Trestní právo nebo PET lahve. Fialův závod s časem, co koalici už asi proteče mezi prsty

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vstupuje do finální fáze svého mandátu s vědomím, že času na naplnění legislativních priorit rychle ubývá. Zatímco v Poslanecké sněmovně zbývají k řádnému projednání návrhů přibližně dva a půl měsíce, v systému eviduje dolní komora téměř osm desítek neuzavřených vládních tisků. Mnohé z nich jsou navíc teprve na začátku svého legislativního života. Zbývá tak rozhodnout, co má skutečně šanci projít a co skončí pouze jako vzkaz voličům – tedy návrh bez šance na schválení.

„Šance, že se stihne dokončit legislativní proces, se každým dnem snižuje,“ připustil dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal, že vláda ještě může představit nové návrhy, ale pravděpodobně už nedojdou do konce. „Asi některý z návrhů představíme už v tomto volebním období, ale nestihneme dokončit jeho projednání. Ale aspoň voliči budou vědět, že je to napsané,“ poznamenal.

Největší reforma trestního práva čeká ve frontě

Za klíčovou legislativní prioritu označuje kabinet reformu trestního zákoníku – největší změnu v oblasti trestní politiky za posledních 15 let. Jejím cílem je ulevit přeplněným věznicím, zefektivnit trestní řízení a snížit recidivu. Reforma přináší častější využívání peněžitých trestů, domácího vězení a snižování trestních sazeb u méně závažných činů, jako jsou opakované drobné krádeže či neplacení výživného. Právě tyto delikty patří mezi nejčastější důvody věznění v Česku.

„My jsme zaspali dobu a myslím, že se velmi lišíme od západního světa v tom, jak je u nás trestní právo vykonáváno,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Reforma má snížit počet vězňů, kterých je nyní v Česku v přepočtu na obyvatele jedním z nejvíce v Evropě.

Přestože reforma prošla prvním čtením již v prosinci, od té doby ve sněmovně stagnuje. Ústavně-právní výbor ji projednával na přelomu března a dubna. Pokud návrh projde výborem, mohl by být ve druhém čtení v dubnu a třetím v květnu – tedy těsně před koncem řádné části volebního období. I tak je ale postup ohrožen opozičními obstrukcemi i nejednotou v koalici. „Jsem dohodnutý, jak s ANO tak s SPD, že nebude blokovat projednávání, což ovšem neznamená, že máme shodu na všech pozměňovacích návrzích,“ připustil Blažek.

Spory nejen s opozicí, ale i uvnitř koalice

V reformní novele se objevují silně sporné body – například úprava držení a pěstování konopí. Vládní návrh počítá s legálním pěstováním tří rostlin a držením až 50 gramů látky doma. Opoziční i koaliční poslanci považují tuto hranici za nelogickou. „Často z těch tří kytek může občan sklidit i více úrody než jen padesát gramů, takže to nedávalo úplně smysl,“ upozornil předseda pirátského klubu Jakub Michálek. SPD naopak varuje před „další legalizací drog“, jak to formulovala Iveta Štefanová.

Diskusi rozděluje i nově navrhovaný „dětský certifikát“, tedy evidence, která má zabránit odsouzeným osobám v práci s dětmi. STAN, TOP 09 a KDU-ČSL prosazují doživotní zápisy, ODS chce lhůty omezit. „Je to v rozporu s tím, co chceme v trestní justici dělat – pokud se někdo osvědčil, měl by mít šanci se vrátit do normálního života,“ tvrdí Marek Benda (ODS). Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) oponuje: „Máte učitele, který znásilnil osmiletou holčičku… a po pěti letech by mohl znovu učit.“

Přetížení sněmovny: co se stihne a co ne

Na programu je také například novela školského zákona nebo zákon o podpoře bydlení. Právě tyto návrhy patří mezi ty, které mají alespoň teoretickou šanci být schváleny. V pokročilé fázi legislativního procesu je například i novela veřejného zdravotního pojištění.

Naopak beznadějně vzadu zůstávají návrhy jako zákon o obalech, myslivecký zákon či zákon o zálohování PET lahví a plechovek. U toho se sněmovna kvůli nedostatku přítomných poslanců ani nedostala za první čtení. „Ve standardních lhůtách už určitě ne, musely by se opravdu lhůty zkrátit,“ přiznal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ačkoliv je zálohování vládní prioritou, kvůli vnitrokoaličním sporům i odporu opozice je jeho budoucnost nejistá.

Další vládní zákony se ani nedostaly na program schůze – například ten, který má zaměstnavatelům sjednotit odesílání formulářů úřadům. Koalice si navíc před týdny nedokázala schválit ani vlastní program schůze. „Překvapilo mě, že takovou zásadní věc, jako dostatek poslanců v sále, nejsou schopni zabezpečit,“ okomentovala situaci předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Podobně kritický byl i Karel Havlíček (ANO): „Promarnili naprosto celý den… My jsme v práci.“

Poslední šance: mimořádné schůze a strategické řazení bodů

S blížícím se koncem řádného jednání (polovina června) bude klíčové, které návrhy vláda dokáže na program schůzí skutečně prosadit. „Uvidíme, které z těch bodů ještě budeme chtít řadit, ale byl bych velmi opatrný na to řazení na mimořádné schůze mimo harmonogram sněmovny,“ řekl Marek Benda.

Zároveň koalice přiznává, že ne všechny čtyři priority každého poslaneckého klubu se podaří dokončit. STAN chce dotáhnout podporu bydlení a reformu školství. ODS trvá na dokončení reformy trestního zákoníku, TOP 09 prosazuje zákony v oblasti zdravotnictví a výzkumu. „Nemůžu vyloučit, že pokud by se nepodařilo zařadit tisky na řádné schůze, budeme navrhovat jejich zařazení i na mimořádné,“ připustil Michal Zuna (TOP 09).

A co nového? Už téměř nic

Podle mluvčích ministerstev už většina resortů neplánuje zahajovat nové legislativní procesy. Výjimkou je pouze několik návrhů, které už byly připraveny a čekají na projednání vládou – například migrační novela z dílny ministerstva vnitra. „Budeme dokončovat to, co je už v nějaké fázi legislativního procesu,“ uvedl mluvčí MV Ondřej Krátoška.

Ministerstvo dopravy chce ještě prosadit zákon o automatizovaných vozidlech, ministerstvo průmyslu připravilo energetický balíček Lex OZE III, který může výrazně ovlivnit podobu podpory obnovitelných zdrojů. Mimořádný význam by mohly mít i změny ve firmě ČEZ, pokud se vláda rozhodne zasáhnout do její vlastnické struktury.