„A pak se začaly dít mimořádné věci“. Prezidentský náhradník za zakázaného Georgesca pro Echo

Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).

Mluvíme spolu nedlouho poté, co soud v Paříži zakázal kandidaturu Marine Le Penové. Vypadá to skoro, jako kdyby tu Rumunsko bylo jakýsi trenažér. 

Stoprocentně. Minulý měsíc se francouzský velvyslanec v Bukurešti objednal k předsedovi našeho Ústavního soudu. Krajně nediplomatické chování. S naší AUR se sejít nechtěl, i když jsme ho tak jako jiné relevantní velvyslance požádali o schůzku. Zato šel za předsedou Rady pro audiovizuální kontrolu. Sleduji, jak z Francie pan Macron vydává podpůrná stanoviska proevropským kandidátům v Rumunsku. Sledoval jsem, jak pan Macron tři dny před verdiktem pro Marine Le Penovou vyměnil prezidenta Ústavní rady, což je jejich ústavní soud. Myslím, že soud první instance nemá co vylučovat politiky z voleb. Proto jsem vydal prohlášení na podporu paní Le Penové. Naši přátelé v Polsku ze strany Právo a spravedlnost (PiS) se obávají, že se jim může stát totéž (v Polsku bude první kolo prezidentských voleb 18. května, kandidát PiS Karol Nawrocki ovšem není favoritem – pozn. red.). Víme, že polská kontrarozvědka se tázala rumunské kontrarozvědky, jak se jim podařilo Georgesca zablokovat.

Chtěli po nich rumunské know-how? 

Ano. Začali jsme přemýšlet, jestli my, Rumunsko, nejsme testovací polygon. Například aby viděli, jak na to lidé reagují. A možná se něco podobného může v jiných evropských zemích stát taky. I proto dost vzhlížím ke Spojeným státům, kde Nejvyšší soud, ačkoli mnoho jeho členů určitě nemiluje Donalda Trumpa, se Trumpovu kandidaturu nepokusil stopnout. Trump byl sice čtyřikrát zadržen policií, ale aspoň se mu soudy nesnažily zakázat účast ve volbách.

Zpátky k Rumunsku. U nás to vlastně začalo loni v únoru, tehdy měla v Bukurešti Evropská lidová strana kongres. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu prohlásila, že extremistickým stranám by se nemělo dovolit kandidovat, jmenovala bulharskou Vazraždane (Obnova – nacionalistická strana, která má deset let po založení zisk 14 procent ve volbách – pozn. red.), k čemuž Manfred Weber dodal, že Rumuni by neměli volit AUR. Tehdy nás to moc neznepokojovalo, vždyť von der Leyenová vyslovila něco podobného už roku 2022 o Bratrech Itálie: Občané Itálie, nerušte prosím evropský projekt. A dodala větu: Případně máme své nástroje. Tudíž jsme si říkali: Nic mimořádného. Ale pak se začaly dít mimořádné věci.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.