Von der Leyenová chce jednotný trh pro firmy. Jednodušší podnikání, nebo ještě utaženější unie?

Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ambiciózní plán vytvoření jednotného právního rámce pro inovativní firmy v Evropské unii, tzv. „28. režim“. Návrh si klade za cíl umožnit společnostem využívat plného potenciálu jednotného trhu EU bez omezení způsobených rozdílnými národními legislativami členských států. Podle kritiků ale sedmadvacítku přibližuje k jednotné „fiskální unii“.

„Dnes má evropský jednotný trh stále příliš mnoho národních bariér,“ uvedla von der Leyenová ve svém projevu. „Někdy se firmy potýkají s 27 různými legislativami. Nabídneme jim místo toho možnost operovat napříč Unií pod jedním souborem pravidel – od daňového systému po pracovní právo,“ dodala. Tento koncept, označovaný jako „28. režim“, by byl dobrovolný a zaměřený především na 182 tisíc malých a středních inovativních firem v EU.

Hlavním cílem tohoto návrhu je zabránit odchodu evropských start-upů do Spojených států, kde firmy často čelí jednodušším podmínkám pro růst, například díky jednotnému trhu či snadnějšímu přístupu ke kapitálu. vysvětluje agentura Reuters.

Kritika: Centralizace a ignorování systémových problémů

Návrh však vyvolává i kritiku. Ekonom Lukáš Kovanda označil plán za krok směrem k fiskální unii, který podle něj posiluje centralizaci a moc Bruselu na úkor členských států. „Von der Leyenová se snaží pod záminkou podpory inovativních firem prosadit jednotná daňová pravidla. Klíčové problémy, jako jsou emisní povolenky, drahé energie a přeregulovanost, ale ignoruje,“ uvedl Kovanda.

Podle něj se „28. režim“ na první pohled může jevit jako užitečný nástroj ke zlepšení konkurenceschopnosti EU, ale ve skutečnosti hrozí prohloubením současných ekonomických problémů bloku.

Na druhé straně návrh získává podporu pro svůj potenciál posílit evropskou konkurenceschopnost v oblasti technologií. Evropská komise zdůrazňuje, že jednotný právní rámec by zjednodušil přeshraniční činnost firem, snížil administrativní zátěž a podpořil investice do inovací. „Kontinentální rozsah je naší největší předností ve světě technologických gigantů,“ uvedla von der Leyenová.

Evropská unie také doufá, že tento přístup přispěje k urychlení transformace na bezuhlíkovou ekonomiku, což je klíčové pro splnění cílů klimatické neutrality.

Politické a praktické překážky

Navzdory potenciálním výhodám se zavedení „28. režimu“ neobejde bez komplikací. Schválení návrhu vyžaduje souhlas členských států a Evropského parlamentu, což může být problematické. „Vlády EU tento koncept v minulosti mnohokrát zablokovaly,“ připomněl agentuře nejmenovaný vysoko postavený úředník EU.

Proces schvalování by mohl trvat dva roky i déle, přičemž výsledkem není jistý úspěch. Diplomaté zdůrazňují, že zavedení takového režimu by vyžadovalo výraznou politickou vůli a ochotu členských států překonat své rozdílné zájmy.