Exekutoři mámili z lidí v insolvenci náklady na marné exekuce. Soud dává za pravdu dlužníkům

Část exekutorů přišla v létě s novou fintou na dlužníky v insolvenci. Ta se týkala zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech požadovali náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení. To vyvolávalo u osob v insolvenčním řízením (IŘ) obavy, že jim započítáním nákladů exekuce de facto vzniká nový dluh, což ohrozí průběh IŘ. Experti lidem doporučovali se odvolat, praxi ostře kritizovali i politici. Soud nyní dal za pravdu dlužníkům.

Deník Echo24 v létě upozornil, na usnesení, ve kterém soudní exekutor vyzývá dlužníka v insolvenci k zaplacení nákladů na exekuci. Jedná se o žádost, ve které je takzvaným „oprávněným“ – tedy věřitelem – akciová společnost Dopravní podnik hl. m. Prahy. „Povinný (dlužník) je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů exekuce částku 2741 korun, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení,“ stojí v dokumentu, který má redakce k dispozici. Daná exekuce byla zahájena před zhruba patnácti lety, DPP redakci řekl, že sám žádnou iniciativu nevyvíjel a vše bylo v rukou exekutora. Podobných případů však bylo mnoho a experti i Exekutorská komora ČR jim doporučovala, aby se proti výzvě například s pomocí insolvenčního správce odvolali.

Redakce má nyní k dispozici rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové v případě jednoho takového odvolání, které dává za pravdu povinné osobě. Tato osoba, která v době výzvy exekutora argumentovala mimo jiné usnesením Nejvyššího soudu ČR, které říká, že „u pohledávky (jistiny), která vznikla před zahájením IŘ vedeného na majetek dlužníka, nelze považovat příslušenství pohledávky tvořené soudem přiznanou náhradou nákladů řízení za peněžitý závazek, který dlužníku vznikl až po schválení oddlužení, ani za pohledávku vzniklou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.“

ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ: Bůh v Americe. Starý zákon ožívá. V bibli se dějí zvláštní věci

Odvolací soud se se stanoviskem povinné ztotožnil s tím, že úprava IŘ je speciální úpravou, která má v daném případě přednost před úpravou v exekučním řádu. „Stanovení povinnosti povinnému nahradit oprávněnému náklady řízení v usnesení o zastavení exekuce pro bezvýslednost vydaném v době, kdy vůči povinnému probíhá IŘ, v jehož rámci je plněno schválené oddlužení, je v rozporu s vyslovenými závěry Nejvyššího soudu, neboť oprávněnému přiznaná náhrada nákladů řízení by se stala formálně závazkem, který dlužníkovi vznikl až po schválení oddlužení,“ uvádí soud s tím, že současně by bylo tímto postupem soudního exekutora oprávněnému poskytnuto neodůvodněné nedovolené zvýhodnění oproti jiným insolvenčním věřitelům.

Odvolací soud proto změnil výrok usnesení soudního exekutora tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekuce. Oprávněný je povinen nahradit povinné náklady odvolacího řízení. Proti usnesení není přípustné dovolání.

Neoprávněný šibeniční termín

Obecně platí, že IŘ má před exekučním řízením (EŘ) přednost, řekla pro Echo24 mluvčí ministerstva Marcela Nevšímalová. Pokud jde o postup soudního exekutora v době probíhajícího IŘ, platí, že je-li exekuce podle zvláštního právního předpisu přerušena nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Musí se poté omezit jen na administrativní úkony.

Problematickým resort Pavla Blažka (ODS) jakožto dohledový orgán shledává takový postup, kdy soudní exekutor v usnesení o zastavení exekuce pro bezvýslednost stanoví dlužníkovi vůči němuž probíhá IŘ, v jehož rámci je plněno schválené oddlužení, povinnost zaplatit oprávněnému určené náklady do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť taková povinnost je v rozporu s podmínkami schváleného oddlužení.

„Stanovení pariční lhůty v délce 3 dnů, probíhá-li vůči dlužníkovi IŘ, v jehož rámci je plněno schválené oddlužení, může v povinných vyvolávat dojem, že skutečně do 3 dnů je třeba v rozporu s podmínkami schváleného oddlužení splnit uvedenou povinnost, ačkoli ji splnit nemohou,“ uvedla Nevšímalová. I v průběhu IŘ lze při splnění podmínek exekuci pro bezvýslednost zastavit a oprávněnému přiznat náklady exekuce, tyto náklady však po dobu probíhajícího IŘ nemůže dlužník platit. Bylo by v rozporu s podmínkami schváleného oddlužení, dodalo MSp.

Expert: Potenciálně může jít o tisíce případů

Expert na insolvenci a právník z advokátní kanceláře Adkins Legal Tomáš Souček pro Echo24 potvrdil, že případy nebyly ojedinělé. „Podle našeho názoru popsaná praxe soudních exekutorů správná není, neboť se jednak příčí základním zásadám insolvenčního řízení, jednak smyslu a účelu institutu oddlužení, kterým je dlužníka zbavit exekucí a vrátit jej do ‚normálního‘ života bez dluhů, i jeho speciální právní úpravě, kdy dlužník nemůže žádnému z věřitelů poskytovat výhody, avšak zároveň dlužníkovi nesmí po schválení oddlužení vzniknout nový dluh po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť by taková skutečnost vedla ke zrušení schváleného oddlužení,“ vysvětlil Souček. Podle něj s praxí začaly tři z největších tuzemských exekutorských úřadů, které takto mohou zastavit tisíce EŘ.

PODCAST: Fitness je primární prevence. Zdraví nevzniká v nemocnicích, jsme strůjci svého štěstí, říká Havrdová

Dlužníci, kteří se nacházejí v oddlužení, jsou podle Součka ve většině případů právními laiky a nedovedou se v takto složité právní úpravě zorientovat. Zásadní poučkou přitom je, že dlužníkovi v oddlužení nesmí vznikat žádné nové dluhy, jinak mu bude oddlužení zrušeno. „Když pak takovému dlužníkovi dorazí z exekutorského úřadu obálka se zeleným pruhem, v níž nalezne dlouhé a složitě psané rozhodnutí, v němž je tučným písmem uvedeno, že je povinen ve lhůtě tří dnů uhradit věřiteli náhradu nákladů právního zastoupení ve výši XY,- Kč, dlužník může zpanikařit a pod tíhou okolností uvedenou částku raději zaplatit, aby mu oddlužení nebylo zrušeno,“ poukázal Souček s tím, že dlužníci se mají vydat cestou odvolání, se kterým by jim měl poradit například insolvenční správce.

Vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle pro Echo24 řekl, že problém pravděpodobně vznikl z důvodu, že exekutoři na poslední chvíli do konce srpna chtěli dosáhnout na kompenzaci nákladů spojených se zastavením od státu, a proto zastavují i exekuce u lidí, kteří jsou v oddlužení.

„To normálně nedělají, stejně jako exekuce v běžícím oddlužení nezastavují pro nemajetnost. Prostě jsou zde motivováni ziskem od státu, proto exekuci zastaví pro marnost, a zároveň přiznají náklady EŘ věřiteli, a to je ten problém. Pokud je člověk v oddlužení, tak až na výjimky, kdy se hradí přednostně na výživné či odměny správců, jsou všechny pohledávky uspokojovány poměrně a současně. Pokud exekutor zastaví exekuci jako marnou, protože minimálně 6 let nic nevymohl, ale pohledávka věřitele je umořována v insolvenci, považujeme to za absurdní a neetický přístup, který by podle nás neměl obstát před soudem,“ uvedl Hůle.

EK ČR pro Echo24 uvedla, že je plně na soudním exekutorovi, aby v každé jednotlivé exekuci rozhodl s ohledem na všechny skutečnosti a v souladu s platnou právní úpravou. „V obecné rovině lze říci, že existuje celá řada důvodů, pro které je možné exekuci zastavit. Tyto důvody se následně promítnou do rozhodnutí o nákladech exekuce a o nákladech účastníků řízení, v tomto případě věřitele,“ uvedl pro Echo24 prezident EK Jan Mlynarčík. I podle něj se lidé mají v případě, že nejsou s rozhodnutím spokojeni, odvolat.

Kritika ze sněmovny

Proti této praxi exekutorů se v létě pro Echo24 ostře vymezili také někteří politici. Mezi nimi například ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který byl v posledních letech jedním ze strůjců akce s názvem Milostivé léto, která měla pomáhat lidem s dluhy na zdravotním pojištění.

„Jakoukoli praxi exekutorů, ať již na hraně či za hranou zákona, která má vést ke zrušení oddlužení a ponechání povinných v dluhových pastech exekutorů považuji za morálně pochybnou a neakceptovatelnou. Věřím, že dozorové orgány MSp zde budou postupovat jasně a dbát litery zákona. Stejný postup bych i v rámci metodického vedení očekával od EK,“ řekl pro Echo24 Výborný.

Podobně hovoří také poslanec a místopředseda podvýboru pro exekuce a insolvence Patrik Nacher (ANO), který se spolu s Výborným výrazně podílel na zmíněné akci Milostivé léto. „Já to vůbec nechápu, to je úplně postavené na hlavu. Vy jdete do oddlužení s tím, že se tím zastavují všechny exekuce. Když jste v exekuci, tak vám permanentně nabíhají různá penále a tak dále. Když jste v insolvenci, tak se to zastaví, vy musíte mít nějaký příjem, je tam splátkový kalendář a prostě co splatíte, to splatíte. Konec,“ uvedl pro Echo24 Nacher s tím, že výjimku tvoří například výživné či škoda způsobená trestným činem.

„Že by najednou uprostřed insolvence exekutor chtěl ještě něco navíc, tomu vůbec nerozumím. Je to úplně mimo. Když jdu do insolvence, tak prostě tři roky (teď nově) počítám s tím, že pojedu na hranici možností, zůstane mi nezabavitelné minimum a nemůžu nic odklonit… Ale v tomto případě tedy se zastaví exekuce pro bezvýslednost, vznikne z toho náklad, který exekutor chce po člověku v insolvenci. To je naprostý nesmysl,“ dodal Nacher.

Předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a insolvence Aleš Dufek (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že v daném případě jdou proti sobě dva zákony. „A to samotný insolvenční zákon oproti občanskému soudnímu řádu s příslušnými předpisy o exekuci. Současná úprava zastavování marných exekucí vede k tomu, že se zastavují i v průběhu insolvenčního řízení, dříve by se čekalo na jeho skončení, exekuce by se jen přerušila,“ uvedl Dufek.

Mlynarčík Echu řekl, že pokud se zákonodárci vymezují proti této zákonné úpravě, „je plně v jejich moci tuto situaci změnit“. „Všichni zákonodárci, odborná i široká veřejnost se může vždy přímo obrátit na EK, která je otevřená odborné diskuzi,“ dodal Mlynarčík.