Volá vaše banka. Obliby u podvodníků nabírá Raiffeisenbank, hovor může trvat i hodiny

Podvodníci z internetu se v poslední době ve velké míře vrhli do světa bank a dalších finančních institucí. Vydáváním se za bankéře či policisty se snaží zmanipulovat nebo vystrašit běžné zákazníky s cílem obrat je o jejich bankovní informace a účty. Kromě podvodných emailů se teď podle české policie rozmáhá především takzvaný vishing, tedy metoda, při níž podvodníci vytipované oběti vyloženě obvolávají a mámí z nich informace. Za takové jednání přitom při chycení hrozí i léta za mřížemi.

Podle květnové zprávy kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies začali kyberzločinci více než kdy dříve zneužívat finanční instituce. Poprvé se do žebříčku firmy 10 nejčastěji napodobovaných značek dostala Raiffeisenbank. Hned za ní skončila platební společnost PayPal. Útočníci rozesílají například zprávy, které upozorňují na nedostatečně zabezpečený účet. V okamžiku, kdy uživatel klikne na škodlivý odkaz, je přesměrován na podvodnou stránku, která má z obětí vylákat cenná data.

„Kyberzločinci vytváří takové podvody a phishingové kampaně, které mají potenciál oklamat co nejvíce lidí a vylákat z nich osobní údaje,“ říká Peter Kovalčík, regionální ředitel Security Engineer Eastern Europe Check Point Software Technologies. „V některých případech je cílem zisk informací o účtech, jiné podvody mají ukrást platební údaje,“ vysvětluje.

Oblíbené jsou různé triky a pokusy o krádeže bankovních informací a účtů. Podvodníci většinou zkouší vyvolat emoce a přinutit uživatele k rychlé akci, proto je typickým obsahem takových zpráv urgentně vypadající informace o zablokování účtu. To se v českém prostředí neděje jen u Raiffeisenbank, ale také u ČSOB nebo Fio banky.

Za mříže na několik let

Případů podvodů na internetu nebo takzvaných phishingových útoků v poslední době výrazně přibylo. Kupříkladu platforma PhishLabs uvádí, že při meziročním srovnání let 2021 a 2020 to bylo o celých 32 procent více. Na vině má být pandemie koronaviru, která lidi naučila více fungovat na internetu.

„Obecně každoročně dochází k výraznému navyšování trestné činnosti páchané prostřednictvím internetu a velkou část tvoří právě různé podvodné jednání,“ potvrzuje pro Echo24 policejní mluvčí mluvčí David Schön.

Policisté řeší každé oznámení, které obdrží. Obecně jde většinou o trestný čin podvodu. Postih za něj se pak odvíjí od způsobené škody, přesněji jej upravuje § 209 Trestního zákoníku. Za podvod se přitom může jít do vězení až na několik let.

„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci,“ stojí v základu. Trest pak může v krajních případech růst až na 10 let, pokud trestný čin páchala organizovaná skupina, nebo šlo o škodu velkého rozsahu.

Vishing je phising po telefonu

Podle Jakuba Vinčálka z oddělení tisku policejního prezidia za poslední dobu razantně narostlo případů takzvaného vishingu, tedy podvodného navolávání. „Pachatelé navolávají klienty různých bank a vydávají se za pracovníky bezpečnostního oddělení banky nebo policisty a snaží se klienty vystrašit s legendou napadení jejich účtů. Cílem pachatelů je manipulace oběti, aby převedla své finanční prostředky na jiný účet, nebo peníze vybrala v hotovosti a vložila je do vkladomatu na virtuální měny. Pachatelé hovoří česky a ovládají bankovní terminologii. Na oběti se postupně vystřídá i více pachatelů a hovor může trvat i několik hodin. Pachatelé dokáží být velmi přesvědčiví a manipulativní,“ vysvětluje.

Velmi důležitou roli v potírání trestné činnosti na internetu podle policie hraje prevence, včetně varování zákazníků. „Intenzivně se do něj zapojujeme nejen my, ale také samotné prodejní servery, či banky a další organizace. V případě využívání služeb bazarů je velmi důležité sledovat hodnocení prodejců i využívat zavedené portály, které například poskytují i různé druhy garance bezpečného nákupu a v neposlední řadě pozornost věnovat i různým varováním, které pro bezpečí zákazníků zveřejňují samotné portály,“ dodává Schön.