Úspěch české vědy. Parazitologové vyvinuli látku proti smrtícímu mozkožroutovi

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) a z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v centru Biocev. Vědci zároveň objevili také potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci, uvedlo centrum v tiskové zprávě.

Podle něj způsobuje smrtící mikrobiální patogen s názvem Naegleria fowleri u lidí primární amébovou meningoencefalitidu (PAM), přičemž takzvaným mozkožroutem se nakazí obvykle při vodních rekreačních aktivitách. Přes nosní sliznici a čichový nerv pak podle centra napadá Naegleria fowleri lidský mozek.

Centrum Biocev uvedlo, že nejčastěji se patogen vyskytuje v teplejších oblastech. Podle něj se nejedná o běžné onemocnění, například USA doposud evidují méně než 200 případů PAM. Historicky největší epidemie PAM se podle centra odehrála v tehdejším Československu, a to v 60. letech minulého století, kdy zemřelo skoro 20 lidí infikovaných během návštěvy krytého bazénu v Ústí nad Labem.

I tento případ podle parazitologa Róberta Šuťáka z Přírodovědecké fakulty UK a centra Biocev motivoval české vědce k výzkumu látek proti PAM. „Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci,“ nastínili chemici Lukáš Werner a Jan Štursa z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru Biocev.

Podle Šuťáka při experimentální léčbě na myších daná látka buď prodloužila jejich přežití, nebo nakažené myši úplně vyléčila.

Stejný tým odborníků navíc podle centra zjistil, že by nová česká protirakovinná látka MitoTam mohla být použita proti malárii či spavé nemoci. „Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje totiž významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ objasnil Šuťák. Obě studie zveřejnil americký časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy.