Nebudu dělat na půl plynu, zdůvodnil nejvyšší žalobce Stříž svou rezignaci. Chce být advokátem

Důvody mé rezignace jsou výlučně osobní a rodinné. Není pravdou, že bychom měli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) nějakou dlouhodobou dohodu o tom, že skončím. Ta panovala pouze na načasování rezignace. Novinářům to řekl šéf Nejvyššího státního zastupitelství Igor Stříž. Ten nepotvrdil, že by se jeho nástupkyní měla stát Lenka Bradáčová. S ministrem Blažkem však o svém nástupci debatoval. Sám Stříž chce nyní zkusit vykonávat práci advokáta.

Stříž v pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), skončí 31. března. Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Blažek navrhne nástupce tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu.

„Důvody mé rezignace jsou výlučně osobní a rodinné. Není tam žádný velký a jediný důvod, který by mě donutil rezignaci podat. Je to mozaika drobností, které mě donutily k tomuto kroku přistoupit. Mandát nejvyššího státního zástupce je ze zákona sedmiletý, to neznamená, že nutí nejvyššího státního zástupce tento termín celý dodržet. Žádné jiné než osobní a rodinné důvody nemám,“ řekl Stříž.

PODCAST: Žijeme v době dozoru. Proč jsou orwellovské metafory přesto zavádějící?

„Ne že bych se cítil být unavený nebo úplně vyhořelý, ale občas jsem pozoroval, že tu funkci vykonávám s jakousi rutinou, což není dobře. Tahle funkce se nedá dělat na půl plynu. Není pravdou, že by tady byla nějaká dlouhodobá dohoda mezi mnou a ministrem spravedlnosti. Dohoda panovala na jediném, na načasování té rezignace, abych mohl skloubit osobní priority a aby pan ministr měl šanci najít vhodnou náhradu,“ dodal Stříž.

Sám nepotvrdil, že by se jeho nástupkyní měla stát Lenka Bradáčová, byť podle svých slov s Blažkem jméno nástupce řešil. „Velmi mě ale zajímá, kdo to bude, protože nechci, aby to byl nějaký politický nominant a ne kariérní státní zástupce,“ řekl Stříž.

Nastínil i své plány do budoucna. „Rád bych zkusil vykonávat pozici advokáta. Můj syn vede se svým kolegou Ondřejem Švárou advokátní kancelář v Olomouci Švára & Stříž, takže bych těmto klukům, které mám velmi rád a podporuji je, předal některé své zkušenosti,“ řekl Stříž.

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“. Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Říkali mu „bolševický kříž“. Nikdy neměl být šéfem žalobců, vítá Pekarová Střížovu rezignaci

V úterý ČTK napsala, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla. Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží.

Vondráček nepovažuje rezignaci za překvapení. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl. Jako ženu oddanou spravedlnosti připomněl v té souvislosti nedávno zesnulou bývalou ministryni Marii Benešovou (za ANO), která Stříže do čela NSZ navrhla.

Předseda koaličních lidovců Marek Výborný ČTK řekl, že informaci vzal na vědomí. „Pokud se nepletu, tak (Stříž) již dříve avizoval, že nepředpokládá, že by dokončil celý mandát. Já osobně jsem s ním žádnou špatnou zkušenost neměl, byť nebudu popírat, že když byl jmenován, vnímal jsem kriticky jeho minulost před rokem 1989,“ uvedl. Nástupcem by podle něj měla být respektovaná osoba ze státního zastupitelství, nikoliv však řadový státní zástupce.