České jednotky na Ukrajinu? Rakušan a Pavel pro, Babiš je proti

Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, domnívá ser ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reaguje tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, jak řekl v rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda. Podle premiéra Petra Fiala (ODS) jsou podobné otázky předčasné, dokud nebude dojednáno příměří. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš se zapojením českých vojáků do mírových sil na Ukrajině nesouhlasí, čeští vojáci jsou podle něj potřeba především doma.

"(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení," napsal Rakušan na síti X.

"Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější," řekl Fiala televizi Nova.

Babiš namítá, že na to Česko nemá dostatek vojáků, pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly. "Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi," uvedl Pavel v rozhovoru. Psali jsme o tom zde.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) soudí, že by se nejprve musela vést odborná debata mezi ministryní obrany, předsedou vlády a prezidentem republiky. "Pokud tito tři ústavní činitelé dospějí k závěru, že je to věc prospěšná, že jsme toho schopni a že by to k něčemu bylo, tak tu ruku samozřejmě zvednu. Ale strašně předbíháme," řekl Blažek v Otázkách Václava Moravce (OVM) České televize.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k tomu v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že čeští vojáci se už podíleli na řadě mírových misí a pokud by byli vysláni na Ukrajinu, muselo by to být v rámci mírových sil, případně výcviku. "V žádném případě ne na bojové linii, a až poté, co by byl uzavřený mír," řekl Hladík.

Předseda poslanců opozičních Pirátů Jakub Michálek mluvil v OVM o obranných jednotkách, pokud by se například dohodlo neútočení na energetickou infrastrukturu. "Pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit," řekl Michálek v OVM. Tyto obranné jednotky by tam podle něj mohly chránit energetiku, aby se ukrajinská armáda mohla soustředit na boje na východní linii.

Europoslanec za Motoristy Filip Turek si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti "není na stole". "Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody," řekl v Partii. Jediný, kdo může zajistit příměří a trvalý mír na Ukrajině, je podle Turka americký prezident Donald Trump. "Nemůžeme spoléhat na to, že za nás problémy vyřeší Francie, Německo, Polsko nebo kdokoliv jiný. Velikost země nespočívá jen v její rozloze a počtu obyvatel, ale taky ve velikosti úkolů, které na sebe bere," napsal Rakušan. Rovněž podle europoslance STAN Jana Farského by se Česko mělo do mírových jednotek zapojit, aby válka do Česka nedošla.

Na působení v misích a operacích je podle bývalého českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského česká armáda zvyklá. "V současné době to budou především operace a mise na východním křídle a budou výcvikové. Jestli to bude na Ukrajině, to bude záležet na dohodách 'velkých', jestli tam vůbec dojde k nějakému příměří," řekl v OVM.

Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí EU zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.

V pátek řekl český prezident na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, že je podle něj předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení do případné mírové mise, dokud není dostatečně věc projednána.