Zrušení práva veta neprojde, Rada EU to zablokuje, míní čeští europoslanci

Hlasování výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu ohledně zrušení práva veta a dalšího rozšíření kompetencí do Bruselu, jako jsou obrana, zahraniční politika či energetika, nemá podle českých europoslanců velký význam. Jakýkoliv podobný návrh zablokuje Rada Evropské unie, řekl deníku Echo24 Jan Zahradil (ODS). Plénum EP by se mělo agendou zabývat ještě letos.

Ostře se proti rozhodnutí ohrazují především představitelé nejsilnější vládní strany ODS. Sám premiér a šéf občanských demokratů Petr Fiala už dříve řekl, že rušení práva veta je pro Česko nevýhodné, podobně pro Echo24 hovořilo i ministerstvo zahraničních věcí (psali jsme zde). Zrušení práva veta, které navrhuje výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu, je naprosto nepřijatelné i z pohledu europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS).

„Jedná se pouze o zprávu z vlastní iniciativy, tudíž se nejedná o nic závazného. Je to jakési přání výboru. Tím, že EP naštěstí nemá legislativní iniciativu, nebude hrát tato zpráva dále žádnou roli. Evropská komise by musela přijít s návrhem na změnu smluv, a to se předpokládám nestane, není k tomu vůle mezi státy,“ řekla deníku Echo24 Vrecionová.

Reálný dopad rozhodnutí výboru je malý i podle Jana Zahradila. „Výbor dlouhodobě sleduje (i v jiných věcech) linii Konference o budoucnosti Evropy, která skončila jasným vítězstvím federalistů. Evropský parlament takto ‚zbrojí‘ do voleb,“ řekl pro Echo24 Zahradil. „Předpokládám, že Rada EU takové návrhy zablokuje,“ dodal.

Podobně hovoří i europoslankyně Radka Maxová. „Jedná se o dokument z vlastní iniciativy Evropského parlamentu a nemá tedy závaznou povahu. Zpráva pouze vyzývá Radu EU, aby předložila Evropské radě tyto návrhy, a aby Evropská rada svolala konvent, který se bude změnami smluv zabývat. Je tedy čistě na členských státech, zdali tyto návrhy podpoří a v jaké míře,“ uvedla pro Echo24 Maxová.

I podle europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského se jedná v podstatě jen o stanovisko části europoslanců. „To ale nic neznamená. Dokud někdo nezmění smlouvy, je to jen výzva k členským státům k zamyšlení,“ řekl redakci Zdechovský.

Tvrdě se proti rozhodnutí ozval místopředseda sněmovny a poslanec Jan Skopeček (ODS). „Vláda, evropští poslanci a celá česká zahraniční politika České republiky musí od první minuty hlasitě říkat jasné ‚ne‘ a postupovat společně se spojenci. V4 je v tomto tématu dobrý základ,“ uvedl Skopeček na síti X.

„Německo-francouzská snaha zrušit právo veta, přenést další pravomoci v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a energetiky ze států na EU je dlouhodobá a začíná se psát její další dějství. Zrušení jednomyslnosti a hlasování kvalifikovanou většinou poškodí menší státy EU a posílí Německo s Francií,“ řekl Skopeček. „Když vidím, jak se v oblasti zahraniční politiky, energetiky a migrace velké členské státy v poslední době fatálně mýlily, nepřeji si, aby měly ještě větší podíl na citlivých rozhodnutích, jejichž důsledky ponesou občané ČR,“ doplnil Skopeček.

Piráti jsou pro, Babiš proti

Naopak podporu má návrh mezi Piráty. Jejich europoslanec Mikuláš Peksa pro Echo24 řekl, že usnesení Ústavního výboru musí v první řadě podpořit listopadové plenární zasedání celého parlamentu, aby se stalo pozicí celé instituce. „Tím ale proces nekončí, naopak, začne jednání s členskými státy, protože změny nelze přijmout bez jejich souhlasu. Nicméně pevně doufám, že se podaří najít dohodu, aby proruská pátá kolona Viktor Orbán a Robert Fico nemohla vetovat sankce proti Putinovskému režimu,“ řekl redakci Peksa.

O možnosti zrušení práva veta nedávno hovořil i prezident Petr Pavel. „(...) Musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem,“ uvedl Pavel při příležitosti zahajovací ceremonie akademického roku v  Concert Hall v Bruggách.

Následně své vyjádření doplnil. „(...) Když se podíváme na efektivitu rozhodování v těch zakládajících několika členech, tak určitě byla větší, než by tomu bylo v případě 30 nebo 35 členských zemí. Pokud budeme ve složitém období, kdy Evropa bude potřebovat rychle přijímat účinná opatření v těch nejtěžších otázkách, pak si nemůžeme dovolit, aby jeden stát využil právo veta a vydíral tak všechny ostatní,“ řekl Pavel. Následně poukázal na to, že řada rozhodovacích procesů už se v EU děje kvalifikovanou většinou.

Za svá slova sklidil Pavel kritiku nejen od vládní ODS, ale také od opozičního hnutí ANO. Bývalý premiér a šéf hnutí Andrej Babiš pro Echo24 uvedl, že je zásadně proti zrušení možnosti práva veta. „Není o čem diskutovat, právo veta je pro Českou republiku nejdůležitější a zásadní z hlediska prosazování našich zájmů a a zájmů českých občanů v EU. Díky tomu jsme, když jsem byl premiér, zamezili kvótám ilegálních migrantů, prosadili jádro, taxonomii, 42 miliard korun navíc pro ČR z evropského rozpočtu, odmítli závazek snížit emise u všech států o 55 procent, ale o průměr a další věci,“ řekl Babiš.