Zbrojaři si mnou ruce. Kvůli válce na Ukrajině vzrostl export o 350 procent

Zbrojaři mají žně. Od začátku války na Ukrajině vzrostl celkový export českého obranného průmyslu o 350 procent a vývoz přímo na Ukrajinu čtyřicetkrát. Ve druhém roce války pak utržily české zbrojovky zhruba tři miliardy eur, tedy přes 75 miliard korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) pro Hospodářskou komoru. Dokument nicméně odhaluje i slabiny, jako je potřeba nastartovat investice do výzkumu a vývoje nebo nedostatečná koordinace mezi vládou, které chybí jasná strategie, a průmyslem.

Výsledky analýzy, která je podle zástupců Hospodářské komory první studií svého druhu v historii samostatné ČR, ukazují na dramatické tempo růstu českého obranného průmyslu v posledních letech. Akcelerátorem velkých změn byl pochopitelně začátek války na Ukrajině. Od roku 2021 vzrostl export o 350 procent.

Ve druhém roce války na Ukrajině (2023) vygenerovali čeští zbrojaři tržby ve výši tří miliard eur (75,3 miliardy korun), což odpovídá 1 procentu národního HDP. Zboží za téměř dvě miliardy eur (50,2 miliardy korun) vyvezli do 98 zemí. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka je úspěch dán nejen dlouholetou tradicí českého obranného průmyslu, ale zejména kvalitou, inovacemi a také zásadními geopolitickými výzvami, kterým v poslední době čelíme.

„Podle analýzy však stále naplno nevyužíváme veškerý potenciál a všechny příležitosti, které se českým firmám obraného průmyslu nabízejí,“ řekl k analýze Zajíček. Podle autorů studie je potřeba například více investovat do lidského kapitálu či do výzkumu a vývoje – podle analýzy patří Česko v rámci Evropy mezi země s úplně nejnižšími investicemi do vojenského výzkumu. Nedostatek investic se projevuje zejména v oblastech kybernetické bezpečnosti, autonomních systémů a pokročilé umělé inteligence, které jsou považovány za klíčové faktory moderní obrany.

„Obranný průmysl stále plně nevyužívá svého potenciálu, a to ani za zvýšené poptávky v posledních letech. Je třeba investovat do lidského kapitálu a posílit soběstačnost. Silné a strategické zastoupení českých firem na významných obranných projektech je třeba podpořit skrze strategická partnerství a jejich účast zajistit již ve fázi výzkumu a vývoje,“ uvedl předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

Další slabinou je podle výsledků analýzy nejasná vládní strategie a nedostatečná koordinace mezi vládou a průmyslem, což brzdí efektivitu sektoru. Jasná a dlouhodobá strategie by umožnila lepší plánování a větší zapojení českých firem do klíčových projektů. České firmy sice získávají přes 90 procent zakázek ministerstva obrany, jejich hodnota ale tvoří jen zhruba 20 procent celkového objemu.

Domácí průmysl se má podílet nejméně 40 procenty například na pořízení 246 švédských pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, což je i smluvně garantováno. U nákupu 24 amerických stíhaček F-35 páté generace, za které zaplatíme asi 150 miliard korun, by ale mělo podle ministerstva obrany „zůstat doma“ pouze zhruba 15 miliard.

Studie přitom tvrdí, že každá koruna investovaná do zbrojení vygeneruje ve zbytku ekonomiky až 2,3 koruny. U některých konkrétních projektů, jako je třeba projekt kolových obrněných transportérů Pandur, až 3,2 koruny. „V případě splnění všech náležitých parametrů v podobě českých kompetencí může na konkrétních produktech s vysokou přidanou hodnotou jako jsou puška CZ BREN 2 od České zbrojovky, letoun L-39NG od společnosti Aero, malorážová munice Sellier & Bellot nebo velkorážová munice od společnosti STV, být multiplikátor i vyšší,“ ukazuje analýza. V současné době zaměstnávají české zbrojovky přímo asi 20 tisíc lidí a dalších 30 tisíc pracovních míst je na jejich produkci navázáno.

PODCAST: Jak vznikl mýtus předválečného Československa jako středoevropského tygra?