Metropolitní univerzita Praha zorganizovala konferenci zaměřenou na výzkum soudních systémů

Jak jste spokojen s průběhem mezinárodní konference, která se konala jako součást grantového programu „Portrait of a Judge“?

Příprava konference dala skutečně mnoho práce, což ostatně není žádné překvapení. Ale bylo nutné zajistit propagaci v systému českého soudnictví, neboť téma je výsostně praktické, a tudíž právě soudnictví odborně oslovuje. Již od začátku realizace tohoto projektu, tedy již 3 roky se snažíme najít kontakt na české soudy a ministerstvo spravedlnosti. A to se úspěšně fruktifikovalo právě konferencí ve dnech 5. a 6.10. právě v budově našeho rektorátu (Metropolitní univerzita v Praze) v Dubečské ulici. Účast soudce Vrchního soudu v Praze dr. Derky a také přítomnost ředitele jednoho z odborů Ministerstva spravedlnosti ČR Mgr. Převrátila, jakož i přes sto dalších účastníků připojených on-line, z toho nepochybně polovina soudců českých zejména krajských soudů, byla hodně povzbudivá. Připomínám jenom, že jednání bylo realizováno v angličtině bez simultánního překladu. Vyzdvihuji také mimořádnou pozornost, kterou našemu grantu trvale udílí paní dr. M. Novotná, vedoucí redaktorka časopisu Soudce, a tudíž instituce Wolters Kluwer, ČR.

Konference se zúčastnili zástupci šesti zemí Evropy. Jak se podařilo oslovit vybrané řečníky?

Předně, projekt je založen na součinnosti partnerů ze 4 států, organizační centrálu má na Univerzitě Mikolase Romerise ve Vilniusu (která působí ve spolupráci s jejich nejvyšším soudem). Dalšími účastníky jsou Nejvyšší soud Albánie, a Univerzita v Oslu (Norsko). Jak jsem již řekl, účastníky konference z české strany jsme získávali za zprostředkovatelské pomoci člena našeho týmu dr. R. Horáčka, soudce Vrchního soudu v Praze, využil jsem dlouholetých kontaktů s Právnickou fakultou v Bratislavě a slovenské zkušenosti tak přímo na konferenci představil prof. M. Giba (vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty UKo v Bratislavě), formou on-line se připojil prof. M. Serowianec z Právnické fakulty Univerzity M. Kopernika z Toruně, přičemž žádaně představil přístup polské vědy a praxe k problematice. Konference se taktéž přímo zúčastnil i soudce Soudního dvora EU prof. R Norkus, jehož zajistila litevská strana, z Litvy přijely i dvě soudkyně jejich Nejvyššího soudu.

Konference měla dle statistik přes 110 účastníků, čím si vysvětlujete tak velký zájem o tématiku konference?

Jak již bylo řečeno, bylo třeba zajistit rozsáhlou informaci v rámci české odborné soudcovské veřejnosti, takže největší počet účastníků byl přihlášen z řad českých soudců. Systém přijímání soudců na české soudy se týká všech soudců, kteří jsou nyní součástí justice. Tento systém je prakticky neměnný drahná desetiletí. Organizují jej krajské soudy a metodicky řídí ministerstvo spravedlnosti. Způsob povyšování soudců na pozice manažerské prakticky je neupraven a umožňuje tak různé nečekané i kritizované „postupy“. Tak, v praxi i někdy z okresního soudu, kam kandidáti na soudce nastupují, konají přípravu a jsou potom na vlastní žádost a zpracovaný návrh ministerstva spravedlnosti jmenovacím dekretem prezidenta republiky umístěni, „skočí“ až na Nejvyšší soud do Brna. Takže, námi zpracovaná komparativní analýza soudcům ukazuje, jak je to v jiných vybraných zemích Evropy, a co je podnětné i pro Českou republiku. A to si myslím díky velmi dobré teritoriální propagaci akce zajistilo velmi dobrou účast.

Představte nám stručně projekt, jeho cíle a výstupy.

Ten eufemicky (a možná dost nadneseně) znějící název grantu a projektu – Portrait of a Judge, především sleduje zhodnotit zkušenosti a řešení současných demokratických států v Evropě, které se týkají modelů přijímání soudců tzv. na první pozice. Nebo-li, jakým způsobem nastavit vstupní a konkurzní kritéria pro absolventy právnických fakult, kteří se ucházejí o profesi soudce. Jak zjistit, že kandidát je nejen dokonale znalý právního řádu, ale že již na počátku má v sobě schopnosti: rozvahu, lidský přístup, schopnost řídit jednání, být jazykově vybavený (samozřejmě úředním jazykem), vybaven vůlí vzdělávat se, atd. Prostě, zjistit, jakými schopnostmi disponuje a jestli výsledně bude představovat profesionální důstojnost justice a výkonu spravedlnosti v praxi. A k tomuto zjištění směřuje příprava kandidátů na soudce a také modely examinace kandidátů a výběru soudců komisemi. A to byl a je hlavní cíl naší dosavadní komparativní (srovnávací) práce.

Co se týče dosavadních výstupů, konaly se již 3 mezinárodní konference (ve Vilniusu, v Tiraně a poslední tato v Praze), v uplynulých letech řada členů z řad všech partnerů navštívila studijně Litvu, Albánii, Slovinsko, Nizozemí a před rokem i Českou republiku, a to s cílem získat podrobnější informace o systémech. V té souvislosti se pochlubím i tím faktem, že z naší strany bylo publikováno 6 odborných časopiseckých článků (a další ještě budou následovat).

Uvažujete o nějakém podobném navazujícím projektu?

Především nyní musíme tento projekt ve spolupráci se zahraničními partnery zdárně dokončit. K termínu trvání konference jsme editorsky vydali publikaci zvanou BOOK I., a to jako významnou publikační finalizaci projektu. Připravujeme publikaci BOOK II., která by měla ještě konkretizovat některé předchozí komparativní závěry, a hlavně také navrhnout způsoby aplikace komparativní analýzy v České republice, což svými příspěvky publikačně pro Českou republiku zajistí náš tým.

Samozřejmě, že vzhledem k tomu, že jsme navázali významné kontakty s institucemi české justice bude z naší strany motivací jak v tématice tak i s mezinárodními partnery pokračovat. Máme zejména ze strany lídrů ve Vilniusu velké uznání, takže určitou návaznost na tento projekt bychom určitě uvítali, a máme takto obrovskou podporu vedení Metropolitní univerzity v Praze.

Prof. et Doc. JUDr. Karel Klíma, CSc., dr. hab.
Metropolitní univerzita v Praze