Ministři žádají ještě na letošek Stanjuru o obrovské peníze, jen Jurečka chce přes 20 miliard

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že jakmile bude znát výsledek hospodaření za první polovinu roku, otevře debatu o nadpožadavcích jednotlivých resortů pro letošní rok. Jednat by se mělo o více než čtyři desítky miliard korun. Největší částku – téměř polovinu – navíc požaduje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr Stanjura už v březnu avizoval, že nejlepším časem pro debaty o dodatečných požadavcích jednotlivých ministrů je polovina roku, protože ministerstvo financí bude přesněji vědět, jak se vyvíjí a bude vyvíjet stav letošního státního rozpočtu. Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je pátý nejhorší v dějinách Česka.

Mluvčí resortu Petra Vodstrčilová pro Echo24 tento týden uvedla, že v tuto chvíli jsou data o plnění rozpočtu za první pololetí skutečně čerstvá. „Ministerstvo financí potřebuje určitý čas na jejich analýzu před politickými jednáními o dodatečných požadavcích resortů na výdaje v letošním roce,“ řekla Vodstrčilová.

Kacíř Jan Patočka: Dvacáté století – válečné, ale nehybné. A my jsme se z nihilismu vymanili?

Všechny požadavky resortů, které chtějí navýšit výdaje svých rozpočtových kapitol, bude projednávat vláda jako celek. „Požadavky se seřadí podle priorit a bude se postupovat vyškrtáváním od těch nejméně významných až k těm nejdůležitějším, u kterých se bude hledat cesta, jak jim vyhovět například zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů, vládní rozpočtové rezervy a případných vyšších příjmů státního rozpočtu nad rámec těch předpokládaných, se kterými počítá zákon o státním rozpočtu na rok 2024,“ uvedla Vodstrčilová s tím, že prioritou ministerstva financí bude, aby nebyla překročena schválená výše deficitu státního rozpočtu pro rok 2024, tedy 252 miliard korun.

Nejvíce žádá Jurečka

Největší objem peněz žádá resort Mariana Jurečky, celkem má jít o 20,6 miliardy korun navíc. „Na co tyto prostředky potřebujeme, umíme říct naprosto přesně,“ řekl pro Echo24 mluvčí MPSV Jakub Augusta. Jedná se o 7,82 miliard na důchody, 6,5 miliardy na humanitární dávku, 3,525 miliardy na příspěvek na péči, 1,4 miliardy na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a stejnou částku na podporu v nezaměstnanosti.

Jednotky miliard požaduje po ministerstvu financí také ministerstvo školství v čele s ministrem Mikulášem Bekem (STAN) „V souladu s předchozími vládními dohodami bude ministerstvo uplatňovat dodatečné požadavky na navýšení rozpočtu kapitoly školství v řádu nízkých jednotek miliard, a to na neinvestiční výdaje v regionálním a vysokém školství,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MŠMT Patrik Kubas.

Vnitro žádá podle dostupných informací o dodatečných 2,7 miliardy korun, mimo jiné na boj s dezinformacemi a kyberkriminalitou nebo na agendu migrační azylové politiky.

Ministerstvo pro místní rozvoj žádá navíc 1,6 miliardy korun a resort zahraničí necelou miliardu. Ministerstvo kultury přišlo s požadavkem na necelých 400 milionů a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce téměř 300 milionů korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si přeje, aby se celkové výdaje jeho resortu příliš nenavyšovaly. Ministryně obrany Jana Černochová a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) podle dostupných informací o žádné navýšení pro letošek nežádají.

NRR: Schodek se udrží

Vývoj schodku státního rozpočtu za prvních šest měsíců podle analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty naznačuje, že celoroční deficit 252 miliard může být dodržen. „Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie je letošní schodek v polovině roku meziročně nižší o 61 miliard,“ řekl pro Echo24 Bárta.

Stát sice podle něj již nemá mimořádné výdaje, ale narostly mu mezitím ostatní běžné výdaje. Jen pro představu: na úrocích z dluhu, platbách za státní pojištěnce, nákupech ministerstva obrany a sociálních dávkách zaplatil stát navíc za prvních šest měsíců přesně tolik, kolik ušetřil zrušením energetických kompenzací. „Příjmová strana pak stojí za meziročním výrazným zlepšením, kterou táhne zejména vyšší výběr pojistného a daň z příjmů fyzických osob,“ dodal Bárta s tím, že z hlediska konsolidace je důležité sledovat celé veřejné finance a to v procentech HDP, nikoliv pouze výseč, kterou je „nominální“ státní rozpočet.