Povinná angličtina od 1. třídy, vyšší nároky na matematiku. Bek nastínil radikální změny ve výuce

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes poprvé představil finální návrh kritizované reformy školských „osnov“, tedy nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro mateřské a základní školy. Školy budou moci začít vyučovat podle nových učebních plánů dobrovolně už od příštího školního roku v prvních a šestých třídách. Samotný proces tvorby RVP, ale i jejich obsah a nekoncepční změny v závěru příprav jsou terčem kritiky ředitelů, učitelů i odborníků včetně těch, kteří vypracovali původní směry nových RVP.

Povinně se má na nový učební plán přejít v prvních a šestých třídách od září 2027. Ve všech ročnících základních škol by se podle nového RVP mělo učit od září 2031. Školy, které se rozhodnou již od příštího školního roku, tedy od září 2025, učit podle nových učebních plánů, mají poskytovat ministerstvu zpětnou vazbu. Tu bude možné poté využít k případným úpravám plánů před jejich povinným zavedením do školského systému.

Nové RVP má podle ministra Beka posílit výuku, která propojuje znalosti s dovednostmi, postoji i hodnotami, cílem je podle něj také snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému. Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo školství navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy. Půjde o téma pro další volební období, úřad chce nicméně připravit koncepci přijímacího řízení včetně různých variant, řekl na tiskové konferenci náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Změny v RVP připravovalo ministerstvo několik let. Připravené změny mají podle Beka také snížit nerovnosti a bariéry v českém vzdělávacím systému. Upravené vzdělávací programy zavádějí například povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy. Nyní je povinná až od třetí třídy, bezmála polovina škol ji ale už nyní učí od první třídy, což přináší dětem na těchto školách konkurenční výhodu, konstatoval ministr. Druhý cizí jazyk by všechny školy musely učit od sedmé třídy, což mnohé již činí, i když povinné je to nejpozději od osmé třídy.

Na konci základní školy bude požadovaná úroveň angličtiny vyšší, zvedne se z nynější A2 na B1. Vyšší požadavky na výstupní úroveň budou také oproti původnímu návrhu u matematiky. Odborníci upozorňovali v souvislosti se zvažovanými změnami na nedostatek učitelů některých předmětů.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. A prakticky tak už nyní umožňují značnou volnost i prostor, jak s výukou pracovat. Problém je, že se za dvě dekády nepodařilo přesvědčit učitele i ředitele, aby se tyto možnosti v praxi využívaly. Zásadní částí snah o revizi RVP tak bylo to, aby se tentokrát povedlo dostat změny do škol.

K tomu měl sloužit velmi široký panel odborníků pracujících na návrhu, výrazně lepší komunikace se školami a nakonec taky zavedení modelových školských „osnov“, které by školám nabídly možnost jednodušší cestou převést novinky do vlastní výuky. Po letech příprav ale nefunguje ani jeden z těchto předpokladů, ze strany škol i odborníků tak panuje skepse, zda situace nedopadne zcela stejně. Dlouhodobě pak panují pochyby i o samotných zásazích do obsahu učiva či stylu výuky. Ministerstvo školství se pak brání tím, že jde prakticky o nedokončenou verzi, která může doznat změn po pilotním testování na školách.