Ministerstvo školství tlačí kontroverzní změnu osnov

Ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka (STAN) si v předposlední den minulého roku „odkleplo“ revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Kontroverzní a ze všech stran kritizovaná úprava „osnov“ pro základní školy se tak má od příštího školního roku začít testovat v praxi, ačkoliv existuje řada pochybností o jejich obsahu i zpracování. Ve školách už ale snaha o přípravu nového učiva stihla narazit s předstihem, nikomu se totiž ani nepodařilo nové učební plány přepracovat do funkčního školního vzdělávacího programu. Ministerstvo však apely na odklad nevyslyšelo, v úterý má prezentovat nově schválenou verzi.

Podle nových učebních plánů budou školy moci začít dobrovolně učit od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nich v těchto třídách mělo učit od září 2027. Ve všech třídách by se mělo podle nového RVP učit od září 2031. Národní pedagogický institut, který s ministerstvem na revizi pracuje, v minulosti uváděl, že všechny ročníky ZŠ se budou podle revidovaného RVP učit od září 2029.

Rámcové vzdělávací programy na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. A prakticky tak už nyní umožňují značnou volnost i prostor, jak s výukou pracovat. Problém je, že se za dvě dekády nepodařilo přesvědčit učitele ani ředitele, aby se tyto možnosti v praxi využívaly. Zásadní částí snah o revizi RVP tak bylo to, aby se tentokrát povedlo dostat změny do škol.

K tomu měl sloužit velmi široký panel odborníků pracujících na návrhu, výrazně lepší komunikace se školami a nakonec taky zavedení modelových školských „osnov“, které by školám nabídly možnost jednodušší cestou převést novinky do vlastní výuky. Po letech příprav ale nefunguje ani jeden z těchto předpokladů.

V polovině prosince se pak do vývoje revize opřela i skupina expertů, kteří vypracovali v rámci expertního panelu původní hlavní směry, kterými se měla revize ubírat. Podle nich sice už spíše nepomůže revizi nadále odkládat, v hodnocení problémů se však v řadě ohledů shodují s hlasy, které znějí ze škol.

„Komunikace reformy směrem k různými skupinám veřejnosti není dostatečná a dostala se do výrazné defenzivy. Jedno aktuální šetření např. ukázalo, že se téměř 90 % oslovených ředitelů škol necítí být kvalitně informováno o probíhající revizi,“ konstatují experti v rámci seznamu doporučení, co je třeba v rámci vývoje revize změnit.

„Vážné problémy přineslo (nebo odhalilo) oddělení tvorby RVP ZV od práce na modelových Školních vzdělávacích programech (mŠVP) – obě aktivity neproběhly současně a zpočátku byly málo propojené i personálně. Skutečnost, že se dosud nepovedlo vytvořit mŠVP ani ve vybraných školách, ani v týmech při Národním pedagogickém institutu, může být významným signálem buď o malé srozumitelnosti nového RVP ZV; nebo o nepřipravenosti škol a učitelů na změny, ale nejspíše o obojím,“ dodávají experti.

O potřebě revize současných RVP se mluví zhruba od roku 2016. Součástí jsou i změny v předškolním vzdělávání. I zavádění plánů pro předškolní vzdělávání bude postupné. Dobrovolně od září 2025 do všech MŠ, které splní podmínky přípravného období. Povinně ve všech MŠ bude od září 2026.