EU musí mnohé zjednodušit, Draghiho řešení jsou příliš socialistická, říká Hladík

Česko se nesmí stát fosilním skanzenem, ztráta konkurenceschopnosti spočívá právě v trvání na těchto zdrojích. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Dále hovořil o tom, že je pro zrušení zákazu spalovacích motorů, o novém složení Evropské komise a Green Dealu či o sjezdu KDU-ČSL, kde se nestal prvním místopředsedou.

Začněme Green Dealem. Pan premiér se o víkendu rozjel na sociálních sítích: ODS chce dohodu radikálně měnit, navrhla dokonce zrušení zákazu spalovacích motorů. Jaký je váš postoj?

Já musím říci, že zelená modernizace nejsou jen spalovací motory. Jde o modernizaci energetiky, teplárenství, budov, zemědělství. A má to návaznost spojenou nejen se snižováním emisí, ale i s adaptací na klimatickou změnu. Ta změna se děje, jsme svědky velkých změn počasí, nedávno jsme zažili povodně, což je jeden z dopadů. Takže adaptovat se musíme. Otázka spalovacích motorů vzbuzuje emoce, ale je to jen jednotlivá oblast. Nebyla to ODS, ale vláda, která navrhla to zrušení. Není nutné, aby v evropské legislativě byl konec spalovacích motorů po roce 2035. Může se to vyřešit i ekonomickým způsobem, tedy že přijdou levnější technologie, třeba baterky a budou se vyrábět lokálně. A dojde k tomu tak, jak se dějí všechny změny, a není potřeba to lámat přes koleno. Je potřeba trhat nízko položené ovoce. Největší elektrárny a teplárny tvoří skoro 50 % emisí a my máme potřebné technologie, finanční prostředky a víme jakým způsobem to udělat. U motorů bych to nechal na přirozeném technologickém vývoji.

ANALÝZA: Nejtěsnější volby. Proč je mírným favoritem Trump a kde má Harrisová problém

Vy se v širším měřítku neobáváte ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu jako celá řada politiků včetně některých členů vlády i KDU-ČSL?

Česká vláda reagovala vůči těm spalovacím motorům. Za sebe jednoznačně říkám, že je potřeba počkat na technologický progres. Nyní elektrická auta nejdou tak na odbyt, jak firmy očekávaly. Co se týká zbytku byznysu, když nebudeme modernizovat, zakrníme a kvůli tomu ztratíme konkurenceschopnost. Otázka konkurenceschopnosti je otázka moderních technologií.

Tedy těch zelených?

Jasně. Když si koupíte o patnáct let novější mrazák, tak bude mít o polovinu menší spotřebu. Úplně stejně je to v technologiích ve firmách. Nové technologie, výrobní linky šetří lidskou sílu, šetří energie. My máme velmi energeticky náročný průmysl, a pokud chceme být zemí technologicko-průmyslovou, tak musíme masivně investovat do moderních technologií, do obnovitelných zdrojů, do energetických úspor. A rychlost, jakou to Česká republika dělá, je oceňována i ze strany byznysu. Já jsem každý týden na výjezdu v regionech v nějaké firmě a mám velmi pozitivní zpětnou vazbu, jak rychle modernizace probíhá. Například v teplárenství, připomenu, se po roce 2030 žádné uhlí spalovat nebude. Bude nahrazeno odpadem, zemním plynem, biomasou a dalšími alternativami.

Pro vás tedy ty obavy, že se z Česka, potažmo z Evropy, stane “skanzen”, tedy že budeme mít zakonzervovanou přírodu, ale nebudeme schopni vyrábět a konkurovat především americkým a čínským firmám, nejsou opodstatněné?

My se hlavně nesmíme stát fosilním skanzenem. Protože to by znamenalo propouštění, ztrátu konkurenceschopnosti, větší závislost. Energie z obnovitelných zdrojů začíná být levnější. Nic se nedá dělat skokově, všechno se musí dělat postupně. A nám se to postupně daří dělat velmi dobře. Pokud vytrváme, tak to bude znamenat posílení konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti a větší množství energie, která se vyrobí na našem území. My jsme dnes přebytkoví ve výrobě elektřiny, ale skoro ze sta procent dovážíme ropu a zemní plyn. Postupné větší využívání elektřiny v různých odvětvích přinese větší užitečnost elektřiny v porovnání s těmi fosilními palivy. A čím více elektřiny vyrobíme u nás, tím energeticky bezpečnější prostředí v Česku bude.

A co to mezinárodní srovnání?

My opravdu soupeříme s Čínou a s Amerikou. A jsme v tom pomalí, ale jsme stejně pomalí jako celá evropská sedmadvacítka. Já vidím největší problém v byrokracii a příliš liberálním trhu. My jsme jako Evropská unie příliš otevřenou ekonomikou. Musíme ty věci zjednodušit a v některých oblastech být více protekcionističtí. Ne všude, ale v některých oblastech.

Myslíte, že k tomu může pomoci nová Evropská komise tak, jak je navržena?

Když si čtu to, co (předsedkyně EK) Ursula von der Leyenová dala do portfolia jednotlivým kandidátům na eurokomisaře, tak v tom tu naději vidím. Vidím naději v otázce konkurenceschopnosti, v otázce modernizace a hospodářského růstu při zachování konkurence a udržitelnosti. Velmi dobře tu situaci popisuje Draghiho zpráva, která se od jiných hodnotících zpráv liší tím, že byla hodně konzultována s Evropskou komisí. Já se osobně liším v názoru na návrhovou část té zprávy, která říká, aby se investovalo obrovské množství peněz a ono to dobře dopadne. Podle mě není možné pořád žít na dluh. Musíme si říci, že tady máme konkrétní technologie nebo segmenty trhu, ve kterých jsme dobří a máme náskok před USA a Čínou, tam pusťme peníze na vývoj, ale tyto peníze komercionalizujme. Ta návrhová část mi přijde příliš socialistická, kdežto ta analytická mi přijde velmi dobrá.

Konkurenceschopnost a Green Deal má mít v Evropské komisi na starosti španělská socialistka Teresa Riberaová. Nehrozí, že její kroky budou podobně socialistické jako návrhová část Draghiho zprávy?

Teresa Riberaová je historicky nejdéle sloužící ministryní životního prostředí evropské sedmadvacítky. Má velké zkušenosti v oblasti mezinárodního vyjednávání. Z tohoto titulu bude dobrou posilou Evropské komise, protože ta se nesmí dívat jen dovnitř Evropské unie, ale i do zbytku světa. Ano, její postoj vůči jádru je negativní a v tomhle jsme nikdy nenašli společnou řeč a Česká republika stojí na jiné straně než Španělé. I uvnitř Španělska je spor, kdy socialisté jsou proti jádru, zatímco lidovci jsou pro jádro. V Evropské komisi eurokomisař reprezentuje zájmy EU, nemůže tlačit názory Španělska. Shoda v Evropské komisi je jednoznačně na tom, že jádro je součástí energetického mixu a každá země si může vytvořit svůj mix tak, jak bude možné. Jádro je bezemisní technologie a na tom se podle mě nic měnit nebude.

V létě vyvolaly menší paniku tři strategické dokumenty, která média označovala za český Green Deal…

Byly to strategické dokumenty, které nemají nic společného s Green Dealem. To byla mediální zkratka, která neexistuje. Víte, z jakého roku máme energetickou koncepci? Z roku 2015. Jsou tam věci, které se vůbec nenaplní, svět se prostě změnil. Ať už jde o technologie, dostupnost zdrojů a tak dále. To, co v roce 2015 nebylo běžnou součástí, tak teď už je. Jde o český dokument, který představuje plán, jakým způsobem se bude vyvíjet oblast energetiky. Karel Havlíček se tomu nevěnoval, ta koncepce se má dělat každých pět let. Vláda Andreje Babiše to měla schválit, neudělala to. To samé je v oblasti ochrany klimatu. Chceme lepší ovzduší, méně prášit, nemít smogovou situaci? Chceme. Tím se zabývá politika ochrany klimatu, což je také státní dokument podle české legislativy. Oba dokumenty vytváří jakousi jistotu podnikatelskému sektoru, jakým způsobem se bude vyvíjet politika na dalších pět let. Že na to vláda Andreje Babiše rezignovala, byl velký problém. Naše vláda koupila rozvody plynu a podíly v terminálech LNG. I veřejnost už začala vnímat, že LNG je jedním z nástrojů, které se dají v energetice využívat.

A ten třetí dokument?

Je tam jeden evropský dokument, takzvaný NKEP. To je Národní energeticko-klimatický plán. Ten musí mít všechny státy EU. My ho máme vypracovaný velmi dobře. Ve všech oblastech jsme velmi dobří, ať už jde o dostupnost zdrojů, zdrojové základny a tak dále. Tohle před námi stojí, abychom to poslali do Bruselu a tento úkol musíme splnit.

Jakou legislativu spojenou s Green Dealem ještě bude vaše vláda řešit?

My projednáváme novelu zákona o emisních povolenkách, která je před třetím čtením. To je z mého resortu všechno.

Sjezd KDU-ČSL měl tendenci vyvažovat

Intenzivně se debatuje o zálohování pet lahví a plechovek. Vnímáte odpor, který tento návrh vyvolává? Je podle vás relevantní?

Zálohovat se bude a buď si vytvoříme zákon sami, nebo nám ho po roce 2026 nařídí Evropská unie. Já si myslím, že bude lepší, abychom měli vlastní zákon, než si nechat něco nařídit. Všichni říkají, že se zálohovat bude. Já jenom říkám, že ten náš zákon je výhodnější. Někteří říkají, ať se k tomu necháme dotlačit Unií.

Máte ještě nějaké návrhy, které jsou třeba v přípravě a které určitě chcete stihnout do konce volebního období?

My pracujeme na celé řadě zákonů. Jednou z priorit je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která zavádí nový národní park, ochranu stromů a stromořadí. A zároveň přináší zásadní změnu z pohledu druhové ochrany. Nebudeme chránit výskyt jedince jednoho druhu, jednoho brouka, mravence či květinu, ale celý biotop.

Pojďme ke sjezdu KDU-ČSL. Vy jste uvedl, že vaše vize neuspěla. Není možné, že to, co neuspělo, jsou také vaše zelené postoje? Pan premiér vás označil za “zelené svědomí vlády”, nevadí to třeba vašim straníkům?

Sjezd měl tendenci vyvažovat. To je ve vnitrostranické politice běžné, to je bez problému. Ale zároveň sjezd přijal dvě usnesení. Jednak řekl ministrům, že mají dále pokračovat ve své práci a plnit programové prohlášení vlády a také že máme pokračovat v koalici Spolu. Takže to je silný signál, že svou práci děláme dobře.

Čili počítá se s vámi do konce volebního období jako s ministrem životního prostředí?

My jednáme v duchu usnesení sjezdu, který se k tomu vyjádřil zcela jednoznačně.

Už víte, kdy budete s partnery koalice Spolu jednat o strategii na volby v příštím roce?

Na to se musíte ptát vedení strany, já v něm teď nejsem. Tohle jednání povedou členové předsednictva, kteří jsou k tomu pověřeni. Já předpokládám, že ta jednání nyní budou intenzivní a postupně se budeme dostávat k jednotlivým otázkám. Jsem určitě podporovatelem Spolu, jasně jsme řekli, že chceme pokračovat.

Už je vláda stabilizovaná po odchodu Pirátů?

Určitě ano. Musím říci, že jak Petr Kulhánek, tak Lukáš Vlček naskočili do svých pozic velmi rychle a se znalostí problematiky. Pan ministr Vlček se věnoval problematice průmyslu a energetiky celé tři roky ve výboru, pan ministr Kulhánek je zkušeným komunálním a poté krajským politikem, byl primátorem, potom hejtmanem. Kdo jiný by měl vést regionální rozvoj, než člověk, který má takovéto zkušenosti?

Jste členem poměrně nepopulární vlády, jak ukazují průzkumy veřejného mínění. Co může vláda do konce volebního období udělat, aby dokázala lidem prodat svoji práci?

Budeme ukazovat přístupy, které děláme. Že zvládáme krize, jako byl covid, podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem. Zvládáme více jak půl milionu ukrajinských uprchlíků. Více než 75 % uprchlíků, kteří mohou pracovat, tak pracují. Máme větší daňový příjem z jejich práce, než kolik vydáváme na podporu Ukrajiny, což je zásadní informace. Německo má pro srovnání 25 % pracujících. Zvládli jsme energetickou krizi, naposledy povodně. To je jedna krize za druhou a přitom zvládáme snižovat schodky rozpočtu, abychom nezadlužovali tak moc naše děti. Plníme programové prohlášení, modernizujeme legislativu, přístup k hospodářství a energetiku. Zákony, které máme připravené třeba v oblasti energetiky, jsme měli mít v roce 2020. Karel Havlíček to neudělal a my jsme to museli dohánět. My potřebujeme přesvědčit lidi, kteří teď říkají, že by k volbám nešli. Potřebujeme v nich vzbudit naději a vizi pro budoucí Česko. A také to, že tady není žádná alternativa. Jakákoliv alternativa by znamenala stagnaci, zhoršení životních podmínek, znejistění naší hospodářské a byznysové orientace, naší prozápadní orientace. Byl by to návrat populistů v doprovodu komunistů a extremistů.