Česká kosmická mise má jméno Slavia. Bude ve vesmíru hledat suroviny

Hledat zdroje surovin ve vesmíru bude cílem české kosmické mise Slavia, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technické řešení. Mise by měla na oběžnou dráhu Země vynést dva satelity vybavené pokročilými technologiemi, svůj let má odstartovat v roce 2027. Projekt zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji i české ministerstvo dopravy. Informovala o tom Akademie věd (AV ČR).

Misi Slavia tvoří dva mikrosatelity na oběžné dráze Země. Družice budou vybaveny třemi přístroji, převratný je podle vědců miniaturní hmotnostní spektrometr Hanka. „Je to první vesmírný projekt, při kterém bude hmotnostní analýza s vysokým rozlišením probíhat přímo ve vesmíru, nikoli až v pozemských laboratořích po návratu vzorků,“ řekl Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Na palubě bude také širokospektrální kamera Vesna pro detekci obecných kovů v meteorech a anténní systém Říp-2 pro záznam a zaměření jejich rádiových signálů. Anténní systém Říp-2 umí zachytit odrazy a emisi rádiových signálů, což se dosud nikdy z oběžné dráhy nestalo. Umí detekovat i dopady prachových zrn na družici a měřit rádiové signály atmosférických výbojů.

„Přes prázdniny se chceme věnovat více té vědě, co se týká Slavie. Protože teď máme koncepty těch přístrojů, máme hotovu studii proveditelnosti, takže se chceme zaměřit na publikování, laboratorní výzkum, laboratorní podporu. Budeme pokračovat v přípravě materiálů, abychom byli co nejdál,“ řekl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, vedoucí vědeckého týmu mise Slavia.

Mise Slavia na svou realizaci potřebuje zhruba 500 milionů korun. Projekt je přihlášený do výzvy Ambiciózní projekty ministerstva dopravy. Podle Feruse bude mise pokračovat, i kdyby podporu realizace od ministerstva dopravy nedostala. Zda bude projekt schválen, by mělo být jasné na podzim.

„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. Slavia má všechny předpoklady být tím prvním krokem. Je to běh na dlouhou trať, ale čeští vědci jsou na tento závod velmi dobře připraveni,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Během příštích deseti let by se podle vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského měli lidé vrátit na Měsíc, který se tak stane branou pilotovaných letů k Marsu či misí do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy. Takové plány však musí počítat s využitím zdrojů vody či obecných kovů přímo na Měsíci, Marsu či asteroidech blízkých oběžné dráze Země. Tato tělesa by navíc podle vědců ve vzdálenější budoucnosti mohla poskytnout další suroviny důležité pro elektroniku, energetiku a pokročilé strojírenství.

Technologie využité v mikrosatelitech Slavia budou podle vědců po úspěšném dokončení mise připraveny pro konstrukci různých satelitů či vozítek pro detailní průzkum jakéhokoli tělesa ve Sluneční soustavě. Kromě toho však může být širokospektrální kamera s rádiovou anténou v budoucnu využita také k odhalení, přesnému určení a zaměření jakéhokoli přírodního či umělého objektu vstupujícího do atmosféry Země.

Studii proveditelnosti mise Slavia podpořilo ministerstvo dopravy, v současnosti je ukončena fáze B1, která definuje přesné technické provedení celé mise. Pokud bude projekt schválen, vědci začnou konstruovat laboratorní verze satelitů a přístrojů.