Špion, který zachránil svět. Nejslavnější dvojitý agent pomohl ukončit studenou válku

Záchrana světa je pro britského tajného agenta Jamese Bonda rutinou. V každém díle svých dobrodružství odvrátí nějakou katastrofu, která hrozí poškodit západní svět, vyvolat válku, nebo dokonce apokalypsu. Život skutečných špionů se však jen zřídka vyrovná tomu Bondovu. Zpravodajská práce je úmorná a pomalá, automobilové honičky jsou vzácností a pouze zlomek informací dokáže skutečně zvrátit chod dějin. Jedním z mála, komu se to podařilo, byl Oleg Gordijevskij, pravděpodobně nejvýznamnější západní agent studené války. Zemřel začátkem března v Londýně.

Gordijevskij se narodil 10. října 1938 v Moskvě. Jeho otec Anton, původním povoláním učitel, se po bolševické revoluci stal přesvědčeným komunistou. V roce 1932 se podílel na sovětizaci Kazachstánu, což zahrnovalo i konfiskace potravin: následný hladomor si vyžádal nejméně 1,5 milionu obětí. O rok později vstoupil do NKVD (orgánu pro vnitřní bezpečnost, který předcházel KGB), kde zažil stalinské čistky. Co přesně jeho otec během těchto událostí prožil nebo spáchal, se Oleg nikdy nedozvěděl. Anton o tom odmítal mluvit, navenek působil jako věrný služebník režimu, ale Oleg ho později podle svých slov vnímal jako „vystrašeného muže“. I starší bratr Vasilij, kterého si Oleg idealizoval, byl členem KGB. Jako agent nelegál působil v zahraničí bez oficiálního diplomatického krytí. Pro Olega tak byla kariéra v KGB logickou volbou.

V sedmnácti letech nastoupil na Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), elitní školu, která sloužila jako přípravka pro sovětské diplomaty a agenty. Už tehdy se ale u něj začaly projevovat „sklony k disidentství“. Knihovna MGIMO měla přístup k západnímu tisku, i když cenzurovanému, Gordijevskij také poslouchal zahraniční vysílání BBC a Hlas Ameriky. Zůstával přesvědčeným komunistou, avšak liberálnějšího ražení. Toužil se dostat do zahraničí, k čemuž potřeboval znalost cizího jazyka – německy už uměl, kurzy angličtiny byly ale obsazené, a tak na radu svého bratra zvolil švédštinu, což mu otevřelo příležitost vycestovat do Skandinávie.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.