Konec současných plynových kotlů v domácnostech. EK ho plánuje od roku 2029

Po náročné zimě s vysokými cenami energií čeká evropské domácnosti další šok. Evropská komise chce od roku 2029 zákaz prodeje současných plynových kotlů. Podle představ Evropské komise by EU měla přejít na tzv. hybridní kotle s využitím tepelných čerpadel či solárních panelů. Nová technologie by si od domácností podle některých odhadů vyžádala investice v přepočtu na jednu domácnost přes 100 000 korun. Celkem se tak může jednat o miliardy.

Návrh regulace s povinnou sezonní účinnost kotlů 115 %, poslala již komise do připomínkového řízení. Komise chce současné kotle, které nejsou schopné takové účinnosti dosáhnout, nahradit hybridními zařízeními se solárními panely či tepelnými čerpadly. České ministerstvo životního prostředí už nově nabízí dotace na výměnu starých kotlů za tepelná čerpadla. Proti plánu komise bijí na poplach odborníci na vytápění, kteří označují plán za nerealistický.

„Plán EK, že má plynové kotle nahradit v domácnostech 30 milionů tepelných čerpadel, tak všichni vědí, že je to nereálné,“ komentuje návrh odborník na vytápění z Asociace podniků teplárenské techniky a její výkonný ředitel Zdeněk Lyčka.

Evropská komise na vyšší efektivitu vytápění tlačí dlouhodobě. Současný záměr vychází ze směrnice z roku 2013. Ta se zabývá designem zařízení pro ohřívání a vytápění. Tato směrnice určuje minimální účinnost tepelných zařízení a jednou za čtyři roky prochází jednotlivá tepelná zařízení revizí, co se týče jejich účinnosti. V současnosti musí mít plynové kotle minimálně 86 % účinnost. Nová norma však povinnou minimální sezonní účinnost zvyšuje na rekordních na 115 %.

Sezonní účinnost tepelných zařízení vychází z podobného vzorce, který například pomáhá zařazovat jednotlivé spotřebiče do tříd energetické náročnosti. A v tomto vzorci se u tepelných zařízení na fosilní paliva započítává korekční součinitel, který, v případě že revize směrnice projde schvalovacím procesem, zvedne požadovanou sezonní účinnost na 115 %.

Této účinnosti nejsou současné plynové kotle schopné dosáhnout. To potvrdilo Echu 24 jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak Zdeněk Lyčka. „Takto vysoké účinnosti nemohou samostatné kotle na plynná a kapalná paliva a elektřinu dosáhnout, což bude v praxi znamenat, že je nebude možné jako nové výrobky uvádět na trh. Požadavky splní tepelná čerpadla (TČ) a kombinovaná zařízení, např. plynový kotel v kombinaci s TČ nebo se solárním panelem,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Evropská komise chce ve svém tažení proti fosilním palivům místo plynových kotlů využívat takzvané hybridní kotle. Ty jsou v jedné tepelné soustavě napojeny například na tepelné čerpadlo či solární panel. Návrh komise zmiňuje i možnost se v budoucnosti zabývat zapojení hybridních kotlů na vodík. Regulace bude znamenat faktický konec dnes hojně rozšířeného vytápění.

„Týkat se to bude nových kotlů. Znamená to, že asi nebude možné si koupit normální plynový kotel. Jedině pokud součástí hybridního tepelného čerpadla, nebo pokud bude součást hybridního solárního panelu. Je to tak provázané, že když to bude hybridní tepelné čerpadlo, tak to bude muset být jediný blok s vlastním výrobním číslem,“ komentuje návrh Komise Zdeněk Lyčka.

Současný návrh, jak upozorňuje Lyčka, zároveň znemožňuje opravu tepelné soustavy pokud by se porouchal pouze plynový kotel a nikoliv solární panely či čerpadlo. Domácnosti si tak budou muset kvůli regulaci zaplatit za nové tepelné řešení svého bydlení.

Na návrh komise ostře reagovala řada plynárenských sdružení napříč Evropou. Podle zdrojů redakce námitky v připomínkové řízení zmínila řada států. Polsko například varuje před ekonomickými a sociálními důsledky přechodu na hybridní kotle. Itálie například prosazuje zachování kotlů na bioplyny. Podobně tak Polsko varuje před sociálními důsledky nového nařízení.

Například server European Conservative cituje Fabrizia Ghdiniho z italské asociace na ochranu spotřebitelů, který varuje, že na mnoha místech není pro hybridní tepelná čerpadla prostor a jsou vysoce finančně nákladná. Podle Asociace může cena při náhradě plynového kotle hybridním dosáhnout až 7 000 eur (přes 160 000 korun).

„Reálně je to nerealizovatelné, je ohromné množství budov, kde se to nedá nainstalovat. Navíc se řeší, že bude čím dál větší problém s hlukem (tepelných čerpadel). Když se například ve městě v nějakém stísněném prostoru musí nainstalovat třicet čerpadel, tak ty hlukové studie (a hygienické normy pozn. red) nevychází. Musely by se změkčit normy nebo výrazně vylepšit technologie těch tepelných čerpadel, což není reálné,“ uvádí problémy, které domácnosti v EU čekají při přechodu na tepelná čerpadla Lyčka.

Právě tepelná čerpadla by mohla podle názoru Evropské komise být jedním z náhrad plynových kotlů. Tlak na omezení plynových kotlů podle komise ještě zvýšila invaze Ruska na Ukrajinu a snaha EU odstřihnout se od závislosti na ruském plynu. Minulý rok komise představila ambiciózní plán na odstřižení od ruského plynu. V jeho rámci navrhla omezení dotací na plynové kotle z roku 2027 už na rok 2025. S tímto rokem souhlasila i Rada EU. Evropský parlament dokonce navrhuje ukončení podpor už v roce 2024.

„V současné době nelze odhadnout, jak bude finální podoba směrnice a předmětného zákazu podpory vypadat, protože vyjednávání v trialozích k revizi této směrnice ještě nezačalo. ČR bude během trialogů podporovat návrh Rady EU, který považuje za rozumný kompromis,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva obchodu a průmyslu Marek Vošahlík k navrhovanému ukončení podpor pro plynové kotle na evropské úrovni. Zároveň upozornil, že většina dotací v ČR kotle na fosilní paliva nepodporuje.

V podobném duchu jako Komise se nedávno vyjádřil i ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, když představoval novinky v programu Nová zelená úsporám. Ve vysílání Českého rozhlasu Plus upozornil právě na nově nabízenou dotaci na pořízení tepelného čerpadla, jako náhradu za více jak 20 let staré atmosferické kotle.