Výdaje na obranu: Evropská komise vymýšlí, jak státům uvolnit ruce
VÝDAJE NA OBRANU
Evropské výdaje na obranu se musí zvýšit. Vyzývá k tomu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle serveru Politico by součástí této snahy mělo být uvolnění rozpočtových pravidel pro jednotlivé země v souvislosti s výdaji na obranu, respektive rozšíření definice, co všechno se hlavními výdaji na obranu myslí. Pomoci by to mělo zemím, jako je Polsko, které EK monitoruje kvůli „excesivnímu“ deficitu, který je ale spojen právě i s výdaji na obranu. Šlo by pouze o jeden z kroků, kterými chce EK nastartovat evropský obranný průmysl, což je pro von der Leyenovou podle jejích slov klíčová priorita. V březnu plánuje představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.
Šéfka EK von der Leyenová během neformálního summitu lídrů EU uvedla, že hrozby, kterým Evropa čelí rostou a přichází v mnoha podobách. „Od ruské agresivní války na Ukrajině, zmínil jste kybernetické útoky a útoky na naši kritickou infrastrukturu. Jako Evropané se musíme připravit a reagovat společně. V obraně musíme být silnější. Evropa potřebuje výrazně posílit obranu. A k tomu musí být posílena naše obranná průmyslová základna,“ uvedla von der Leyenová.
„Za prvé, naše výdaje na obranu se musí zvýšit ze současných průměrných 1,9 % HDP. Po mnoho let jsme totiž do obrany investovali nedostatečně. Je tedy velmi naléhavě nutné zvýšit výdaje na obranu ve velkém rozsahu. K tomu potřebujeme především více veřejných prostředků. Jsem ochotná prozkoumat a využít celou škálu flexibilních možností, které máme v novém Paktu stability a růstu, abychom umožnili výrazné zvýšení výdajů na obranu,“ dodala šéfka von der Leyenová.
EK plánuje 19. března představit tzv. bílou knihu, což je v podstatě plán budoucnosti evropské obrany, jehož přípravu má na starosti především komisař pro obranu Andrius Kubilius. Hovoří se o tom, že by během následující dekády mělo být do obrany investováno až půl bilionu eur z unijních peněz.
PODCAST: Jak vznikl mýtus předválečného Československa jako středoevropského tygra?
Posilování investic EU do obranného průmyslu je pro ČR výhodné, a to i ekonomicky. EU by se měla zaměřit na koordinaci akvizic, řekl minulý týden premiér Petr Fiala a souhlasí s ním i ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS). Oba zároveň hovoří o dalším zvýšení výdajů na obranu v příštím roce. Premiér chce v rozpočtu na příští rok dosáhnout zvýšení částky na obranu na 2,1 nebo 2,2 procenta HDP, aby měla vláda rezervu a s jistotou dosáhla minimálně dvouprocentní hranice výdajů.
Na výrazné navýšení investic do obrany ze strany členských států NATO tlačí také americký prezident Donald Trump. Ten hovoří dokonce o pěti procentech HDP. Podle Fialy a Černochové je možné se bavit o třech procentech. Nicméně už nyní výrazné navýšení výdajů na obranu tlačí na vyšší deficity jednotlivých států.
Změna definice výdajů na obranu
A právě to chce řešit EU uvolněním rozpočtových pravidel, píše server Politico na základě čtyř zdrojů. Jednotlivé státy by tak mohly zvýšit výdaje na obranu, aniž by se dostaly do hledáčku Evropské komise a její kontroly. Náklady na vojenský personál a údržbu vybavení, které se v současné době započítávají do deficitu země a které jsou přísně kontrolovány EK, by mohly být zohledněny vedle hlavních výdajů na obranu.
Rozšířila by se tak opatření, která fiskální flexibilitu v souvislosti s výdaji na obranu již umožňují. „Reforma pravidel schválená na jaře 2024 uznává, že posílení obranných schopností je v EU společnou prioritou. Právní předpisy umožňují různé cesty, jak zohlednit nárůst výdajů na obranu,“ řekl pro Echo24 mluvčí EK Václav Lebeda.
ECHO PAVLA ŠTRUNCE: Podnikatelé daně neřeší, chtějí vize. Vyhrát znovu volby je reálné, říká Decroix z ODS
Konkrétně lze využít jednak nařízení o preventivní složce, jež umožňuje pozvolnější fiskální korekci, pokud je podpořena konkrétním souborem reforem a investic, včetně budování obranných schopností. „Za druhé pak lze využít nařízení o nápravné složce, které uvádí zvýšení investic do obrany jako jeden z rozhodujících faktorů, které je třeba zohlednit v rámci postupu při nadměrném schodku,“ dodal Lebeda.
Cílem rozpočtových pravidel EU je udržet schodky národních rozpočtů – tedy částku, kterou vlády utratí v poměru k tomu, co získají na příjmech – na méně než 3 procentech velikosti ekonomiky a veřejný dluh na maximálně 60 procentech. V plánu je podle Politica zahrnout do definice „všechny zvýšené investice, jako jsou pracovní síly nebo údržba nového vybavení – nejen nákupy vybavení,“ uvedl jeden z úředníků, kteří pro Politico hovořili pod podmínkou anonymity.
Navrhovaná širší definice – která je zatím jen jednou ze zvažovaných možností – by byla podle Politica velmi pozitivní zprávou pro země s nadměrně napjatými rozpočty, jako je Itálie či Francie, ale také třeba Polsko, které je pod dohledem Komise kvůli nadměrnému schodku, přestože vynakládá velké prostředky právě na obranu.
Dalším navrhovaným opatřením je podle Politica nouzová doložka, kterou by země mohly spustit v případě událostí, jež by nemohly ovlivnit, a která by jim umožnila odchýlit se od dříve dohodnutých fiskálních plánů. Fiskálně konzervativní státy v čele s Německem se proti této možnosti postavily na zasedání šéfů státní pokladny EU minulý týden.
Dalším pilířem změn v souvislosti s výdaji na obranu by měl být podle von der Leyenové spolupráce s Evropskou investiční bankou na zvýšení flexibility úvěrových postupů. EIB je prý této změně otevřená. „A samozřejmě potřebujeme více soukromého financování, takže musíme vést dialog se soukromým bankovním sektorem, aby modernizoval své úvěrové postupy. Za druhé, je třeba posílit naši koordinaci v oblasti obrany. Například prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek zajišťujících interoperabilitu, která snižuje náklady a dává nám možnosti rozšiřování,“ dodala von der Leyenová.
