Pavel cestuje Plzeňským krajem. Navštívil Prazdroj, letiště Líně i hornický skanzen Stříbro

Český prezident Petr Pavel během úterní návštěvy Plzeňského kraje řekl, že hlavním problémem kraje je velká mobilita pracovní síly z České republiky do Německa a naopak z dalších zemí do regionu. Vytváří to problémy nejen s chybějící infrastrukturou, ale i mezilidský tlak, pocit bezpečnosti se u občanů výrazně snížil, míní. Během svých cest začal v Plzeňském Prazdroji, pokračoval přes krajský úřad a letiště Líně až do hornického Stříbra.

Statistiky sice neukazují, že by se s vyšším počtem cizinců zvýšila kriminalita, snížený pocit bezpečí ale s sebou nese potenciál pro zhoršování vztahů, míní prezident. Domnívá se také, že je nutné zajistit fungování zákoníku práce a vymáhat pravidla od agentur, které dodávají pracovní síly podnikům. Některé podle něj zneužívají zahraniční pracovníky, ať jde o vyplácení mezd, pojištění nebo propojování zaměstnání s bydlením.

Agentury práce se od letoška řídí přísnějšími pravidly, nelegální práce získala nové zákonné vymezení. Změny přinesla novela zákona o zaměstnanosti. Norma má také zjednodušit vstup zahraničních pracovníků na trh práce i administrativu kolem zaměstnávání cizinců.

Návštěvu Plzeňského kraje jsem s Evou nemohl zahájit jinde než v Plzeňském Prazdroji. Následující dva dny se ale budu věnovat hlavně zásadním tématům kraje. Vysokému podílu a začleňování cizinců, nedostatku kapacit ve zdravotnictví, vzdělávání i odlivu pracovní síly do Německa. pic.twitter.com/DISiYSgaMT

— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 23, 2024

V Plzeňském kraji je jako v některých dalších na určitých místech až kritický nedostatek lékařů, především pediatrů a zubních lékařů, uvedl také prezident. Vyžaduje to podle něj systémové řešení. "Pobídky, ať už jsou jakkoli velké, nefungují. Hrozí, že v některých částech republiky lékařská péče prostě nebude a budou za ní muset lidé jezdit daleké kilometry třeba do krajských měst," uvedl.

Podobným problémem je podle hlavy státu vzdělávání. Přestože je v kraji univerzita a řada středních škol, provázanost systému s potřebami průmyslu s vyšší přidanou hodnotou není ideální.

Pavel také řekl, že záležitost letiště Líně u Plzně je uzavřená rozhodnutím, že na místě nebude továrna Volkswagenu na baterie do elektroaut, takzvaná gigafactory. Letiště zůstává majetkem resortu obrany, bude nadále využíváno armádou a leteckou záchrannou službou. Kraj i obce si uzavřením věci oddychnou, budou moci provádět územní plánování, míní.

Podle původního usnesení vlády měl v Líních vzniknout strategický podnikatelský park s gigafactory za 120 miliard korun. Koncern Volkswagen ale 1. listopadu oznámil, že další gigafactory v Evropě zatím nechce.

Prezident svoji cestu Plzeňským krajem začal návštěvou Plzeňského Prazdroje, kde se zajímal o udržitelné prvky, jako jsou chystané solární panely na střeše skladu nebo o využití veškeré dešťové vody po přečištění jako technické kapaliny. Delegace se v pivovaru mimo jiné podívala do nového automatizovaného skladu za 780 milionů korun, který pivovar otevřel loni v lednu. Z Prazdroje směřoval prezident i s manželkou Evou na krajský úřad, odpoledne se podíval na letiště Líně a do Tachova a večer navštíví hornické městečko Stříbro. Návštěvu Plzeňského kraje zakončí ve středu.

Nový automatizovaný sklad uskladní až 18 milionů piv, je vysoký 30 metrů a stojí na ploše zhruba 1,5 fotbalového hřiště. "Technologicky je to nejmodernější sklad Prazdroje a jeden z nejmodernějších tohoto typu v Česku," řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Zboží ze stáčecí linky přepravuje automatický pojízdný systém vozíků, které se pohybují po dvou kolejích zcela bez přítomnosti lidí. "Ukázali jsme, jak se nakládá pivo a jak se skladuje ve skladu, který má dnes kapacitu asi 17.000 palet," uvedl emeritní sládek Václav Berka. Podle něj se prezident zajímal o udržitelné prvky, jako jsou chystané solární panely na střeše skladu, rekuperaci, která šetří energii, a využití veškeré dešťové vody po přečištění jako technické kapaliny.

Dále se prezident podíval do části devítikilometrového labyrintu sklepů, který začal vznikat při stavbě pivovaru v roce 1839. Sklepy byly vyraženy ručně a budovány celá desetiletí, jsou v hloubce 12 až 21 metrů pod zemí, uvedl Kovář. Pivovar nechává podle něj stále část piva Pilsner Urquell zrát a kvasit tradiční metodou ve sklepích proto, aby sládci mohli porovnávat jeho chuťový profil s tím, které po uvaření leží v moderních cylindrokónických tancích. "Protože pan prezident je velkým milovníkem a podporovatelem českého piva, tak jsme mu udělili certifikát 'Čestný znalec plzeňského piva'," řekl Berka.

V návštěvnickém centru si prezident sedl na "pivní motocykl" v designu piva Pilsner Urquell. Má nádrž ve tvaru sudu a pod ní doplňkové plechovky na palivo s logem. Při odjezdu stál na nádvoří koňský povoz Jany Šůsové, která rozváží sudy piva po plzeňských hospodách. "Pan prezident s paní Evou se šli podívat na koníčky, hrozně je to zajímalo. A nakrmili je kousky chleba," dodal Berka.