Co pro nás prakticky znamená Trump

Komentářů kolem Trumpa se vyrojilo bezpočet, tak to zkusme trochu jinak. Jaký bude dopad na nás ekonomicky zcela prakticky? Především pro zbytek světa, tedy i pro nás, mají největší význam šéf americké centrální banky Fed, ministři zahraničí, obrany a financí. A jejich jmenování bude mít Trump velmi snadné, tím spíš, že republikáni ovládli i Senát. Ovlivní to přímo naše podnikatele? Ano.

Zaprvé Trump hodlá snížit daně. Prodklouží daňové škrty schválené v jeho prvním funkčním období, které by jinak na konci příštího roku přestaly platit. A dál chce snížit daně z příjmů právnických osob. Takže větší množství českých firem může být motivováno odejít do USA, kde je výrazně příznivější podnikatelské prostředí než v EU. Ještě víc vynikne rozdíl mezi podnikatelských prostředním v USA a nekonkurenceschopnou Evropou.

Zajímavé to z našeho pohledu začíná být v energetice. Trump jde jasně proti ESG. Chce omezit regulaci při těžbě fosilních paliv, chce minimálně omezit, možná zcela zastavit dotace obnovitelných zdrojů (OZE). To povede k zlevnění ropy a dalších fosilních paliv. Samozřejmě to posílí americkou přenosovou sosustavu a sníží množství lokálních blackoutů, kterým aktuálně čelí hlavně Kalifornie. Současně to šlápne na investice velkých korporací, které si vsadily na propojení se státem v oblasti ESG, tedy i OZE. Společnosti jako BlackRock, které zde mají nainvestovány nepředstavitelné peníze, nebudou nadšené. A nadšená nabude ani EU, která ekonomicky krvácí na zavádění OZE. Rozpad evropské energetiky, průmyslu a konkurenceschopnosti, který „zařídí“ nepatrné snížení emisí skleníkových plynů, se ukáže zbytečně placenou cenou, protože bude více než vykompenzováno navýšením emisí v USA a zrušením závazku USA k dosažení nulových emisí do roku 2050. Pozitivní vliv na nás bude spočívat nejen v demonstračním efektu, ale také v poklesu cen fosilních paliv a ve větší ochotě USA exportovat (i do Evropy) zkapalnělý plyn LNG.

U nás je Trump často mylně vnímán jako protržní prezident. To je chyba. Ano, je pravicový, ale nikoliv nutně protržní. Je pro ekonomický rozvoj mnohem příznivější než levicová Harrisová, ale není vyloženě tržní. Je totiž protekcionistou, což v konečném důsledku nepomáhá ani USA: Trump výrazně zvýší cla, čímž se snaží donutit firmy k přesunu výroby do USA. Plánuje minimální cla 10 % na veškeré dovážené zboží a 60 % nebo více na zboží dovážené z Číny. Dokonce může být zavedeno clo 100 % na auta vyrobená mimo USA. Cla zboží v USA zdraží, tím sníží americkou koupěschopnou poptávku. Lidé reálně zchudnou, vyvolá to inflaci. Americké HDP zpomalí svůj růst či poklesne. Evropské firmy, už tak prudce ztrácející konkurenceschopnost, si v USA už téměř neškrtnou. Drtivé to bude například (ale nejen) pro evropské automobilky.

Vliv na nás bude mít i dolar. Již nyní dolar posiluje. Vyšší dovozní cla se projeví ve vyšších cenách dováženého zboží, tedy ve vyšší inflaci, a proto americká centrální banka Fed nebude moci snižovat úrokové sazby tak rychle, jak se dosud zdálo. Právě kvůli budoucím vyšším úrokovým sazbám dolar bude sílit. Zavádění cel povede k rostoucímu odporu mnohých zemí vůči dolaru a dedolarizace bude pokračovat – a paradoxně i přesto bude dolar silnější, a to právě kvůli vyšším úrokovým sazbám. A to zase prodraží některé suroviny a zboží tradičně kotované v dolarech. Třeba zlato.

Vyšší úrokové sazby znamenají velký problém pro zombie firmy, ale v konečném důsledku pro všechny dlužníky. Znamenají také problém pro hypotéky, komerční nemovitosti, pro levné nákupy cenných papírů. Suma sumárum, Trump je negativní pro akcie. Zvýšilo se riziko vyfouknutí akciové bubliny. A to nejen z důvodu vyšších úrokových sazeb, ale i z důvodu, že Trump není fandou ESG, tedy například OZE, a nebude tedy dál hrnout dotace technologickým firmám. Samotnou podkapitolou jsou pak evropské akcie. Tlak na evropské akcie ještě navrch nad řečené bude vyšší skrze cla. Výjimku mohou představovat americké obory silně energeticky náročné, kde lze očekávat růst akcií: ocelářství, těžařský průmsl, papírenství… a tak dál. Dál bude zřejmě profitovat zbrojní průmysl, protože USA navýší rozpočet na obranu.

A zajímavý vliv bude i na evropské banky – ale jen zprostředkovaně. Trump například hodlá zpřístupnit federální půdu pro bydlení s cílem zvýšit nabídku. Dál plánuje snížit poptávku po bydlení omezením přistěhovalectví a deportací nelegálních přistěhovalců, čímž se sníží počet zájemců o bydlení, a snížit počet předpisů, které zpomalují bytovou výstavbu. Výsledkem by měly být levnější ceny bytů. Jenomže levnější byty znamenají pokles cen zástav amerických bank. Vyšší úrokové sazby zase znamenají víc neplatičů úvěrů. Kombinace růst počtu neplatičů a pokles hodnot zástav je velmi toxický pro americké banky. A tyhle věci mají skol se velmi rychle přenášet napříč kontinenty.