Přehledně: kdo a jak bude platit nové poplatky za ČT
MEDIÁLNÍ NOVELA
Velká mediální novela nepřináší jen vyšší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, zejména významně rozšiřuje okruh lidí, na které povinnost dopadne. A zcela mění způsob, jakým budou hradit poplatky podnikatelé a firmy. Ty mají hradit plošně podle počtu zaměstnanců v desetinásobných výších. A veřejnoprávní média dostanou i nové kontrolní pravomoci, které jim umožní dostat se k podrobným datům o jednotlivých zaměstnavatelích. Pokud předloha projde Senátem i přes podpis prezidenta, očekává se její účinnost už od května. Jaké změny tedy přinese?
O kolik se navyšují poplatky
Předloha zvyšuje poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Lidé si tak dohromady připlatí měsíčně 25 korun, pro firmy se pak vše násobí podle počtu zaměstnanců až na výši stonásobku.
Jak se změny dotknou lidí
Výrazně by se měl rozšířit počet domácností, které budou mít ze zákona povinnost hradit poplatky rozhlasu i České televizi. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral v minulém roce odhadoval, že by se poplatek mohl nově týkat až 300 tisíc domácností, které ho dosud nehradí. Domácnostem však zůstane možnost čestným prohlášením nahlásit, že nevlastní žádný přijímač umožňující sledování veřejnoprávních médií.
Bude muset platit každý s telefonem?
Už nebude záležet na tom, zda je v domácnosti jen televize či rádio, stačí prakticky cokoliv, co má možnost připojit se k internetu, tedy počítač, telefon, tablet apod. Má se však dodržet dosavadní princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.
Návrh nicméně vyvolává kontroverze, podle kritiků tak budou nuceni poplatky hradit i lidé, kteří objektivně nemusí vůbec služeb rozhlasu a televize využívat, jenom proto, že mají internet v mobilním telefonu.
Výjimku z hrazení rozhlasových a televizních poplatků mají mít také nadále například lidé s úplným zrakovým či sluchovým handicapem a domácnosti s příjmy pod 2,15násobek životního minima.
Záleží na tom, kde má člověk přihlášené trvalé bydliště?
Povinnost vzniká v rámci konkrétní domácnosti, ať už na ni má člověk přihlášené trvalé bydliště či nikoliv. Platí to přitom i v případě, že lidé bydlí v nájmu. „Pokud v podnájmu vlastníte nebo déle než 30 dní užíváte televizní přijímač, máte i povinnost platit televizní poplatek. Majitel bytu, který Vám byt pronajímá, má povinnost platit TV poplatek za svoji domácnost, kde bydlí. V pronajímaném bytě má povinnost platit nájemník,“ popisuje na webu Česká televize. Jak už bylo zmíněno, v případě schválení mediální novely se přijímačem stane i obyčejný mobilní telefon.
Jak se změny dotknou firem
Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci (konkrétně se jedná o přepočet celých úvazků) budou podle novely hradit pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku. Na zaměstnavatele s nejvýše 24 pracovníky se poplatková povinnost vztahovat podle novely nebude. Sněmovna od ní pak osvobodila spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením.
Zvlášť se pak mají vztahovat poplatky ještě na pronájem dopravních prostředků, které mají rozhlasový či televizní přijímač. Podle předlohy bude firma či podnikatel hradit poplatek za každý takový dopravní prostředek.
Podobně jako rozšíření okruhu plátců budí kritiku i způsob, jakým mají platit za veřejnoprávní média firmy. Kritici upozorňují, že se v případě řady lidí budou zkrátka platit poplatky dvakrát, tedy jednou za domácnost, podruhé pak za to, že jsou zaměstnaní v konkrétní firmě. Ani v jednom z případů přitom skutečně nemusí služeb využívat.
Veřejnoprávní média dostanou přístup k údajům o firmách
Ke kontrole počtu zaměstnanců mají podle sněmovních úprav sloužit oběma veřejnoprávním médiím údaje od správy sociálního zabezpečení. Provozovatel vysílání bude mít právo získat následující údaje: jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo a počet zaměstnanců fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců právnické osoby, název, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců organizační složky státu nebo územního samosprávného celku.
Má jít o podobný princip jako je dosavadní zjišťování smluv s dodavateli elektřiny. „Vznikne tak nástroj, který by pro výběr poplatků od právnických osob a podnikajících fyzických osob zlepšil důkazní situaci provozovatelů vysílání ze zákona,“ uvedli v návrhu předkladatelé Jan Lacina (STAN) a Jan Jakob (TOP 09).
Jak a jak často musím platit?
Domácnosti, které nyní poplatek hradí za televizory či rádio, mohou v případě prosazení novely pokračovat stejným způsobem v placení o něco vyššího poplatku. Možností platby je však několik. Televizní poplatek lze hradit trvalým příkazem ze své banky, platební kartou a metodami s ní spojenými (Apple Pay a Google Pay), expresním bankovním převodem nebo formou SIPO. Poplatník si pak může zvolit i rozdílnou frekvenci plateb, hradit lze poplatky měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně.
Růst se s novým poplatkem nezastaví
Novela nepřináší jednorázové zvýšení poplatků, ale i jejich valorizaci do budoucna. Valorizační mechanismus spočívá v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. K navyšování by pak mělo docházet vždy k 1. červenci dalšího roku. Zaokrouhlovat se pak má výše poplatku na celé koruny směrem nahoru.