„Ruské červené linie jsou v našich hlavách.“ Co dělají Ukrajinci u Kursku

Již tři týdny operují ukrajinské síly v Kurské oblasti. Jde o první invazi na ruské území od druhé světové války. O tom, co to znamená pro vývoj války na Ukrajině, debatují slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar a Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Celá audio a video verze zde.

Ukrajinský útok na Kurskou oblast mnohé překvapil. Ne všem bylo hned jasné, jaké jsou vlastně cíle této operace, ať už politické, nebo vojenské. Toho se týká má první otázka. Má tato operace nějaké vojenské odůvodnění?

Macko: Ukrajina dodržela při plánování a startu této operce přísnou operační bezpečnost. Pokud by cokoli z tohoto plánu uniklo, tak by to ohrozilo celou misi. Rusové by věděli, jak se připravit. Z toho, co vidíme, můžu jako voják říct, že plánování bylo důkladné, nebyla to nějaká rychlá myšlenka, která se hodila na papír a vydal se pokyn, proveďte nějaký průnik do Ruska. Hned na samém začátku operace měli dobrou koordinaci. Počítali s různými variantami a nakonec se jim podařilo dosáhnout momentu překvapení. Prolomili obranu, postupovali do vnitra, ale postupovali naprosto systematicky. To znamená, že měli za sebou krytí, rušili radioelektroniku v oblasti. Příprava operace byla mnohem fundamentálnější, než aby to byl jen nějaký náhodný průnik. Zároveň si zařídili svoje vlastní bezpečné spojení. Z prvotních reakcí Rusů je zřejmé, že oni nevěděli, jak jejich komunikaci rušit. Ukrajinci postupovali dvěma alternativními směry, což je taková vojenská klasika. Jednoduše vám to dává svobodu pohybu, svobodu rozhodování, matete protivníka, ten je stále o krok pozadu, snaží se reagovat. V každém případě nikdo neměl na začátku představu, jaký je skutečný záměr Ukrajinců. Jak daleko chtějí jít, jak velké mají ambice, čeho chtějí dosáhnout.

Nyní to již víme?

Macko: Vy jste naznačil v otázce, jestli cíle jsou politické, nebo vojenské. To se ale nedá oddělit. Válka, jak praví klasická poučka, je pokračování politiky jinými prostředky. Ukrajinci čelí dva a půl roku agresi. Rusové měli od konce minulého roku výraznou iniciativu. Ukrajinci s tím potřebovali něco udělat. Ten tlak na Donbase byl enormní, dalo se čekat, že Ukrajina se musí nějakým asymetrickým způsobem pokusit něco udělat, rozhodit Rusy. Zaútočit do týlu, což nyní činí, najít slabé místo, aby to narušilo jejich iniciativu a hegemonii. Z hlediska politických cílů vpád na ruské území, který je více než propagační, je něco, co určitě podkopává autoritu prezidenta Putina. Vysílá to signál, že Rusko není zdaleka tak silné. Z vojenského hlediska tam předpokládám několik cílů. Minimálně to mělo odradit Rusy, destabilizovat situaci na jejich straně a vytvořit nárazník, což Ukrajincům částečně dává iniciativu. Na taktické úrovni to znepříjemní schopnost Rusů pokračovat v invazi v tomto směru. Přerušili železnici, která vede z Brjanska do Belgorodu, druhá větev jde z Kurska do Belgorodu. Pokud by přerušili i toto spojení, tak vlastně odříznou celou Belgorodskou oblast i ruskou ofenzivu u Charkova a celou severní skupinu vojsk od zásadní logistické podpory.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.