Očekávaný konec dodávek plynu přes Ukrajinu žene ceny v Evropě nahoru. Vítězem bude Trump

Evropské trhy se zemním plynem reagovaly v posledních dnech prudkým nárůstem po prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, které zpochybnilo možnost uzavření dohody o zachování tranzitu plynu přes Ukrajinu a prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že kyjev ukončuje tranzit. Cena příslušných kontraktů vzrostla v pátek o 4,4 % a futures na zemní plyn uzavřely na hodnotě 47,73 eur za megawatthodinu. Upozorňuje na to agentura Bloomberg.

Ruský prezident uvedl, že je nemožné do konce roku, kdy vyprší stávající dohoda, dojednat nový tranzitní kontrakt. Podle něj jednání komplikují i právní překážky, jako žaloba ukrajinské společnosti Naftogaz na ruský Gazprom kvůli neuhrazeným platbám za tranzitní služby. „Jediným způsobem, jak dosáhnout dohody, je stažení této žaloby,“ řekl Putin.

Dodávky ruského zemního plynu potrubím přes Ukrajinu představují asi jen 5 % evropské poptávky. To je sice malá část trhu, ale ztráta těchto objemů by přinutila země více se spoléhat na potrubní dodávky plynu z Norska nebo zkapalněného plynu z USA. Situace zůstává napjatá a evropský trh se zatím připravuje na pokračující zimu s rezervami plynu naplněnými na 75 %.

Západní a středoevropské státy hledají alternativní řešení pro přísun plynu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však odmítá jakékoliv dohody, které by přinášely příjmy do ruského rozpočtu během probíhající války. Heorhij Tychyj, mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí, uvedl, že od 1. ledna 2025 nebude tranzit plynu přes Ukrajinu pokračovat. Dodal, že Ukrajina je připravena projednat jakékoliv návrhy Evropské komise, pokud to pomůže zajistit energetickou bezpečnost regionu. Určité konzultace v „různých formátech“ probíhají, ale „samozřejmě ne s Ruskem“, vysvětlil. Údajně nelze zcela vyloučit dohodu na poslední chvíli, i když pravděpodobnost je velmi malá.

Středoevropské země, včetně Slovenska, uvažují o řešeních, jako je dodávka plynu z Turecka nebo Ázerbájdžánu. Slovenský premiér Robert Fico navrhl „elegantní technické řešení“, které by umožnilo zachovat dodávky plynu z východu, ale narazil na odpor Kyjeva i Bruselu. „Vítězem šarvátky Fica se Zelenským bude Trump. Stačilo mu pronést pár vět pohrůžek a Amerika získá nová odbytiště pro svůj plyn, Slovensko i Ukrajinu, “ poznamenal Lukáš Kovanda, ekonom Trinity Bank. „Pro Brusel a Kyjev jde o ‘win-win‘ situaci, pro Bratislavu o ‘lose-lose‘,“ shrnul, poukazujíc na ekonomické a geopolitické ztráty Slovenska. To se už i děje. Ukrajina obdržela v pátek první dodávku amerického LNG.

Slovenský premiér mezitím stupňuje svou kritiku a dokonce hrozí Ukrajině vypnutím elektřiny.

Evropská unie a Ukrajina chtějí ukončit tranzit ruského plynu, aby oslabily finanční toky do Moskvy. Zároveň je Brusel pod tlakem Spojených států, které vyhrožují zavedením cel, pokud EU nezačne odebírat větší objemy amerických energií. Trumpova administrativa, prosazující navyšování těžby fosilních paliv, tak těží z rozkolu mezi středoevropskými státy. „Zastavení tranzitu přes Ukrajinu může paradoxně posílit diverzifikaci energetických zdrojů v Evropě, což by v dlouhodobém horizontu mohlo pomoci celé EU,“ dodal Kovanda.