Ovocnáři hlásí kvůli mrazům lokální škody na meruňkách a broskvích

Víkendové ochlazení s nočními mrazy zatím nadělalo českým a moravským sadařům lokální škody na meruňkách a broskvích. Na přesnější hodnocení škod je však ještě brzy, mrazy budou hrozit až do poloviny května. Sdělil to dnes předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Loni silné mrazy přišly v týdnu po 18. dubnu a sadařům způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun.

"Zda budou mít nynější mrazové škody hospodářský význam a dopad do úrody, ukážou příští dny a týdny," uvedl Ludvík. Poznamenal, že po loňské neúrodě je násada květů většiny ovocných druhů obrovská, takže prostor pro redukci květů je letos větší než obvykle. Nejcitlivější na mráz jsou nyní právě meruňky a broskve, které jsou v plném květu. Někde již meruňky dokvétají.

První letošní jarní mrazová vlna přišla v noci na neděli. "Na mnoha místech zejména v Čechách byl mráz kolem minus tří stupňů, někde byl i kolem minus pěti. Na jižní Moravě byl mráz slabší na hranici poškození meruněk," uvedl Ludvík. V noci na dnešek mrazy zasáhly hlavně západní a jižní Čechy, v některých lokalitách bylo až minus pět až šest stupňů.

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy mrazy poškodily kvetoucí meruňky, broskve i další ovocné stromy. "V místech větších mrazů došlo i ke škodám na poupatech," uvedl. Hospodářské škody zatím odhadovat nechtěl. "Jednak je v našich podmínkách běžné, že do poloviny května můžou přijít další vlny mrazů, jednak příroda s touhle situací počítá a pro normální úrodu stačí i okolo deset procent květů," dodal Pýcha.

Loni byly škody z mrazů obrovské především proto, že mrazy udeřily po předchozím mimořádně velkém teple, které vegetaci urychlilo zhruba o čtyři týdny. Mrazy tak zasáhly v květu všechny ovocné druhy. To letos není, vegetace je proti obvyklému stavu urychlená asi o týden.

Řada ovocnářů již na ochranu před mrazy začala v sadech pálit svíce. Například tak učinili v meruňkovém sadu pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ovocnářského ústavu v Holovousech na Jičínsku.

Pokud však jsou mrazy silné a trvají řadu dní, je obrana velmi obtížná a tak nákladná, že postrádá ekonomický smysl. "Ohřátí hektarového sadu o dva stupně parafinovými svícemi na celou noc přijde asi na 50 000 korun. Mrazové vlny přitom můžeme čekat ještě následujících pět až šest týdnů," uvedl Ludvík.

Ovocnáři se mohou pokusit sady před mrazy ochránit i pálením štěpky a slámy, používáním protimrazových zamlžovačů, promícháváním vzduchu ventilátory. Zvládnou to zhruba u pěti až deseti procent sadů.

Loni úroda ovoce v ČR kvůli mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48.058 tun ze 138.445 tun. Na kompenzace škod ovocnářům Evropská unie a Česká republika vyčlenily 445 milionů korun, o podporu požádalo 539 pěstitelů. Nejvíce obdrželi pěstitelé jabloní, kteří měli škody největší. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků. Peníze by měly ovocnářům pomoci přežít a založit letošní úrodu.

Do loňska byla nejhorší sklizeň ovoce v historii České republiky v roce 2011, kdy se kvůli jarním mrazům propadla na 101 249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016.