V Česku zaniklo letos již 4639 firem, což je nejvíce od roku 1990
ČESKÝ PRŮMYSL
V prvním čtvrtletí letošního roku v ČR zaniklo již 4639 firem, což je nejvíce od roku 1990. Zároveň ale vzniklo 8695 společností, nejvíce od prvního čtvrtletí 2017. V Česku se tak počet firem o 4056 zvýšil, je to však o 12 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
"Počet společností, které vstoupily na trh v prvním čtvrtletí, meziročně o čtyři procenta vzrostl. Počet těch, které z trhu odešly, byl rovněž vyšší, avšak o 24 procent. Výsledkem byl o 12 procent nižší přírůstek počtu společností letos než ve stejném období před rokem. I tak se počet firem zvýšil více než v letech 2022 a 2021," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
V prvním čtvrtletí měla více než polovina nových firem sídlo v Praze, konkrétně jich bylo 4447. Další v pořadí byl kraj Jihomoravský s 1073 firmami a Moravskoslezský kraj s 594 společnostmi. Nejméně firem vzniklo v Karlovarském kraji, 98.
Počet založených firem se proti prvnímu čtvrtletí loňského roku zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji byla situace stejná jako v roce 2024. Největší meziroční pokles počtu nových firem byl ve Zlínském kraji.
Společnosti v prvních třech měsících nejrychleji přibývaly v Olomouckém kraji, kde připadlo 30 nových firem na deset zaniklých. Ve Zlínském kraji a Pardubickém kraji to bylo shodně 26 založených firem na deset zaniklých. Naopak v Libereckém kraji připadlo na deset zaniklých firem pouze osm vzniklých.
V prvním čtvrtletí letošního roku vzniklo nejvíce firem v obchodu, a to 964. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 917 a ve stavebnictví 910. Nejvíce firem zaniklo rovněž v obchodu, dále v nakládání s nemovitostmi a v profesních, vědeckých a technických činnostech.
Nejrychleji za první tři letošní měsíce rostl počet firem v sektoru ostatních činností, kde připadlo 62 firem na deset zaniklých. Tyto podniky se zabývají například opravami výrobků pro osobní potřebu nebo službami jako je kadeřnictví, kosmetika či praní a čistění textilních výrobků. V oboru vzdělávání připadlo 55 vzniklých firem na deset zaniklých. Naopak v obchodu to bylo pouze sedm založených společností na deset zaniklých a v nakládání s nemovitostmi to bylo osm nových na deset zaniklých.
Z pohledu stáří firem v prvním čtvrtletí zaniklo nejvíce firem, které byly na trhu šest až deset let, celkem 794. Tyto podniky tvořily pětinu všech zaniklých společností. Stejný podíl tvořily také firmy, které na trhu fungují 11 až 15 let. Od roku 2022 se zvyšuje podíl zaniklých firem, které na trh vstoupily před 31 a více lety. Zatímco před třemi lety tvořily v prvním čtvrtletí jen čtyři procenta všech zaniklých firem, letos to bylo již 14 procent z celkového počtu. Nejmenší podíl na počtu zaniklých firem mají ty, které na trhu působí do pěti let.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lze hlavní důvody zániku firem shrnout do několika klíčových faktorů, které vycházejí z ekonomických, geopolitických a odvětvových specifik.
Česká ekonomika čelí pokračujícímu pomalému růstu HDP. Vysoká inflace v předchozích letech, rostoucí ceny energií a slabá zahraniční poptávka, zejména z Německa, které je klíčovým obchodním partnerem, negativně ovlivňují firmy, a to zejména ty exportní. Češi zároveň nadále vykazují poměrně vysokou míru úspor, citelně vyšší než před rokem 2020, což ochromuje obecnou spotřebitelskou poptávku. Lidově řečeno, „peníze leží lidem na účtech, místo toho aby rychleji roztáčely ekonomiku“.
Firmy se potýkají s rostoucími vstupními náklady, jako jsou energie, suroviny a pracovní síla, spolu s tlakem na zvyšování mezd. Tyto faktory snižují ziskové marže a ztěžují konkurenceschopnost, zejména v odvětvích jako stavebnictví, maloobchod nebo výroba.
Pokračující válka na Ukrajině a narušení dodavatelských řetězců zvyšují nejistotu a náklady. Levné dovozy, například cukru z Ukrajiny, vedly k uzavření některých závodů, jako cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. Některé firmy, například Onsemi, Valeo nebo Otis, omezují provoz v Česku kvůli automatizaci, snižování nákladů nebo přesunu výroby do jiných či levnějších lokalit (např. Čína, Španělsko). To vede k propouštění a zániku provozoven.
Nejvíce zasaženými odvětvími jsou stavebnictví, obchod a některé průmyslové sektory. Například v obchodu, včetně s nemovitostmi, a v těžbě a dobývání je situace podobná. Naopak odvětví jako zdravotnictví a sociální péče vykazují růst, což fundamentálně souvisí s demografickým stárnutím české populace.