Úskalí velké reformy trestů. Rozváže ruce i podvodníkům nebo tyranům zvířat

Vládní reforma trestního práva, která má výrazně změnit podobu české trestní politiky, čelí rostoucí kritice napříč politickým spektrem – a to i zevnitř vládní koalice. Podle odborníků i některých zákonodárců obsahuje novela řadu kontroverzních ustanovení, které mohou oslabit spravedlnost, snížit ochranu obětí a zároveň ponechat v platnosti právně problematické normy.

Reforma, jejímž cílem je mimo jiné snížit počet vězňů, omezit recidivu a dosáhnout rozpočtových úspor, výrazně posiluje možnost ukládat peněžité tresty namísto odnětí svobody – téměř za všechny trestné činy. Výjimkou mají být pouze ty nejzávažnější, jako je znásilnění nebo těžké ublížení na zdraví. Změna je však podle kritiků hrozbou pro důvěru veřejnosti v právní systém.

„Přijímat takto rozsáhlou novelu trestního práva bez dostatečné odborné diskuze není dobře. Zůstává tam řada sporných bodů,“ varuje senátorka a bývalá náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Kordová Marvanová. „Za mě je zásadní, že cílem je vyprázdnit věznice, na čemž se podílí drobná, opakující se kriminalita, zároveň se ale snižuje trestní represe závažných trestných činů.“

Peněžité tresty místo vězení: Oběti mohou zůstat bez odškodnění

Jedním z nejdiskutovanějších bodů je nový systém sankcí. Podle návrhu bude soud moci uložit peněžitý trest prakticky za jakýkoli trestný čin – pokud nejde o výslovně vymezené závažné činy. Tato benevolence však může podle kritiků vést k tomu, že pachatelé budou trestní řízení chápat jako otázku finanční transakce, nikoli jako formu odpovědnosti. To může platit pro podvody, krádeže, nebo například týrání zvířat.

„Oběť také často nemusí dostat odškodnění. To považuji za poměrně závažnou vadu, o níž se moc neví,“ upozorňuje Marvanová.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová varuje, že „musíme velmi pozorně zvažovat u jednotlivých trestných činů, aby ve veřejnosti nepřevládla nedůvěra k ukládání takovýchto trestů z pohledu toho, že se vyplácí páchat majetkovou trestnou činnost.“

Kritizovaný paragraf o činnosti pro cizí moc zůstává

Jedním z nejspornějších bodů reformy je zachování trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, který je podle části právní obce formulován vágně a nebezpečně. Ústavně-právní výbor sněmovny tento týden odmítl návrh na jeho zrušení, a to navzdory tomu, že paragraf čelí přezkumu u Ústavního soudu.

„Trestný čin činnosti pro cizí moc jsme kvůli jeho gumovosti podrobili v Senátu velké kritice,“ připomněla Marvanová. „Pokud to teď bude schváleno v jiném zákoně, podnět k Ústavnímu podnětu bude bezpředmětný.“ Jde totiž o to, že původně byl nový trestný čin schválen jako přílepek k takzvanému zákonu lex Ukrajina, nyní by ale měl by součástí novely trestního zákoníku.

Bradáčová dodává, že stávající úprava vyzvědačství, na kterou nový paragraf navazuje, „absolutně neodpovídá potřebám a není obvyklá v západních evropských státech.“ Výrazně omezené využívání tohoto paragrafu v praxi podle ní ukazuje na neefektivnost dosavadní konstrukce.

Reforma má i podporu – ale s výhradami

Předseda ústavně-právního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) připouští, že některé části reformy jsou sporné, ale základní směřování podporuje. „Obecně si reformu trestní politiky a jednotlivé změny trestního zákoníku a trestního řádu přejeme napříč politickým spektrem. Spory nastanou spíš u některých pozměňovacích návrhů,“ tvrdí.

Jedním z řešených problémů je právě i duplicita trestného činu činnosti pro cizí moc, který byl v nedávné době navržen ve dvou různých zákonech, řekl Vondráček. „Jak v pozměňovacím návrhu H. Válkové a mém, tak v Blažkově legislativně technickém je návrh na zrušení novelizačního bodu, který zavádí už podruhé stejnou skutkovou podstatu,“ vysvětlil Vondráček.

Další změny: marihuana, výživné, deepfake a přetížené věznice

Zákon zavádí legální pěstování až tří konopných rostlin a držení omezeného množství marihuany. Opoziční Piráti však kritizují, že vláda odmítla jejich návrh na regulovaný trh. Poslanec Jakub Michálek například neprosadil, aby mezi činy, za které není možné uložit pouze peněžitý trest, patřily i korupční trestné činy.

U trestného činu zanedbání povinné výživy návrh omezí trestní odpovědnost na případy, kdy neplacení výživného vystaví dítě nouzi. Právníci přitom upozorňují, že stávající úprava už dnes umožňuje zánik trestnosti pouhou úhradou dluhu.

Reforma zároveň nově kriminalizuje zneužití identity v deepfake pornografii. Podle Bradáčové by však právní úprava měla být ambicióznější a vztahovat se i na další formy identity a manipulace.

Politická priorita do voleb

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) potvrdil, že vláda se snaží reformu schválit ještě před volbami. „Zdá se mi, že je vůle, aby se to do voleb stihlo,“ řekl po setkání s prezidentem Petrem Pavlem, který se o novelu osobně zajímal.

Přesto i Blažek připustil, že některé návrhy potřebují dopracovat. Podle kritiků ale není čas na kosmetické úpravy. Reforma v nynější podobě mění zásadním způsobem filozofii trestní politiky – ale bez toho, aby proběhla širší a důkladná debata.