavatele plášťů ZVS, který je součástí českého holdingu Czechoslovak Group (CSG).

„Prodloužení certifikace na houfnici Caesar je zapříčiněno technickou nepřipraveností našich subdodavatelů, konkrétně společnosti ZVS, která oproti původním proklamacím nemá své komponenty řádně otestované. A také dlouhým vyjednáváním se společností Explosia,“ uvedl Beran.

Skupina CSG se ale proti tomuto tvrzení ohradila s tím, že jde o „nepravdivé a zavádějící informace“. Podle mluvčího skupiny Andreje Čírtka vyrobila dceřiná ZVS nasmlouvané komponenty včas a vinu na zpoždění nenese.

„STV Group objednala muniční pláště u ZVS Holding teprve letos, 20. června, tedy rok a půl po uzavření smlouvy s MO ČR. Společnost ZVS Holding vyrobila tyto muniční komponenty včas.“ Dodávka podle něj měla proběhnout do 30. srpna., ale zpozdila se o necelý měsíc, protože společnost STV Group neměla včas vyřízenou licenci potřebnou pro přepravu muničních komponent ze Slovenska do ČR. „Společnost STV Group dodávku plášťů bez problémů akceptovala a nedala najevo sebemenší námitky. Tvrzení Pavla Berana tedy nebylo pravdivé,“ uvedl Čírtek ve vyjádření zaslaném deníku Echo24.

Problémové radary

Dlouhodobé problémy provázejí v neposlední řadě také dodávky mobilních izraelských radarů MADR, za které Česko zaplatilo 3,5 miliardy korun. Ministerstvo obrany rozhodlo o jejich pořízení za ministra Lubomíra Metnara (ANO) v roce 2019. Dodávky ale nabraly několikaleté zpoždění a z osmi radarů dosud převzali vojáci pouze čtyři. Zbylé čtyři, z nichž poslední dorazily do Česka před rokem, podle ministerstva nesplňují parametry dané smlouvou a opakovaně neprošly vojskovými zkouškami.

Podle zástupců ministerstva obrany není možné zbývající čtyři radary převzít kvůli nespolehlivosti při detekci cílů, potížím se softwarem nebo kvůli problémům s anténami, do nichž zatéká voda.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kvůli tomu v říjnu, jak upozornilo Aktuálně.cz, vyzvala Izrael k zaplacení penále ve výši 65 milionů korun. Podle ředitele sekce vyzbrojování a akvizic na ministerstvu Lubora Koudelky chce Česko po Izraeli také další částku jako kompenzaci za nesprávné vyměření DPH a celních poplatků za dovoz opravených náhradních dílů.