Zemědělci ve varu: po Francouzích, Belgičanech, Němcích a Polácích se bouří už i Portugalci

Francie, Belgie, Německo, Polsko, teď už i Portugalsko. Zemědělská protestní idea se šíří napříč Evropou a nezdá se, že by to mělo jen tak skončit. Jednotlivé motivace jsou různé, všichni však chtějí především lepší živobytí.

Polsko

První zamědělské protesty větších rozměrů začaly již loni na konci listopadu v Polsku. Tam zemědělci navázali na protesty polských dopravců na hranicích s Ukrajinou. Dopravci od začátku měsíce žádali, aby Evropská unie požadovala od ukrajinských firem povolení pro vjezd na své území, tak jak to bylo před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Zemědělci o dva týdny později zablokovali polsko-ukrajinský hraniční přechod Medyka s požadavkem na dotace na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši. Na začátku ledna farmáři blokádu přerušili po slibu splnění daných požadavků od ministra zemědělství Siekierského. Na konci ledna ovšem polští farmáři vyjeli znovu, tentokrát převážně do ulic polských měst a s žádostí o zastavení nekontrolovaného přílivu ukrajinských zemědělsko-potravinářských produktů do země, ze kterého vinili především EU. Stejnou stížnost vyjádřili i ostatní sousedé Ukrajiny v EU – Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko. Evropská komise na tyto stížnosti reagovala návrhem na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy.

Německo

V Německu první zemědělské protesty začaly před vánočními svátky, kdy tamní vláda přišla s plány na zavedení daně na zemědělská vozidla a zároveň tehdy odmítala osvobození od daně na naftu pro zemědělské stroje. Kabinet sice rolníkům na začátku ledna slíbil vyjití v těchto věcech vstříc, německý zemědělský svaz ale přesto tato opatření označil za nedostatečná a němečtí zemědělci krátce poté rozjeli své první větší protestní akce s cílem především přimět vládu, aby odvolala veškeré plánované škrty týkající se zemědělství. Nejprve přišla blokáda vicekancléře Habecka na trajektu na moři, poté blokace silnic, dálnic a hraničních přechodů po celém Německu. Protesty se pak sice začaly mírnit, ale v půlce ledna začala několikadenní rozsáhlá blokáda centra Berlína, na kterou navázaly i blokády dálnic a mimo jiné i již ukončená stávka strojvedoucích. Naposledy na konci ledna němečtí farmáři zablokovali několik důležitých německých přístavů, například hamburský, jak napsal například online deník The Brussels Times.

Francie

Ve Francii zemědělský odpor v menší míře započal na konci loňského roku, do větších rozměrů to však přerostlo až v půlce ledna. Mezi hlavní požadavky francouzského zemědělského svazu patří lepší prosazování zákona zajišťujícího výkupní ceny, pokračování daňových úlev na naftu pro zemědělská vozidla, okamžité vyplacení zemědělských dotací EU, záruky na pojistné plnění související se zdravím a klimatem a okamžitá pomoc vinařům a ekologickým zemědělcům. První byly blokády dálnice A64 pomocí balíků slámy, poté přišly další silniční a dálniční blokády. Po slibu premiéra Gabriela Attala nezvyšovat daň na naftu pro zemědělské účely protesty výrazně oslábly. Ovšem hned na konci ledna stovky traktorů zablokovaly na několik dní centrum Paříže. Tato akce zahrnovala i policejní razie proti protestujícím zemědělcům a jejich zatýkání. Premiér Attal na začátku února podle Reuters na tiskové konferenci uvedl, že Francie uzákoní zásadu „potravinové suverenity“, a představil další opatření, která mají potlačit nepokoje francouzských zemědělců.

Francouzské protesty dokonce zanechaly i dva mrtvé – matku a dceru, které zemřely po najetí automobilu do skupiny protestujících farmářů na jihu Francie.

Belgie

Belgičtí rolníci se k „zemědělské revoluci“ připojili na konci ledna blokádou přístavu Zeebrugge na protest proti rostoucím nákladům, politice Evropské unie v oblasti životního prostředí a dovozu levných potravin. A především poté s pomocí stovek zemědělských strojů zablokovali centrum Bruselu, přičemž akce zahrnovala i hořící pneumatiky, rabování a jiné výtržnosti.

Portugalsko a Itálie

Posledním výrazným přírůstkem do rodiny protestujících zemědělců jsou Portugalci, jichž na první únorový den stovky vyjely na domácí silnice a dálnice a též zablokovaly dva hraniční přechody se Španělskem, jak uvedla agentura AFP. Zejména jih Portugalska totiž postihlo sucho. Zemědělské protesty by nicméně dle Nuna Mayera, mluvčího Občanského hnutí zemědělců v Portugalsku, které akci odstartovalo, měly být pokojnější nežli ty francouzské a belgické. Vláda již dle informací agentury Reuters oznámila podpůrná opatření pro zemědělce ve výši 500 milionů eur.

V Itálii též protestují stovky zemědělců, zejména v okolí Verony, zatím ovšem mimo velká města.