Více jak polovina rodičů používá fyzické tresty. Většinou plácají přes ruce, uvádí průzkum

Fyzické trestání dětí, které chce zakázat novela občanského zákoníku, o které informoval deník Echo24, používá více jak polovina českých rodičů. Nejpřijatelnější formou fyzického trestu je plácnutí přes ruce, kterou odsuzuje jen 12 % rodičů. Naopak přes 70 % rodičů odsuzuje jako formu trestu klečení, výhrůžky dětským domovem a stříhání vlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK a Centra Locika. Ten se zaměřil obecně na výchovu dětí a kam se rodiče obrací, když si s výchovou neví rady. Vychází z něj také, že fyzické tresty preferují ti rodiče, kteří mu sami v dětství čelili.

"Tělesné tresty jako výchovný prostředek přitom v České republice podle aktuálního výzkumu používá více než polovina rodičů, to je alarmující zjištění. Předávají se jako štafeta z generace na generaci. Ti, kdo byli od rodičů biti, většinou rovněž bijí. Přitom dnes již díky výzkumům víme, že tělesné tresty nefungují a neprospívají duševnímu zdraví dětí," uvedla předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová.

Plácnutí přes ruce je nepřijatelné pro každého osmého rodiče a přes zadek pro necelou pětinu rodičů. Pohlavky považuje ve výchově za neakceptovatelné 26 procent dotázaných matek a otců, odstrčení, fackování či třesení potomkem necelá polovina a bití páskem či vařečkou pak tři pětiny.

Zhruba stejný podíl rodičů zmiňuje nepřijatelnost studené sprchy a vyhrožování či vydírání dítěte jako trest, víc než dvě třetiny izolování a zákaz komunikace. Sedm z deseti rodičů by neakceptovalo klečení. Nejméně přijatelné je pro otce a matky vyhrožování umístěním do dětského domova a ostříhání vlasů, uvedly to téměř tři čtvrtiny dotázaných.

Při problémech s výchovou rodiče nejčastěji chtějí rady od rodiny či přátel. Následuje hledání informací na internetu. Necelá pětina by se případně obrátila na odborníky. Za nejdůvěryhodnější považují rodiče školu, učitele a školní psychology či pediatry a zdravotnické instituce. Bleskovou sondu provedl STEM/MARK v březnu 2024 odpovídalo v něm 1011 dospělých, z nich 693 mělo děti.

Podle občanského zákoníku lze používat výchovné prostředky jen v takové podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte a nedotýká se jeho lidské důstojnosti. Do navrhované novely kodexu se přidává, že tělesné trestání se důstojnosti dotýká. Se sankcemi zákon nepočítá.

Ředitelka Centra Locika Petra Wünschová míní, že deklaratorní tlak na chování bývá účinnější než represe. "Ke skutečné změně výchovných stereotypů ale rodiče potřebují i informace, jak děti vychovávat bez použití síly a nátlaku pozitivním způsobem," uvedla. Přispět k tomu má připravovaná osvětová kampaň. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by stát měl rodinám zajistit podpůrné služby, a to třeba linky pomoci, odborné poradenství či terénní chůvy.

Zákonný zákaz platí podle mezinárodního serveru na podporu ukončení fyzického trestání v 66 státech, dalších 27 zemí ho připravuje. Česku ho opakovaně doporučoval výbor OSN pro práva dítěte. S návrhem přišla zhruba před 14 lety tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, ale neuspěla.

Předloni ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka naopak serveru Aktuálně.cz řekl, že není správné uzákonit, že rodič nemůže ve výjimečné situaci ve výchově dát pohlavek či "lepnout jednu na zadek". Minulý rok se vyjádřil i k současnosti připravované novele. Jurečka řekl, že je s přípravou nové zákonné úpravy obeznámen a mluvil o ní se zástupci neziskových organizací, ministerstva spravedlnosti i s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. "Na začátku před několika měsíci jsem řekl výhradu, že si nemyslím, že by bylo dobré, aby zákonná úprava byla koncepčně postavena tak - i v tom legislativním textu, že by rodič, který v nějaké výjimečné situaci ten pohlavek použije, za toto mohl být kriminalizován v nějaké absurdní rovině. Dohodli jsme se na textaci, která říká, že tyto výchovné metody rodič aplikovat nemá. Je tam výčet v odstavci i jiných věcí, které rodič dělat nemá, ale není k tomu ta druhá oblast, která by říkala, že je toto možné konkrétně kriminalizovat. Je potřeba odlišovat, co je výchova a co je už opravdu domácí násilí," řekl Jurečka. Podle něj by se ale proti lidem, kteří páchají násilí na dětech, ženách, mužích či seniorech, mělo postupovat nekompromisně.