Všichni zchudnou a nikdo si to neuvědomí. Ekonomové varují před deglobalizací

Světovou ekonomikou zasahuje deglobalizace, kdy se po mnoha letech mluví nikoliv o otevírání a propojování trhů, ale naopak o jejich uzavírání. Upozorňují na to ekonomové, které oslovil deník Echo24. V posledních letech jsou podle nich více než otevřený trh atraktivnější pojmy jako soběstačnost či ochrana před silnějšími ekonomikami. Podíl vyspělého světa na ekonomice by se s tímto přístupem potenciálně mohl v budoucnu smrskávat.

Několik posledních dekád byla jedním z hlavních cílů vzájemná propojenost světa, jeho trhů a ekonomik. Od toho se především od nástupu pandemie koronaviru ustupuje. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla fenomén deglobalizace přichází podobným tempem jako předtím globalizace.

„Je to po malých krůčcích a efekty vidíte se zpožděním. Já bych řekl, že sestup z globalizačního vrcholu, který nastal zhruba v době covidu, drobně pokračuje i v intelektuální úrovni a v úrovni debaty. Jsou mnohem atraktivnější koncepty jako je ‚soběstačnost‘, že si musíme všechno vypěstovat a vyrobit sami, to uvidíte i v mnoha částech vyspělého světa. Nebo musíme se ochránit proti zbytku světa, musíme nasadit cla proti těm, kteří jsou konkurenceschopnější, levnější a tak dále,“ uvedl pro Echo24 Hampl.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka uvedl, že míry propojenosti světa se dotkla i válka na Ukrajině, ale třeba i obchodní války za USA vedené Donaldem Trumpem. „Míru globalizace světa měří pomocí indexu švýcarský ekonomický institut KOF, který negativní dopady pandemie a obchodních válek znázorňuje. Lze předpokládat, že nejnovější data potvrdí i negativní vliv války na Ukrajině,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

Podle Hampla pokračuje debata Evropa versus Amerika například v oblasti tzv. Inflation Reduction Act, což je federální zákon Spojených států, jehož cílem je omezit inflaci snížením deficitu, snížením cen léků na předpis a investicemi do domácí výroby energie a podporou čisté energie. Podle Hampla IRA vůbec nemá ani s inflací ani s její redukcí nic společného.

Když chudnou všichni, nikdo si toho nevšimne

„Tam vidíte, že po dlouhé době je to debata ne o otevírání, ale o uzavírání. Není to o tom, jaké dopady to má nyní do HDP, je to o tom, že pokud bude vyspělý svět pokračovat v tomto módu, tak uvidíme prohloubení toho, co zažíváme poslední léta. Tedy že jeho relativní podíl na světové ekonomice se bude smrskávat,“ uvedl pro Echo24 Hampl s tím, že chápe, veřejnost a novináři nijak výrazně fenoménu deglobalizace nevěnují pozornost, protože se nejedná o konkrétní událost.

„Vždy je zajímavější něco hmatatelného, něco někde zkrachuje, něco vyhoří a tak dále. Pro nás ekonomy je ale ta událost většinou výsledkem nějakého dlouhodobého trendu, ty trendy se špatně reportují,“ míní Hampl.

„Jednou za rok řeknete, že se nějaký ukazatel změnil o půl procentního bodu. To nikoho nezajímá, jenže když to je takhle o půl procentního bodu dvacet let, tak máte problém. Zjistíte, že je to Evropa, která se vylidňuje, snižuje množství své populace a výkon, a Čína a Indie dramaticky rostou,“ uvedl Hampl s tím, že takový dlouhodobý vývoj má dopady na konkrétní události.

„Trendy nepochybně běží. Vy je nemusíte zaznamenat zítra, protože když některá země začne chudnout a chudnou v ní všichni, tak vy nemusíte zaznamenat, že chudnete. Pokud ztratíte kontakt se zbytkem světa, tak budete mít pocit, že je to normální, protože je to nepozorovatelné. Na tom fungují totalitní režimy. Všichni chudnou, ale nikdo si to neuvědomuje, protože nemáte srovnání a žádné informace o okolí,“ dodal šéf NRR s tím, že stejné je to i s bohatnutím.

„My jsme zažívali zlatá léta globalizace mezi roky 1989 a 2019, populace zejména v Evropě rychle rostla a bohatla. Byly tu levné zdroje z Ruska, americká bezpečnost a otevírající se trhy. A přitom většina Němců nebo Čechů nemá pocit, že je bohatá, protože vy se srovnáváte se sousedem, s kamarádem ze studií. Když všichni mají dvě auta, tak je to přece normální… Jenže tak to není. Tak jako globalizace nebyl samozřejmý proces, tak je to stejné i s deglobalizací,“ uvedl Hampl s tím, že se zpožděním chudnutí lze poznat například tak, že v Česku bude velké množství čínských turistů, ale nebudou Češi, kteří by si mohl dovolit dovolenou v Číně.

Globalizace jako kapitalismus

Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpána Křečka se úspěchy, kterých lidstvo v posledních dekádách dosáhlo, nestaly běžnou součástí našich představ o světě. „Mnoho lidí má pocit, že se situace ve světě zhoršuje, přestože statistické údaje hovoří o pravém opaku. Jakoby jednotlivé negativní události, které slýcháváme v médiích, zaměstnaly naši pozornost natolik, že opomíjíme sledovat dlouhodobě zlepšující se trendy,“ řekl Křeček pro Echo24.

Stejně jako Hampl i Křeček vnímá, že se do popředí dostávají termíny jako lokalizace či soběstačnost. „Tyto termíny prý ztělesňují nové a nevyhnutelné trendy. Ve skutečnosti však tyto termíny vedou k popírání základních ekonomických zákonitostí, aby vyzdvihly hloupou nacionalistickou zaslepenost. Na globalizaci bychom se měli dívat jako na důsledek takzvaných komparativních výhod, o kterých mluvil již David Ricardo. V zásadě jde o to, že některé země mohou k produkci vybraného statku obětovat méně vzácných zdrojů než jiné země,“ vysvětluje Křeček.

„Efektivní chování nás následně nutí ke specializaci, kdy se jednotlivé země zaměří pouze na produkci toho, v čem mají dostatek komparativních výhod. Jiné produkty si mohou výhodně nakoupit od ostatních zemí, které se na ně specializují. Tím je dosahováno ekonomicky efektivního řešení, které mimo jiné vede ke globalizaci. Nutit země, aby se zaměřovaly na produkci, ve které zákonitě nemohou vynikat, by bylo hloupé a vedlo by to k celkovému zchudnutí,“ míní Křeček.

Podle něj je nesmyslné globalizaci odsuzovat, i když je to momentálně populární. „Právě díky globalizaci jsme enormně zbohatli a zlepšili jsme životy miliardám lidí. Je možné, že slovo globalizace se přidá na seznam ke slovu kapitalismus a bude mít negativní konotace. Nicméně tak jako u kapitalismu platí, že zatím nebyl vymyšlen žádný lepší systém, tak o globalizaci můžeme prohlásit něco podobného,“ míní Křeček.

Ekonom Pavel Peterka očekává, že míra globalizace se opět zvýší. „Primárně díky rostoucímu zapojení rozvojových zemí a zemí třetího světa do mezinárodního obchodu, které jde ruku v ruce s uvolněním některých režimů, které v posledních dekádách vykazovaly totalitní charakteristiky. Náprava škod v mezinárodních vztazích po ruské invazi bude trvat minimálně ještě několik desetiletí,“ míní Peterka. Dodává ale, že pokud dojde k dalšímu zhoršení mezinárodních vztahů, či bujení dalších konfliktů, pak lze očekávat další deglobalizační tlaky.

„Tím by byl omezen mezinárodní obchod a ekonomický růst. Česká republika by jako exportně orientovaná ekonomiky negativní dopady jistě pocítila. Je ale nutné dodat, že naším největším obchodním partnerem je Německo, kde dramatické zhoršení vztahů nečekáme. V případě zhoršení situace u jiných našich velkých partnerů v oblasti mezinárodního obchodu by firmy v ČR musely navazovat kontakty jinde. Podobně jako v případě omezení obchodních vztahů s Ruskem,“ dodává ekonom.