Gripeny, nebo F-16 se slovenskými piloty? Kdo bude hlídat české nebe?

Ministerstvo obrany v úterý oznámilo návrh dohody o celkově již třetím pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Tyto stíhačky by si tak měly odkroutit třicet let ve službách české armády. První letadla přistála na letišti v Čáslavi v srpnu 2005. Poslední odletí pravděpodobně v roce 2035. Jednání se švédskou stranou probíhala poslední tři roky. Švédská strana nabízela i nejmodernější Gripen ve verzi E/F. Česká strana však dala přednost F-35 a dlouho jednala jen o pronájmu do roku 2035, za dalších osm let provozu má zaplatit 16 miliard korun.

Gripeny byly první západní letecká technika, kterou Česká republika získala. Nahrazovaly 40 let sloužící MiG-21. Původně o nákupu moderních stíhacích letounů pro stíhací letectvo uvažovala vláda Miloše Zemana na přelomu století. Tehdy byl ve hře i nákup F-16 či francouzských Mirage 2000. Ve výběrovém řízení po odstoupení ostatních zájemců zůstal Gripen. Už tehdy letectvo chtělo 24 stíhacích letounů a záměr byl je za 60 miliard korun koupit. To bylo v březnu 2002. Několik měsíců na to zasáhly povodně a po kritice především v Senátu z návrhu sešlo. Nakonec bylo rozhodnuto kabinetem Vladimíra Špidly v roce 2003, že stíhací letouny si Česko pronajme a bude jich nikoli 24, ale čtrnáct.

Smlouva byla podepsána v červnu 2004 na deset let za necelých 20 miliard korun. V srpnu toho roku už čeští piloti začali s výcvikem ve Švédsku a v dubnu 2005 už první letouny přistály v Čáslavi. Všech 14 letounů pak bylo v Čáslavi do konce srpna toho roku. „Necelý rok po podpisu smlouvy byly gripeny v Čáslavi. To se povedlo jen díky všem, kteří na projektu spolupracovali. Povedlo se to tak rychle, protože jsme všichni cítili obrovskou zodpovědnost. Od lidí z realizačního týmu až po technika. Nic jiného, než úspěch jsme si tehdy nemohli dovolit a nepřipouštěli,“ uvedl později jeden z prvních českých pilotů gripenů Petr Mikulenka.

V roce 2014 pak došlo k prodloužení pronájmu do roku 2027 za částku 1,7 miliardy ročně. Tehdejší ministr Martin Stropnický uvedl, že letouny v rámci smlouvy za víc jak 21 miliard korun prošly modernizací například na systémy nočního vidění.

V roce 2022 pak vláda oznámila záměr pořídit americké F-35, které mají gripeny nahradit. Švédská strana si následně stěžovala, že Česko přistoupilo na dohodu vláda-vláda a nedalo Švédsku možnost předložit nabídku na nové Gripeny E/F, které mají konkurovat nejmodernějším stíhacím letounům a mají být konkurenceschopné i v roce 2070. Podle ministerstva však nejmodernější gripeny nesplňovaly požadavky vojenského doporučení, které vypracovala armáda.

"Vojenské doporučení srovnávalo náklady i na další platformy, konkrétně šlo o sedm typů. Ke všem letounům si AČR vyžádala oficiálně údaje od vlád zemí, v nichž se letouny vyrábějí. Ještě obecně k hodnocení ve vojenském doporučení lze uvést, že bylo stanoveno sedm kritérií, přičemž cena byla jedním z nich a nabídky byly hodnoceny na základě hodnocení míry získaných schopností vůči vynaloženým nákladům. F-35 skončila první a Gripen nebyl ani na druhém místě," uvedlo ministerstvo obrany.

Následně ministerstvo vyjednávalo se Švédskem několik let o možnosti dalšího pronájmu do roku 2035, kdy roli gripenů převezmou F-35. V roce 2023 Blanka Cupáková ekonomická ředitelka ministerstva obrany uvedla, že očekává v rámci vyjednávání zvýšení ceny pronájmu o 30- 40 %. V létě minulého roku navštívil Prahu i kvůli jednání o gripenech švédský ministr obrany Pål Jonson. K dohodě však nedošlo. "Vzhledem k tomu, že jednání pokračují, není správné, ani taktické nyní sdělovat detaily. Chceme se nicméně více zaměřit na celkový koncept dohody a co snad můžeme zmínit, je, že potřebujeme detailnější cenový rozklad nákladů na podporu a modernizaci. Letouny JAS-39 Gripen se blíží poslednímu desetiletí jejich životního cyklu, náklady na údržbu rostou a bude nezbytné provést nákladné modernizace. Zodpovídáme se daňovým poplatníkům a já si chci být stoprocentně jistá, že podmínky pro Českou republiku budou obhajitelné jak před vládou, tak opozicí i občany ČR,“ uvedla tehdy ministryně obrany Jana Černochová. Podle vyjádření ministerstva obrany cena samotného pronájmu byla až trojnásobná oproti současnému stavu.

Roli v obtížných vyjednáváních se švédskou stranou mohlo hrát i ujištění z minulého měsíce, že český vzdušný prostor mohou v případě absence gripenů v budoucnu hlídat slovenské F-16. Právě nyní totiž gripeny chrání slovenské nebe poté, co Slovensko své MiG-29 předalo Ukrajině a plánovaná dodávka amerických stíhaček F-16 nabrala zpoždění. Dva gripeny jsou tak v současnosti na základně v Čáslavi připraveny vystartovat i nad Slovensko. Případné náklady hradí slovenská strana. Na jednání minulý měsíc bylo Česko ujištěno, že současná smlouva může v budoucnu platit i v obráceném gardu.

V úterý pak ministerstvo obrany publikovalo tiskovou zprávu, že obdrželo od švédské strany upravenou nabídku na pronájem nikoliv čtrnácti, ale dvanácti stíhaček Gripen na osm let do roku 2035 za 16 miliard korun. Deník Echo24 o nabídce informoval zde. Mluvčí ministerstva Karel Čapek pak deníku Echo24 potvrdil, že 12 gripenů by mělo Česko k dispozici až do roku 2035. První F-35 dorazí do Česka v roce 2031 a Česko tak bude mít krátkodobě více stíhacích letounů. Konkrétní detaily předložené nabídky však ministerstvo vzhledem k probíhajícím jednáním ministerstvo neupřesnilo. "Podrobnosti nabídky nemůžeme z důvodu obchodního tajemství v tuto chvíli blíže komentovat. "Můžeme ale říct, že nabízená cena ve výši 16,65 miliardy korun včetně DPH obsahuje jak pronájem letadel, tak zajištění servisu a výcviku. Největší podíl tvoří servis, a to v souvislosti se stářím letadel, které budou ve službě již třetí dekádu," uvedl mluvčí.

PSALI JSME: Izrael se „vypnutí“ F-35 bát nemusí, má vlastní „mocnou“ verzi stíhačky známou jako Adir

Jednání vlády o zabezpečení českého nebe po vypršení stávajícího pronájmu v roce 2027 dlouhodobě kritizuje opozice. "Tady došlo ke strategické chybě, a hnutí ANO na to upozorňuje dlouhodobě, že nejdříve se mělo jednat o pronájmu gripenů a pak se mělo jednat o nákupu F-35," uvedl místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Ten také kritizoval, že ministerstvo mluví o vyjednání lepší dohody i přesto, že letectvo o dva letouny přijde.