Vyšetřovací komise ke střelbě na FF UK měla ukončit dohady, závěry stále dluží
KOMISE KE STŘELBĚ NA FAKULTĚ
Zveřejnění závěrů sněmovní vyšetřovací komise se očekávalo ještě před Vánoci u příležitosti výročí tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Přestože posledního svědka vyslechli poslanci už koncem listopadu a začátkem prosince dokončili a většinou schválili závěrečnou zprávu, výsledky plánují zveřejnit nejdřív až koncem ledna. Čeká se na projednání závěrečné zprávy Poslaneckou sněmovnou.
Komise od léta vyslechla kolem 30 svědků, z velké části šlo o policisty nebo záchranáře. Výslechy trvaly asi 50 hodin. Zda ze strany předvolaných svědků zazněly nové a překvapivé informace, které by do případu vnesly nové světlo, ale poslanci zatím říct nechtějí.
„Vzhledem k tomu, že je jednání vyšetřovací komise neveřejné, nechci slyšení svědků v tuto chvíli komentovat. Komise je odpovědná Poslanecké sněmovně, s výsledky šetření by tedy měla být seznámena jako první,“ řekla redakci dříve členka komise za Pirátskou stranu Klára Kocmanová.
Průběh posledních jednání nechtěl komentovat ani místopředseda komise Jiří Mašek (ANO). „Všichni ctíme mlčenlivost do předložení zprávy Poslanecké sněmovně a zveřejnění závěrů. Naším úkolem je odvést odpovědnou práci, dlužíme to obětem tragické střelby,“ uvedl.
Komise původně hlásila, že výslechy svědků ukončila už 21. října. O měsíc později ale proběhl ještě poslední, dodatečný výslech jednoho muže, jehož identitu poslanci blíže nespecifikovali.
Začátkem prosince pak komise závěrečnou zprávu konečně dokončila a schválila. „Dneska jsme projednali závěrečné drobnosti a detaily zprávy a v závěru zasedání komise byla zpráva hlasována jako celek a byla přijata,“ uvedl 6. prosince předseda komise komise Pavel Kašník (ODS) s tím, že zpráva bude po technicko-legislativních úpravách předána vedení sněmovny a do projednání na plénu nebude veřejná.
Termín, kdy by mohla být zpráva zveřejněna, ale neznáme. Jisté je, že to zřejmě nebude před 21. lednem 2025, kdy proběhne první plenární zasedání sněmovny v novém roce. Ve zprávě je podle Kašníka souhrn návrhů legislativních úprav. „Komise jako taková žádné legislativní návrhy dávat nebude, doporučení ano,“ řekl poslanec. Jednání se podle něj celou dobu vyvíjelo naprosto apoliticky. Přesto nebyla zpráva přijata úplně jednomyslně. Podle Kašníka ale nelze říct, že by šlo o střet mezi opozicí a koalicí.
Jeden z rodičů, s nímž měla redakce dříve možnost mluvit, vyjádřil přání, aby se komise s výsledky vyšetřování přišla nejprve právě za pozůstalými. „Byl bych rád, kdyby poslanecká vyšetřovací komise své zjištění a závěry nejdříve citlivě sdělila pozůstalým a až pak veřejnosti, aby se pozůstalí nedozvídali závěry vyšetřovací komise z médií,“ uvedl začátkem července otec jedné ze zavražděných studentek.
Na vysvětlení se čeká rok
Při útoku na fakultě loni 21. prosince zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Komise měla zmapovat a vyhodnotit tragické události od rána osudného dne až do konce zásahu záchranářů a policie. Útoku na fakultě předcházela také dvojnásobná vražda v Klánovickém lese, v den střelby na fakultě pak vrah David K. zastřelil v rodinném domě ve středočeské Hostouni také svého otce.
Důvodem pro zřízení komise byly mimo jiné přetrvávající pochybnosti o policejním postupu. Policie sice vyšetřování uzavřela už v červnu, přičemž samotný zásah policistů prošetřovala jak Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), tak vnitřní kontrola policejního prezidia. Někteří rodiče obětí se ale zveřejněnými informacemi nedokázali spokojit a žádali o vysvětlení bílých míst.
„Ve výstupech policie na tiskových konferencích, v závěrech prověřování policie, v závěrech šetření GIBS a v informacích, které přinášejí média, je stále veliké množství nesrovnalostí. Vedení policie se snaží neustále kličkovat, mlžit, bagatelizovat, překrucovat a v několika případech již dokonce vyšlo najevo, že přímo lhalo,“ napsali rodiče tří obětí ve společném prohlášení zaslaném v září poslancům. Více jsme o něm psali zde.
Spory se od počátku vedou především kolem toho, že policie neprohledala celou budovu filozofické fakulty na Palachově náměstí, ačkoli na ní podezřelého vraha hledala už hodinu a půl před útokem, zatímco on se podle dostupných informací celou dobu skrýval na toaletách ve čtvrtém patře. Dále také není jasné, proč nevydala pokyn k evakuaci a budovu opustila v domnění, že vrah je jinde.
Spekulovalo se také o tom, že zásah bude stát místo pražského policejního ředitele Petra Matějčka, který akci velel. Matějček od počátku tvrdil, že policie neměla až do vypuknutí střelby indicie, že by hledaný chtěl spáchat něco jiného než sebevraždu. Podobně hovořili i další služební funkcionáři.
„Jel do Prahy spáchat sebevraždu,“ tvrdil Matějček například na tiskovce k vyhodnocení zásahu 9. ledna. O pár dní později na sněmovním bezpečnostním výboru 11. ledna Matějček verzi o sebevrahovi zopakoval: „My jsme opravdu pracovali s tím, že je to človíček, kterej jede do Prahy spáchat sebevraždu.“
Vše bylo ale jinak. Matějčka usvědčily zveřejněné úřední záznamy hlídek přivolaných na fakultu víc než 90 minut před střelbou. Jedna z hlídek do protokolu zapsala, že „měla prověřit výskyt muže jménem David Kozák podezřelého z vraždy svého otce v rodinném domě v obci Hostouň“. Druhá zase popsala, že pátrala po studentovi „podezřelém z vraždy svého otce“, který vyhrožoval sebevraždou, ale měl být psychicky narušený a byl držitelem několika zbraní. Nesrovnalosti v informacích po konci vyšetřování v červnu připustil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).