Protiinflační munice vystřílena

ÚHEL POHLEDU: Poslední hodiny byly vpravdě hodinami centrálních bank. Možná se vám zdá, že když mluvíme o centrálních bankách, notabene ještě o zahraničních centrálních bankách, je to jen bohapustá teorie, která nemá prakticky žádný vliv na vaši peněženku. Ale chyba lávky. Máloco má tak přímý vliv na peněženku jednotlivce a bankovní účet firmy jako právě rozhodování centrálních bank, a to třeba i těch nám vzdálenějších.

Kupříkladu rozhodnutí americké centrální banky přímo ovlivní kurz dolaru – a tedy přímo souvisí s častou otázkou, zda raději držet peníze v korunách, či v dolarech. Rozhodnutí Evropské centrální banky přímo ovlivní, zda (případně kdy) přijde do eurozóny dluhová krize – a přímo tedy souvisí s otázkou, zda je, či není riskantní držet peníze na eurovém účtu, případně jak se bude dařit vašemu penzijnímu fondu, zda bude i letos prohlubovat své ztráty. No a rozhodnutí České národní banky přímo ovlivní, zda už konečně dostanete hypotéku, zda některý z bankovních produktů už konečně pokryje inflaci, případně jak se bude vyvíjet kurz koruny. Rozhodování centrálních bank, se kterými se v posledních hodinách roztrhl pytel, má na naše peníze rozhodně větší vliv než třeba… třeba volba prezidenta.

Jako první jsme se dozvěděli výsledek zasedání americké centrální banky Fed. V nervozitě z něj dolar už dopředu oslaboval až nad hladinu 1,10 USD / EUR, kde se nacházel naposledy na začátku dubna minulého roku. Nakonec se ukázalo, že – podle očekávání – Fed pokračoval v procesu zpomalování tempa zvyšování úrokových sazeb. Zní to jako chaotická větná konstrukce – „zpomalování tempa zvyšování“ –, ale zkrátka jde o to, že Fed v rámci boje proti inflaci stále zvyšuje úrokové sazby, ale zvyšuje je o pořád menší a menší dílky. Tentokrát Fed zvýšil své úrokové sazby „pouze“ o 25 bazických bodů do pásma 4,50–4,75 %. Přitom ještě na svém posledním prosincovém zasedání Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu a na předchozích čtyřech zasedáních to bylo pokaždé 75 bazických bodů.

Přeloženo do češtiny: dolaru se stále zvětšuje úroková výhoda proti jiným měnám, u kterých úročení neroste tak rychle, ale zvyšuje se stále pomaleji a finančníci již začínají cítit, že brzy tato úroková výhoda přestane růst úplně. A to znamená, že dolar už není tak přitažlivý, jako byl třeba před rokem. Aneb rychlé tempo jeho posilování je prozatím nejspíš u konce. Takže kdo uvažoval o přesunu peněz do dolarů, ten nejspíš nyní bude po nějaký čas v kurzové nevýhodě.

Další pro nás velmi relevantní centrální bankou byla Evropská centrální banka (ECB). Ta naopak zvýšila své úrokové sazby o 50 bazických bodů na 3 %. Tedy více než Fed. Takže pomohla z pohledu dalších týdnů euru. Komu ale nepomohla, jsou evropské domácnosti, které platí úvěry. Ty se jim samozřejmě budou splácet hůř. Současně vyšší úrokové sazby jsou spojenou nádobou s poklesem cen evropských dluhopisů. Jinými slovy, ECB vlastně způsobila, že kupříkladu vaše penzijní či podílové fondy, jež mají ve svých aktivech dluhopisy, půjdou s výnosy zase o kousek níž.

Ovšem o půl procentního bodu, tedy na čtyři procenta, zvýšila svou základní úrokovou sazbu i britská centrální banka. Její úrokové sazby jsou tak už nejvýš od roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. Současně ohlásila, že se domnívá, že inflace v Británii již dosáhla svého vrcholu. S inflací se potýkají skoro všechny rozvinuté ekonomiky až na takové, jako je třeba Švýcarsko, v prosinci byla inflace v Británii na 10,5 %. Pro libru to, podobně jako třeba pro dolar, znamená spíš tlak na oslabení.

No a pro nás nejvýznamnější centrální banka, Česká národní banka (ČNB), včera taky měla svůj den. Ta jediná ovšem už úrokové sazby nezvyšovala. Udělala to dostatečně již v minulosti. Nyní je koruna úročena sedmi procenty a hravě tím strčí do kapsy Američany, Brity i eurozónu. Také ovšem máme inflaci z této čtveřice nejvyšší. A teď si všimněte pointy: zatímco v dalších zemích úrokové sazby stále ještě rostou, i když třeba už pomaleji než v roce 2022, takže pořád tyto země mají jakousi páku na inflaci, u nás už moc není kam úrokové sazby zvyšovat. Lépe řečeno: další zvýšení úrokových sazeb už by ničemu moc nepomohlo; už nyní jsou tak vysoké, že by na snížení inflace moc vliv neměly. Takže v tento okamžik jsme vůči naší inflaci skoro bezzubí. Co jsme udělali, udělali jsme a máme vystřílený zásobník. Každý si umí představit, co to pro rychlost snižování naší inflace znamená…