Boj proti dezinformacím z nařízení státu. Hlavní zásada fungování ČT a ČRo se má změnit

Velká mediální novela nepřináší jen zvýšení poplatků za vysílání veřejnoprávních médií, změnit chce překvapivě také jednu ze základních zásad zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Konkrétně jde o definici jednoho z hlavních úkolů, které zákon těmto médiím ukládá. Televize a rozhlas mají nově ze zákona poskytovat informace, které přispějí „k postupu proti dezinformacím“. Veřejnoprávní média jsou tak podle návrhu novely hlavním nástrojem boje proti tzv. dezinformacím. "Dezinformace šíří chaos, přispívají k relativizaci pravdy a spravedlnosti," hájí novelu ministerstvo kultury. Do boje s tzv. dezinformacemi se znovu vložil i prezident Petr Pavel. Ten navrhuje "aktivní obranu," "informační gramotnost" a "hodnotovou přípravu" obyvatel.

Zákon médiím veřejné služby definuje několik hlavních úkolů, hned na prvním místě však ten zásadní: „Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“ Nyní se má tento úkol rozšířit, ministerstvo kultury v mediální novele navrhuje přidat dodatek: „… a přispívání k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova.“

„Navrhuje se rozšíření těchto (hlavních) úkolů o oblast postupu proti dezinformacím. Dezinformace, tj. záměrně nepravdivé informace šířené s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají, zasáhly alespoň jednou v životě více než polovinu Čechů. Dezinformace cíleně mísí pravdu s konspiracemi, šíří chaos a nenávist, ohrožují svobodu, společnost, ústavní pořádek, strategické zájmy a mezinárodní závazky České republiky a přispívají k relativizaci pravdy a spravedlnosti. Účelem veřejné služby v oblasti televizního vysílání poskytované Českou televizí je naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu,“ uvádí ministerstvo kultury v důvodové zprávě.

Česká televize je podle resortu jakožto subjekt nezávislý na státu také zárukou menšího rizika zneužití postupu proti dezinformacím ze strany státu. „S ohledem na výše uvedené je logické, že právě veřejnoprávní média mají být jedním z hlavních nástrojů postupu proti dezinformacím. Zároveň je v návrhu explicitně zmíněno respektování svobody slova, která nesmí být při postupu proti dezinformacím jakkoli dotčena,“ dodává resort v důvodové zprávě.

Pochybnosti nad rozšířením povinností veřejnoprávních médií vyjádřila Legislativní rada vlády, podle které není jasné, zda by dodatek neznamenal novou povinnost aktivně vyhledávat dezinformace. „Samotný pojem dezinformace se v právním řádu neobjevuje a rozlišit dezinformaci od jiného nepravdivého či zavádějícího sdělení (např. misinformace) může v praxi činit problémy. Navíc není jasné ani to, kdo by měl být hlavním realizátorem postupu, ke kterému by Česká televize a Český rozhlas měly přispívat,“ uvedla Legislativní rada vlády.

S tím se ztotožňuje i místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), který donedávna vedl sněmovní mediální výbor. „Mohlo by to znamenat, že budou muset dezinformace aktivně vyhledávat, aby je mohly zároveň popírat. To ale není úkol veřejnoprávních médií. Mají nezávisle, objektivně, pravdivě informovat a už tímto automaticky bojují proti dezinformacím,“ řekl deníku Echo24 Aleš Juchelka s tím, že mu nevadí kupříkladu pořady zaměřené na ověřování faktů, ale není důvod něco takového uzákonit.

Mediální novela tak chce veřejnoprávním médiím ze zákona nařídit nový úkol, který přitom dlouhodobě budí rozepře napříč politickou scénou i veřejnou debatou. To nakonec ukazuje i debata nad nedávným jmenováním "vládního koordinátora strategické komunikace", kterým se stal bývalý náčelník Vojenské policie plukovník Otakar Foltýn.

Ten mluví o tom, že má svým působením právě bojovat i proti dezinformacím. Několika kontroverzními výroky však už sám dokázal vzbudit pozornost. Například při nedávném sněmovním semináři řekl, že nebude dělat žádnou cenzuru, a pokud někdo tvrdí, že ano, tak prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu.

Nedostatečné působení vlády v boji proti dezinformacím pak dlouhodobě kritizuje i prezident Petr Pavel. Boj s dezinformacemi je podle něj v Česku v plenkách, měl by mít podobu aktivní obrany i dlouhodobého vzdělávání v informační gramotnosti. Řekl to ve středu v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Před zhruba půl rokem hlava státu ve stejném médiu prohlásila, že vláda nedělá v boji s dezinformacemi dost. Zatím se toho podle Pavla tolik nezměnilo.

Boj s dezinformacemi by podle Pavla měl být v několika rovinách. „Jedna je aktivní obrana. To znamená skutečné odhalování dezinformací, poukazování na to, jakým způsobem jsou tvořeny, s jakým asi cílem a na jakou skupinu jsou orientovány,“ řekl prezident. Druhá rovina je dlouhodobá, konkrétně vzdělávání z hlediska informační gramotnosti, ale i hodnotové přípravy, míní Pavel.