Jazykové popírání reality

KOMENTÁŘ

Jazykové popírání reality
Nemo ze Švýcarska. Foto: By Arkland - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=148274238
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Víkendovou pěveckou soutěž vyhrála nebinární osoba Nemo ze Švýcarska. Přes prohlášení, že se jedná o velké vítězství pro LGBT hnutí, nejde o nic překvapivého. První transsexuál soutěž vyhrál v roce 1998, jednalo se o Danu International z Izraele. Navázala na ni „vousatá zpěvačka“ Conchita Wurst z Rakouska. Sami pořadatelé si dělají legraci z toho, že se jedná o soutěž pro homosexuály. Výhra nebinárního člověka je tedy dalším logickým krokem. Jestli existuje nějaká soutěž, kde je nevýhoda být heterosexuálním mužem, je to právě Eurovize.

Referování o Nemově vítězství vyvolalo nemalé problémy v jazycích rozlišujících jmenné rody. Jak psát o člověku, který rody neuznává? Naštěstí přispěchal na pomoc Kryštof Stupka, známý LGBT aktivista a člen vládního Výboru pro sexuální menšiny.

 

V příspěvku na Twitteru adresovaném „váženému novinářstvu“ radí, jak psát o nebinárních osobách. Nejde o rady příliš užitečné. Hned zpočátku totiž stojí: „Každx to má individuální. Někteří preferují používat x, někteří střídání rodu a někteří plurál.“ Všimněme si, že i Stupka, s výjimkou první věty, používá generické maskulinum, takže se hned vzpříčil vlastním pravidlům. Nicméně pokud „osoba“ používá „oni zájmena“, je „důležité vyhnout se misgenderování a nepoužívat generické maskulinum či femininum“.

Stupka není zdaleka jediný, kdo prosazuje tyto nepřirozené zásahy do češtiny. Mládežnická organizace Pirátů se tak přejmenovala na Mladé Pirátstvo. Pokrokovější mediální organizace, třeba Druhá směna, negenderový jazyk již dávno používá. Progresivnější studenti o sobě rádi mluví jako o studentstvu a tak podobně.

Jenže tentokrát aktivisté přešli do útoku zřejmě příliš brzy. Angličtině, odkud tento trend dorazil, jazyk bez rodů nečiní velký problém, jelikož angličtina je stejně nepoužívá. Pokud chcete říct „on šel“, „ona šla“ či „ono šlo“, tak v angličtině pouze změníte zájmeno, tedy „he/she/it went“. V češtině jde o nepřirozené zásahy do jazyka, které jsou vnucovány lidem proti jejich vůli. Všichni chápou, že generické maskulinum, třeba „studenti“, v sobě obsahuje i studentky. Pokud trváte na používání „studentstva“, je to politický statement, nikoli přirozený vývoj jazyka. To vyvolává protireakci a bojovníci za práva nebinárních lidí si tím spíše škodí. Nebinární jsou každému víceméně jedno, ale pokud to má zasahovat do přirozené řeči, začne to lidi štvát.

To se projevilo i v Americe. Angličtina sice rody nemá, ale španělština, kterou má za mateřštinu nějakých 13 % Američanů, ano. V rámci boje proti binaritě američtí pokrokáři začali prosazovat označení Latinx pro Hispánce, místo spisovného, ale genderově zatíženého Latinos. Začalo to pronikat do médií i oficiálních prohlášení. Pak ale tento trend byl potichu opuštěn, když se ukázalo, že to většinu Hispánců neuvěřitelně štve. Pokud dění v Česku bude následovat tento příklad, tak nebinární jazyk se nikdy neuchytí a zůstane doménou pár progresivců.

Zároveň ale přichází další koncept ze Západu, že pomocí jazyka lze změnit realitu. Zvláště americká angličtina je plná příkladů víry, že stačí pouze najít to správné označení a předsudky či problém zmizí. Třeba klasické „homeless“, tedy bezdomovec, je nahrazován „unhoused“, což by se dalo přeložit jako neubytovaný, nebo „rough sleeper“, tedy něco jako „drsný spáč“. Neustále se také mění přípustné označení pro handicapované, jednu dobu bylo populární „differently abled“, tedy „jinak schopný“.

Tyto myšlenky se promítají i právě do diskuse o nebinárním jazyku. Stojí za tím i víra, že pokud se budeme správě vyjadřovat, dokážeme smazat biologickou realitu, že existují pouze dvě pohlaví. Což je druhý důvod, proč tyto snahy nakonec selžou. Odporují každodennímu pozorování. Stupka si může stěžovat, že novináři píší o Nemovi jako o „zpěvákovi v sukni“, ale stačí zapnout obrazovku, aby se člověk přesvědčil, že je to nejlepší popis reality.

 

×

Podobné články