Chceme používat starý stavební systém, žádají Bartoše inženýři. Právně nemožné, říká ministr

Chceme urychleně novelu nového stavebního zákona (NSZ), která odstraní retroaktivní působení a umožní do 30. června 2027 žádat o povolení všech staveb zahájených před 30. červnem 2024 i podle dosavadních předpisů. Uvádí to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) v dopise zaslaném ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (Piráti). Ten reagoval s tím, že požadovaná úprava není právně možná.

ČKAIT požaduje, aby byla urychleně přijata novela nového stavebního zákona, která v první řadě odstraní jeho současné retroaktivní působení a umožní v přechodném období do 30. 6. 2027 žádat o povolení všech staveb, jejichž příprava byla zahájena do 30. 6. 2024, i podle dosavadních předpisů platných v době zahájení prací na stavební zakázce, tedy před účinností NSZ.

„Je naprosto nezbytné změnit ustanovení pro přechodné období a umožnit, aby všechny stavební zakázky, které započaly za účinnosti předchozího stavebního zákona (včetně zadávacích řízení a z nich vyplývajících povinností), mohly být do 30. června 2027 povoleny procesně, formálně i obsahově podle staré právní úpravy. Tedy, když se na projektu začalo pracovat podle starého stavebního zákona, nechť je podle něj i povolen a realizován, a to včetně kolaudace,“ uvádí inženýři a technici ve svém dopise.

PODCAST: Anarchistická i konzervativní Simone Weilová: Umíte mluvit i jinak než z první osoby?

„Dopady neexistence přechodného období se zaváděním Portálu stavebníka do stavební praxe se týkají naprosto všech stavebníků. Jedná se o jeden z osmi zásadních problémů, na které jsem vás upozornil v minulém otevřeném dopise. Přičemž i přes veškerou Vaši snahu a mnohá jednání, která jsme v srpnu společně vedli, se většinu z nich dosud nepodařilo opravit,“ uvedl už ve třetím otevřeném dopise v řadě šéf ČKAIT Robert Špalek.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Bartoš reagoval s tím, že nový stavební zákon nepůsobí retroaktivně, naopak novelou nového stavebního zákona došlo ještě k dalšímu zmírnění účinků nového stavebního zákona, kdy byla přidána další dodatečná přechodná ustanovení.

„Původní stavební zákon schválený v roce 2021 přechodná ustanovení například k dokumentacím vůbec neobsahoval. K vaší žádosti o přechodné ustanovení, aby až do 30. 6. 2027 bylo možné žádat o povolení stavby podle starého stavebního zákona (tedy např. o územní rozhodnutí, stavební povolení atd.) sděluji, že uvedené není právně možné. Je zcela standardní legislativní technikou, že od určitého data nabude nová právní úprava účinnosti a od tohoto data je nutné novou právní úpravu aplikovat v praxi a pouze již zahájená řízení se ošetří přechodnými ustanoveními právě za účelem, aby právní úprava nepůsobila retroaktivně,“ uvedl Bartoš.

Aplikace procesů podle starého stavebního zákona by podle Bartoše nepřinesla žádnou výhodu, jelikož pokud se budeme bavit pouze o procesní stránce věci, pak oproti starému stavebnímu řízení nedochází k žádným zásadním změnám. „Nové řízení o povolení záměru věcně vychází ze starých procesů, tedy jde především pouze o sloučení územního a stavebního řízení, ale stále platí, že nové řízení o povolení záměru má obdobný okruh účastníků řízení, pro žádost o povolení je nutné obstarat obdobné podklady a i samotné posuzování stavebního řízení je de facto totožné, pouze v rámci jediného řízení dochází k tomu, že stavební úřad stavbu zároveň umístí i povolí,“ uvedl Bartoš.

Dodal, že nová právní úprava je jednodušší z důvodu snížení počtu podkladových aktů, kdy závazná stanoviska týkající se ochrany životního prostředí jsou integrována do jednotného enviromentálního závazného stanoviska a další závazná stanoviska jsou integrována v rámci koordinovaného závazného stanoviska. „Aplikace procesů podle starého stavebního zákona tedy nedává věcný význam, jelikož by nedošlo k jakémukoliv zjednodušení procesu,“ míní ministr.

Problém s kolaudacemi

MMR zveřejnilo minulý nový manuál pro úředníky, jak mají v novém systému digitalizovaného stavebního řízení vyřizovat kolaudaci staveb. Nová metodika popisuje například správný postup v případě, že stavebník podá žádost v listinné podobě, nebo určuje podmínky, za kterých není potřeba přikládat dokumentaci stavby. Úředníci si na digitalizaci stěžují od zavedení 1. července. Neúplný manuál, jak se systémem zacházet, byl podle některých z nich jednou z komplikací.

Doporučujeme: Problémy s kolaudacemi kvůli digitalizaci mohou mít i školy. Firmy nemohou plnit podmínky

MMR ve středu také aktualizovalo systémy digitalizovaného stavebního řízení. V systému je tak nově možné již například načítat informace o vlastnících z katastru nemovitostí a při zadávání umístění stavby nápověda nabídne předvyplnění okresů. Dále si také uživatelé mohou zobrazit odeslaný dokument v podobě, v jaké byl zaslán adresátovi, nebo je možné odeslat dokument jednotlivým účastníkům opakovaně například v případě selhání prvního doručení.