Česko kupí další dluhy, náraz do zdi by pocítila každá peněženka

Český státní dluh by měl letos vzrůst o 313,6 miliardy korun na 3,991 bilionu korun. Zvýšení by bylo v podobném objemu jako loni, vyplývá z dokumentace k návrhu státního rozpočtu, který vláda předložila sněmovně. Míra zadlužení se podle materiálu do konce letošního roku zvýší na 44,6 procenta HDP. Česko se tak nadále pomalu blíží k hranici dluhové brzdy. Byť je od ní ještě relativně daleko, ekonomové varují před dalším rozhazováním veřejných peněz s tím, že náraz do zdi by pocítil každý občan i firma.

Vládní materiál upozorňuje, že konečná výše státního dluhu bude záležet na skutečném výsledku hospodaření státu. Návrh státního rozpočtu předpokládá letos deficit 310 miliard korun, rozpočtové příjmy včetně peněz z Evropské unie by měly dosáhnout 2,118 bilionu korun a výdaje 2,428 bilionu korun. Schodek sektoru vládních institucí by měl dosáhnout 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských dvou procentech.

Míra zadlužení se podle materiálu do konce letošního roku zvýší na 44,6 procenta HDP. Ke konci loňského roku činila 43,1 procenta HDP. Míra zadlužení Česka roste od roku 2020 s výjimkou mírného poklesu v roce 2023. Zhruba 95 procent státního dluhu tvořily ke konci roku 2025 státní dluhopisy a pokladniční poukázky vydané na domácím trhu. V letošním roce jsou splatné obligace za 423,5 miliardy korun.

Česko se nadále blíží k nárazu na takzvanou dluhovou brzdu, kterou zákon stanovuje jako opatření k nápravě veřejných financí při dosažení zadlužení 55 procent HDP. V takovém případě musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že s konceptem dluhové brzdy je potřeba kalkulovat při sestavování rozpočtu na každý rok. „V případě, že veřejné finance budou zdravé a tempo zadlužení bude klesat, pak na limit dluhové brzdy na veřejném dluhu 55 % HDP nenarazíme. Výhled vývoje veřejných financí tak obsahuje právě i kalkulaci, zda v budoucnu narazíme na dluhovou brzdu. Výsledek kalkulace, že na dluhovou brzdu nenarazíme, je jedním z parametrů udržitelných veřejných financí,“ uvedl Peterka s tím, že čím blíže budeme dluhové brzdě, tím menší manévrovací prostor naše veřejné rozpočty budou mít v případě další krize, ať už ekonomické, pandemické, geopolitické či jiné.

Podle něj musí dojít k zásadní revizi výdajů státního rozpočtu a k alespoň částečné revizi daňového systému, a to nikoliv pouze na papíře. „Je třeba ujasnit výdajové priority a postavit se největším strašákům v rozpočtu. Tam patří například nákladný důchodový systém, který bude se stárnutím populace ještě zdražovat. Je třeba zodpovědět otázku, co všechno má stát financovat. Vidíme, jak v posledních letech výrazně rostou veřejné výdaje. Často se jedná o nekoncepční dárky voličům, které jsou kilometry daleko od definice veřejných statků, které by veřejné rozpočty měly hradit. Stalo se normou, že naše veřejné rozpočty platí soukromou spotřebu vyvoleným. Nemůžeme se divit, že pak téměř každý rozpočet v historii republiky končí deficitem,“ dodal Peterka.

Vyšší daně i škrty

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek Echu řekl, že český dluh sice v posledních letech narůstá, avšak dosažení dluhové brzdy je podle jeho názoru ještě hodně vzdálené. „Nebudeme-li tedy předpokládat událost typu covidu, která znamenala hluboký zásah do ekonomiky i veřejných financí,“ poukázal Dufek podobně jako Peterka na zmenšující se prostor pro případ další krize.

Výchozí pozice českého zadlužování nicméně byla podle něj velmi nízká a zamával s ní až covid. „Od roku 2021 se však dluh v poměru k HDP mění jen minimálně, i když samozřejmě hodně velkou roli sehrála vysoká inflace, která výrazně zvýšila náš nominální produkt. Dostat se k dluhové brzdě by znamenalo zadlužovat se ještě rychleji než doposud. A k tomu jsou ovšem potřeba dva, nejenom dlužník, ale i ochotný věřitel,“ řekl dále Dufek s tím, že předpokládá, že se stále vyšším dluhem by tito věřitelé požadovali v první řadě vyšší rizikovou přirážku, nicméně časem by zřejmě i tak jejich ochota k půjčování peněz ochladla. Finanční trhy by ČR podle Dufka k dluhové brzdě zřejmě ani nepustily.

Náraz do dluhové brzdy by podle Pavla Peterky jistě pocítili i běžní občané. „Při nárazu do dluhové brzdy musí vláda předložit nápravná opatření, která povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. To znamená škrty a růst daní. Vzpomeňme si, jak velký politický odpor vyvolal konsolidační balíček, který v zásadě uspořil 100 miliard ročně. Nyní bychom se bavili o trojnásobných hodnotách,“ řekl Peterka s tím, že samozřejmě platí, že čím populističtější a čím rozhazovačnější rozpočty budou, tím bude náraz do brzdy a spojená opatření tvrdší a bolestivější.

Petr Dufek řekl, že technicky by dosažení dluhové brzdy vyvolalo nástup fiskální restrikce, která by mohla ekonomiku stáhnout do recese. „A s recesí už všichni zkušenost máme. Bylo by to ovšem zvláštní období útlumu, protože by bylo spojené i dražšími penězi. A to je něco, o co snad nikdo ani nestojí,“ uvedl Dufek.

Podle Peterky je nicméně brát do úvahy další rovinu celého problému. „Současná vláda si zatím nedělá příliš hlavu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, protože její voliči preferují vyšší transfery z veřejných rozpočtů do vlastních peněženek i za cenu vyššího dluhu. Samozřejmě doufám, že v dalších volebních období bude vláda plnit sliby a rozpočty uzdraví,“ prohlásil Peterka a dodal, že přesto nelze vyloučit, že jiná vláda v budoucnu nepřistoupí k dluhové brzdě podobně. „V momentě, kdy se bude blížit náraz, tak brzdu zruší nebo posune a odloží problém dalším generacím,“ uzavřel rozbor Peterka.