Návrat Ukrajiny do hranic před r. 2014 je nereálný, řekl americký ministr obrany
VÁLKA NA UKRAJINĚ
AKTUALIZOVÁNO
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek jako bezpečnostní záruku, informovala agentura Reuters.
„Stejně jako vy chceme suverénní a prosperující Ukrajinu. Ale musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k ukrajinským hranicím před rokem 2014 je nerealistický záměr. Snaha o tento iluzorní cíl jen prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ řekl podle Reuters Hegseth na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu.
Spojené státy podle ministra obrany rovněž nevidí Ukrajinu v NATO, pokud by se přistoupilo k mírovému řešení válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, které ji před necelými třemi lety napadlo. Namísto toho si umí představit přítomnost evropských a mimoevropských jednotek na území napadeného státu, uvedl Reuters.
BREAKING What if Ukraine surrenders to Russia, It will be the greatest betrayal of a European ally since Poland in 1945
— NEXTA (@nexta_tv) February 12, 2025
On a PMQS live the leader of the Liberal Democrats, Sir Ed Davey said:
“If Ukraine is forced to surrender its own sovereign territory to Russia, it will be… pic.twitter.com/CnFs1FfXe3
O bezpečnostních potřebách a výdajích na obranu napadené země se bude diskutovat ve čtvrtek. Hegseth potvrdil vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že členové NATO by na společnou obranu měli přispívat pěti procenty ze svého HDP místo současných dvou procent. Žádný z nich ale na tuto úroveň nedosáhl; nejblíže je Polsko, které vynakládá čtyři procenta a letos by se mělo přiblížit pěti procentům, uvedla agentura AP.
Členské země NATO loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč). Evropa a Kanada přispěly podle mluvčí NATO více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion Kč).
Hegseth v této souvislosti dodal, že Evropa bude muset poskytnout „drtivou“ část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj již nebudou tolerovat „nevyvážené vztahy“ v rámci aliance, napsala agentura AFP.
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám.
Putin pak 24. února 2022 nařídil ruským silám vpadnout do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance.
