Poslanci řeší, jak na lobbisty. Bez zákonu přijde ČR o peníze z Bruselu

Poslanecká sněmovna se v úterý ve druhém čtení vrátila k projednávání zákona o lobbingu, který má upravit pravidla pro transparentní fungování politických lobbistů. Schválení regulace lobbingu je důležité i proto, že jde o podmínku pro vyplacení evropských dotačních prostředků v rámci Národního plánu obnovy. Spory se vedou hlavně o různé výjimky. Podle pozměňovacích návrhů by schůzky s lobbisty nemuseli hlásit například asistenti poslanců nebo starostové a hejtmani.

Nový zákon má znamenat konec tajných schůzek politiků s lobbisty za zavřenými dveřmi. Počítá například se vznikem lobbistického registru, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti, a lobbisté by v něm museli uvést, v čím zájmu lobbují. Schůzky s lobbisty by museli hlásit také poslanci nebo senátoři. Regulace se připravuje už řadu let, poprvé se zákon o lobbingu objevil ve sněmovně v roce 2012. Pro ČR jde o zásadní legislativu, protože regulace lobbingu do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z evropského Národního plánu obnovy.

Piráti v úterý navrhli do zákona doplnit, aby korporace měly povinnost uvádět ve svých výročních zprávách náklady na lobbing. „Na Západě a v Americe je to standard,“ vysvětlil pro Echo24 šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. „Můžeme se nad tím v koalici zamyslet,“ reagoval místopředseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). O nákladech by podle něj ale museli referovat přímo zadavatelé, nikoli sami lobbisté.

Válka o výjimky

Ústavně-právní výbor navrhl už dříve vyškrtnout z výčtu lobbovaných asistenty poslanců a senátorů a členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Úprava okruhu lobbovaných vychází z principu, že by mezi nimi měly být jen osoby s rozhodovací pravomocí. To se ale nelíbí Pirátům. Zákon by podle nich byl polovičatý. „Nepodpoříme osekání zákona o asistenty poslanců a senátorů, protože pak bude příliš snadné zákon obcházet. Když někdo bude chtít jít lobbovat do Poslanecké sněmovny, tak nahlásí, že jde za asistentem, a tomu zákonu se úplně vyhne,“ dodal Michálek.

Podle pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru mají dostat výjimku z hlášení schůzek s lobbisty také kraje a obce. Poslankyně hnutí STAN Eliška Olšáková v úterý navrhla, aby ji měly i jejich organizace, jako je třeba Asociace krajů, Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv.

Poslanec hnutí ANO Milan Brázdil chce zase ze zákona vyjmout profesní komory zřízené zákonem. „Vzhledem k postavení profesních komor nelze souhlasit s tím, aby byla profesní sdružení degradována na úroveň lobbistických útvarů,“ zdůvodnil Brázdil.

Piráti také navrhují, aby se zákon vztahoval i na lobbisty státních či polostátních podniků, jako je ČEZ, České dráhy nebo Česká pošta, které lobbisty zaměstnávají, a to alespoň pokud jde o lobbing v Poslanecké sněmovně. S tím ministerstvo spravedlnosti předtím nepočítalo.

Vládní předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

Schůzky hlásí i politici v Bruselu

Regulaci lobbingu postupně zavádí i další členské státy EU. Od roku 2019 zavedl obdobná pravidla i Evropský parlament. V Bruselu je v současné době registrovaných zhruba 10 tisíc lobbistů. Předsedové výborů a další vybraní europoslanci musí povinně zaznamenávat všechny své lobbistické schůzky. Ostatní zatím jen na dobrovolné bázi.