Bartoš tvrdě proti Stanjurovi: Na takhle nízkých platech jsme se nedohodli

Ve vládní koalici hrozí další velký rozkol – ministři se totiž neshodnou na snižování platů ve státní správě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 procent. To se ale nelíbí Pirátům, jejichž šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti takto výraznému snížení ohradil. Ve vyjádření pro deník Echo24 resort financí zkritizoval za to, že nedodržuje dohody a „svévolně“ rozhoduje o tom, co se kde škrtne, nebo přidá.

Ministerstvo financí chce podle předběžných návrhů předložit vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Navrhovaný rozpočet pak počítá se snížením celkového objemu prostředků na platy ve státní správě o 4 procenta. O 5 procent by se měly snížit stupnice platových tarifů ve veřejném sektoru.

To by znamenalo, že by ministerstva musela vyžít s menšími rozpočty a k tomu snížit platy, případně propouštět. Navrhované snižování ale naráží u místopředsedy vlády Bartoše. „Tak jako každý rok se ministerstvo financí zcela pochopitelně snaží držet nároky ostatních resortů co nejníže, ale návrh na snížení tarifů zaměstnanců státu v době dvouciferné inflace o pět procent namísto koalicí oznámených dvou procent nemá oporu v žádné z předchozích diskusí či dohod,“ zkritizoval Stanjurův plán Bartoš.

„Jelikož návrh Ministerstva financí neodpovídá politickým dohodám, je jisté, že v takovéto podobě státní rozpočet nevznikne,“ dodal Bartoš s tím, že nejde jen o názor ministra, ale také předsedy Pirátů. „Není možné, aby ministerstvo financí svým svévolným rozhodnutím o přidělení rozpočtových prostředků vybíralo, co realizovat půjde a co nikoli. Rušení míst se má odehrávat na základě revize agend. Je to slib z programového prohlášení vlády,“ vzkázal svému kolegovi v kabinetu.

Úspory na platech za 16 miliard

Předběžný Stanjurův návrh počítá s tím, že by platy příští rok klesly úplně všem a nemalá část resortů by navíc měla propouštět. Nejvíce, asi 7,9 miliardy by právě na platech mělo ušetřit ministerstvo školství. Dále pak ministerstvo vnitra 2,9 miliardy a ministerstvo práce a sociálních věcí 1,1 miliardy. Celkově se má na platech ušetřit přibližně 16 miliard. Propustit asi 2200 lidí má opět ministerstvo práce, okolo tisícovky pak znovu vnitro a také resort pro místní rozvoj. Naopak nabírat má ministerstvo obrany, a to asi 1200 lidí.

Jednotlivá ministerstva návrh příliš komentovat nechtějí. Podle resortu ministra financí Zbyňka Stanjury jsou to hrubé obrysy, o kterých se bude teprve blíže diskutovat. Ostatní v anketě deníku Echo24 hovořili podobně.

„Doposud nebylo rozhodnuto o konkrétních parametrech vládou navrhovaných opatřeních. V současné době nicméně o této problematice probíhá na úrovni vedení rezortu diskuse. Ministerstvo je připraveno po zveřejnění konkrétních parametrů dle potřeby pružně reagovat jak v rámci snižování počtu míst, tak v platové oblasti při přípravě státního rozpočtu na příští rok,“ uvádí kupříkladu mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Čím dál tím silněji se také hovoří o tom, že šetřit na platech se bude muset už letos. Kabinet Petra Fialy sice v květnu představil velký úsporný balíček na další léta, vývoj plnění státního rozpočtu ale ukazuje, že s veřejnými financemi se něco musí dělat co nejdříve. Schodek státního rozpočtu se totiž v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Za celý rok je přitom stanovený na 295 miliard.

Na platy státních zaměstnanců by se tak dle informací redakce mělo sáhnout už letos. Ministři o tom mají jednat v nejbližších dnech. Nutnost hledat úspory ještě letos ostatně potvrzuje i ministr financí Stanjura. „Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos,“ uvedl.

Pokud se bude přistupovat k nějakému krácení rozpočtu letos, nechce premiér Fiala šetřit na věcech, které „směřují do budoucnosti“. „To znamená infrastruktura. Moje představa je, že bychom se měli soustředit na provoz státu a tam hledat rezervy. Jaké ty kroky budou, o tom se budeme politicky bavit v příštích dnech a týdnech,“ potvrdil. Kromě platů by to mohlo znamenat také omezení dotací.