Většina českých firem tají své účetnictví. Riskují finanční postih

Velká část českých firem dlouhodobě ignoruje zákonnou povinnost zveřejňovat své účetní závěrky. Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která zpracovala data portálu Informace o firmách, tak za rok 2023 učinilo pouhých 44 procent firem. Největší problém je v sektoru nemovitostí, kde výsledky hospodaření tají více než polovina firem. Naopak na Slovensku zveřejňuje své účetní závěrky pravidelně přes 80 procent firem.

„Zveřejňování účetní závěrky se v Česku týká bezmála 600 000 obchodních společností. Dlouhodobě více než 50 procent tuto zákonnou povinnost ignoruje s rizikem vysoké pokuty,“ uvádí analytička CRIF Věra Kameníčková. Pro srovnání, na Slovensku se podíl zveřejněných závěrek dlouhodobě drží nad 80 procent, což je podle odborníků důsledek tamního systému, kdy účetní závěrky automaticky nahrává do registru finanční úřad.

Stabilně nízká transparentnost

Za posledních deset let podíl zveřejněných účetních závěrek v Česku stagnuje kolem zmíněných 44 procent. Nejhorší situace byla v roce 2020, kdy bylo zveřejněno pouze 39 procent závěrek, zatímco v letech 2017–2019 tento podíl přesáhl polovinu případů.

Za rok 2023 bylo doposud zveřejněno přes 260 000 závěrek. Na Slovensku, kde je počet obchodních společností poloviční, bylo zveřejněno téměř 285 000 závěrek. Slovenský systém vykazuje dlouhodobý průměr 83 procent zveřejněných účetních závěrek. Kameníčková také upozorňuje na to, že některé české firmy zveřejňují závěrky s několikaletým zpožděním.

Nejlepší zdravotnictví, nejhorší nemovitosti

Z pohledu sektorů nejlépe plní své povinnosti firmy ve zdravotnictví a sociálních službách, kde výsledky hospodaření zveřejnilo 63 procent subjektů. Druhé místo patří sektoru energetiky, kde závěrku zveřejnilo 53 procent firem. Na opačném konci spektra je oblast nakládání s nemovitostmi, kde závěrku odevzdalo pouze 40 procent subjektů.

„Utajování účetní závěrky může být varovným signálem. U firem, které své výsledky tají, je pravděpodobnost výskytu bankrotů vyšší než u těch, které účetní závěrku pravidelně zveřejňují,“ varuje Kameníčková. Dodává, že transparentnost hospodaření je klíčová nejen pro obchodní partnery, ale i pro širší veřejnost.

Nedostatečné sankce?

Přestože zákon stanovuje povinnost zveřejňovat účetní závěrky i sankce za její neplnění, mnoho firem tuto povinnost dlouhodobě ignoruje. Informace o konkrétních sankcích přitom nejsou veřejnosti k dispozici, což podle odborníků oslabuje efektivitu těchto opatření.

Čeští zákonodárci i úředníci by se mohli při hledání řešení podle analytiků inspirovat systémem našich slovenských sousedů, kde vyšší míra automatizace a transparentnosti přináší podstatně lepší výsledky.