„Normandie nebyla druhá fronta.“ Echo Salon o operaci Overlord před 80 lety

Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vojska západních spojenců vylodila ve francouzské Normandii, a otevřela tak novou frontu druhé světové války. O souvislostech operace Overlord debatují tři historici. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu a Vít Smetana a Zdenko Maršálek, oba z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Celá audio a video verze zde.

Jak došlo k rozhodnutí otevřít novou frontu ve Francii? A proč zrovna v Normandii?

Maršálek: Definitivní rozhodnutí, že fronta bude v Normandii, padlo poměrně pozdě, cesta k němu byla velice dlouhá. Prakticky už v roce 1940, po porážce francouzské armády a ústupu Britů od Dunkerku, se začalo uvažovat, že pokud má být válka vyhrána, musí se západní spojenci do Francie opět jednou vrátit. Ale vzhledem k ohromné síle nacistického Německa to do roku 1943 nebylo možné. Spojenci hledali cesty, kde zaútočit na vedlejších frontách, aby Němce oslabili.

Smetana: Klíčová rozhodnutí byla přijata v roce 1943, ale mezitím se samozřejmě udála řada věcí. Především pokus o vylodění u Dieppe v srpnu 1942, který skončil fiaskem a který jenom přidal argumenty Britům, že Němci jsou zkrátka příliš silní, mají příliš opevněné pobřeží a že by taková operace přímo na západním pobřeží Francie mohla také skončit fiaskem. Britové prosazovali opakovaně středomořskou strategii. Měli samozřejmě pro to dobré strategické argumenty, hlavně ohledně zajištění volného průjezdu pro lodě Středomořím. Vylodění v severní Africe, to znamená v Alžíru a v Maroku, kde se podařilo využít spolupráce s částí vichistického vedení Francie, zejména s admirálem Darlanem, a postup Britů od El Alameinu pomohly vzít italsko-německé vojska do kleští. Středomořská strategie pokračovala vyloděním v červenci na Sicílii a v září 1943 v jižní Itálii, čímž se podařilo Itálii vyřadit z Osy. Nicméně Němci zareagovali velmi rychle, celou severní a střední Itálii obsadili a vytvořili Italskou sociální republiku Salò. Britové v té středomořské strategii chtěli pokračovat, ale zejména ta italská kampaň ukazovala, že v tamějším horském terénu je těžké uplatnit vojenskou a technologickou převahu. A tak Američané v dalších debatách v průběhu roku 1943 říkali, že jednoznačně je potřeba zaútočit přes Kanál. Otevřela se k tomu cesta už vítězstvím v bitvě o Atlantik, to je jaro 1943.

Churchill také prosazoval vylodění na Balkáně.

Smetana: Ano. Vnímal to i politicky. Myslel si, že by se tím mohl eliminovat nástup Rudé armády do střední Evropy. Ale když si klademe otázky z alternativních dějin, tak nás to vede k závěru, že v těch balkánských horách a roklinách by dopadla taková akce podobně jako ta v Itálii. A někteří historikové si kladou otázku, jestli by v případě, že by se Rudá armáda po severních pláních dostala až k Atlantiku, výměna Antverp za Prahu zvýšila britsko-americkou bezpečnost. V srpnu 1943 Britové ustoupili ohledně místa invaze na konferenci Quadrant v Quebeku a definitivně se rozhodlo na konferenci v Teheránu, kam přijel Roosevelt mimo jiné s tím, že nechce, aby Stalin měl obavu, že on se paktuje s Churchillem, takže spíše podporoval Stalinova stanoviska než Churchillova. Churchill tak byl vlastně s tou svou strategií osamocen.

Zkrácená verze podcastu na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.