Země NATO by měly Ukrajině dát 40 miliard eur ročně a závazek držet více let, řekl Stoltenberg

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to v pátek po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Fond by podle Stoltenberga měl řešit současné potřeby Ukrajiny i potřeby země do budoucnosti tak, "aby se pomohla bránit dnes i odradila agresory v budoucnu". Uvedl, že například darované zbraně se stanou součástí budoucí ukrajinské armády. "Reagujeme na okamžité potřeby, například poskytnutím letounů F-16, ale bude to i základ budoucích vojsk," uvedl. Zatím spojenci o rámci a pravidlech společného závazku jednají, metod je víc, uvedl. Připomněl dosavadní model podílu zemí na výdajích na obranu podle jejich hrubého domácího produktu.

Pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími, míní. "Spojenci v NATO dosud poskytli bezprecedentní podporu Ukrajině," řekl Stoltenberg s tím, že je shoda na jejím prohloubení. "Jde totiž také o naši vlastní bezpečnost," dodal.

Pokud by Rusko ve válce zvítězilo, byla by to zpráva Putinovi, že když autoritářské mocnosti využijí vojenskou sílu, dostanou to, co chtějí. "A to by učinilo celý svět nebezpečnějším," dodal Stoltenberg.

"Potřebujeme odpovědnost, předvídatelnost pomoci, budeme hledat způsoby pomoci, aby rozhodnutí byla přijata jednohlasně," konstatoval. Připomenul, že některé sliby vůči Ukrajině se spojencům nepodařilo naplnit.

Lipavský uvedl, že na probrání návrhu mají spojenecké země měsíc. "Doufáme, že budeme mít transparentnost a spravedlivý přístup k tomu, jak přistupovat k podpoře Ukrajiny," konstatoval s tím, že diskuse o penězích jsou vždy ty nejbolestnější. Je podle něj třeba najít mezi 32 spojenci pozici, aby s ní každý souhlasil.

Aliance podle Stoltenberga bude pracovat také na dalším vytyčení cesty Ukrajiny do NATO, protože členství bude její největší bezpečnostní zárukou. Na tiskové konferenci po jednání zopakoval, že sebeobrana Ukrajiny neznamená eskalaci konfliktu, ale je základním právem napadené země.

Účastníci neformálního jednání žádné konečné rozhodnutí neučinili, jak se s tím počítalo. Podle Stoltenberga přineslo jednání v Praze v otázce podpory Ukrajiny nicméně pokrok. Všichni se podle něj shodnou na dalším kroku cesty Ukrajiny do NATO. Podle ministra zahraničí Spojených států Antony Blinkena má jít o jakési přemostění, kdy spojenci nabídnou "robustní balíček podpory, který přispěje k integraci Ukrajiny do NATO". Zároveň uvidíte dokončení bilaterálních dohod zemí s Ukrajinou, uvedl. Cesta Ukrajiny do aliance je podle něj procesem, ke kterému Spojené státy přistupují metodicky tak, aby přinášel benefity včetně postupného vstupu země do NATO.

"Vítám, že spojenci poskytují nejrůznější typy podpory Ukrajině, na summitu (ve Washinghtonu) se budeme snažit, aby tato podpora byla pevnější a dlouhodobější," uzavřel.