VIDEO: Horolezci se obviňují kvůli smrti pákistánského nosiče na K2. Prošlo jich kolem 70

NEŠTĚSTÍ NA K2

VIDEO: Horolezci se obviňují kvůli smrti pákistánského nosiče na K2. Prošlo jich kolem 70
Výstup na horu K2, která se nachází v pohoří Karákóram, je považován za jeden z nejnebezpečnějších. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Známí horolezci z celého světa včetně Reinholda Messnera kritizují své kolegy za to, jak se zachovali při červencové smrtelné nehodě pákistánského nosiče pod vrcholem osmitisícovky K2. Pákistánec Muhammad Hasan se zranil 27. července při pádu během upevňování fixních lan v obávaném úseku zvaném Bottleneck (Hrdlo) ve výšce 8300 metrů. Záběry z dronu později ukázaly, že ještě nejméně pět hodin žil a v tu dobu kolem něj prošlo zhruba 70 horolezců, aniž se mu někdo z nich pokusil pomoci. To v příspěvku na svém blogu rozporuje horolezkyně Kristin Harilová, jejíž kameraman strávil prý s Hassanem zhruba dvě a půl hodiny.

Okolnosti neštěstí vyšetřují pákistánské úřady a vyslýchají svědky, aby zjistily, co přesně se na svazích K2 stalo. Ačkoli zatím nemají žádné závěry, horolezci se vyjadřují k záběrům z dronu, které natočil účastník výpravy rakouského alpinisty Wilhelma Steindla. Z nich je zřejmé, že Hasan pád přežil a několik hodin umíral, zatímco kolem něj procházeli horolezci při výstupu na vrchol i při sestupu z něj. Podle agentury DPA nosič spadl brzy ráno kolem 02:30 a zemřel až mezi 08:00 a 12:00 dopoledne.

„Je politováníhodné, že se nikdo nezastavil, aby umírajícímu pomohl,“ řekl šéf pákistánského alpinistického klubu Abú Zafar Sádik. Podle Messnera je tragédie důsledkem toho, že tradiční sportovní horolezectví nahradil spíše turismus, který slouží movitým dobrodruhům a znamená, že výprava na osmitisícovku už je čímsi běžným, co lze objednat jako zájezd v cestovní kanceláři.

„Už neexistuje ochota pomoci ani empatie, což bylo dříve zcela samozřejmé. Kdysi dokonce horolezci sestoupili, jen aby pomohli jiným, kteří se dostali do potíží,“ citovala agentura APA Messnera. „Pokud by šlo o platícího zákazníka ze Západu, tak by se určitě konala záchranná akce,“ domnívá se Steindl. Podobně to vidí i švýcarská horolezkyně Evelyne Binsacková, která se k věci vyjádřila na stránkách serveru SwissInfo. Podle ní bylo možné úmrtí zabránit, na vině je „úpadek hodnot“ mezi lidmi, kteří na osmitisícovky míří.

Pomoc od rekordmanky Harilové

V den, kdy došlo k Hassanově pádu se o výstup na K2 pokoušela i horolezkyně Kristin Harilová, která chtěla dosáhnout svého cíle pokořit všech 14 osmitisícovek za co nejkratší dobu. Podařilo se jí to během 92 dní a stanovila tak nový světový rekord. Ta svůj úspěch následně slavila v základním táboře, kam byl pozván i Rakušan Wilhelm Steindl. Ten se právě z toho důvodu, že po cestě na vrchol zahynul pákistánský nosič a horolezci ho při svém výstupu na K2 ignorovali, odmítl oslavy zúčastnit.

Harilová ve čtvrtek po rozsáhlé kritice, že byla jednou z těch, která Hassanovi nepomohla vydala prohlášení, ve kterém popisuje celou situaci ze svého pohledu. „To, co dnes sdílím, není jen můj příběh, ale také příběh Gabriela, mého kameramana na K2, který se také dlouhé hodiny snažil Muhammada zachránit,“ uvedla v úvodu vyjádření na svém blogu Harilová. „Kvůli všem dezinformacím a nenávisti, které se nyní šíří, cítím, že musím učinit toto prohlášení o tom, co se stalo nahoře na K2 27. července 2023,“ uvedla také.

„Nebyla to ničí vina, nemůžete komentovat, když situaci nerozumíte, a výhrožovat smrtí také není v pořádku. Lama, já a zejména Gabriel jsme pro něj v té době udělali vše, co jsme mohli. Stalo se to v nejnebezpečnější části nejnebezpečnější hory světa a měli byste si uvědomit, že ve výšce přes 8000 metrů ovlivňují vaše rozhodnutí instinkty pro přežití,“ uvedla Harilová. Na horu zahájila se svým týmem výstup 26. července kolem osmé hodiny večer. Když došli do nebezpečného místa úzkého hrdla, dostihli skupinu šesti lidí, mezi nimiž byl i pákistánský nosič Mohammed Hassan, který byl v jiném týmu. Za Harilovou a jejím týmem šlo několik dalších horolezců, nosičů a šerpů.

„Kolem 2:15 pak došlo k nehodě. Neviděla jsem přesně, co se stalo, ale Hassan najednou spadl a visel na laně mezi dvěma ledovými kotvami. Byl připoután na stejném laně jako my všichni, byla tma a slyšeli jsme ho vlevo od nás, směrem od cesty. Také jsme viděli, že visí asi 5 metů dolů, ale nevěděli jsme, jestli uklouzl a spadl, nebo se pod ním propadl kus sněhu,“ popisuje Harilová incident.

„Nejdříve se nikdo nepohnul, asi z šoku a strachu, pak jsme si uvědomili, že visí hlavou dolů a není schopen sám vylézt. Musel spadnout skoro z pěti metrů a jeho postroj byl až u kolen. Navíc na sobě neměl péřový oblek a jeho břicho bylo vystaveno sněhu, větru a nízké teplotě, což bylo nesmírně nebezpečné. S Lamou a Gabrielem jsme se nejprve snažili upoutat pozornost čísla 1, Hassanova kamaráda, který byl před ním. Zdálo se však, že ani on se k němu nemůže dostat. Tak jsme se mu my tři vydali na pomoc, spolu s číslem 3 v řadě, který se ho snažil také vytáhnout, a přitom se klimbali kolem 4 lidí před námi. Lama položil další kotvu do ledu, já jsem se připevnil k této kotvě a k fixnímu lanu, zatímco Lama lezl k Muhammadovi, který stále visel hlavou dolů. Snažil se mu tam pomoci sám, ale pro jednoho člověka bylo nemožné ho otočit,“ popisuje Harilová. Když se zraněného Hassana snažila ona a její tým posunout blíže k cestě, v místě se utrhla lavina. to byl také moment, kdy se ona a její tým rozhodli pro rozdělení.

„Gabriel zůstal s Hassanem a jeho kamarádem v úzkém místě. V obavách o bezpečnost fixačního týmu jsme se já a Lama vydali vpřed, abychom zjistili, jak jim můžeme pomoci. Lama, Gabriel, kamarád a já jsme strávili v úzkém hrdle 1,5 hodiny a snažili se ho vytáhnout před lavinou a nouzovým voláním od fixačního týmu,“ uvádí Hasilová. „Vzhledem k množství lidí, kteří zůstali vzadu a kteří se otočili, jsem věřil, že se Hassanovi dostane veškeré možné pomoci a že se mu podaří dostat dolů. Závažnost všeho, co se stalo, jsme plně pochopili až později,“ dodává. O nosiče Hassana se podle ní staral její kameraman Gabriel a Hassanův přítel, později se přidal i šerpa scházející z K2. Společně se pokoušeli zraněného nosiče zahřát a komunikovat s ním. „V jednu chvíli Gabrielovi už téměř nezbyl kyslík a uvědomil si, že pokud se chce ten den sám vrátit domů, musí si pro další kyslík dojít,“ uvedla Harilová. Podle ní její kolega Gabriel s Hassanem strávil zhruba dvě a půl hodiny v úzkém hrdle, zatímco kolem nich procházeli ostatní horolezci.

„Teprve když jsme se vrátili dolů, viděli jsme, že Hassan zemřel a my sami jsme nebyli ve stavu, abychom jeho tělo snesli dolů. Na snesení člověka dolů potřebujete šest lidí, zejména v nebezpečných oblastech. Úzké hrdlo je však tak úzké, že se tam vejde jen jeden člověk vpředu a jeden za pomáhajícím. V tomto případě nebylo možné Hassana bezpečně snést dolů,“ vysvětluje Harilová. „V základním táboře jsme se dozvěděli, že si lidé mysleli, že mu nikdo nepomohl, ale my ano. Udělali jsme, co bylo v našich silách, zejména Gabriel. Je to opravdu tragické, co se stalo, a já s rodinou velmi soucítím. Doufám, že se z této tragédie můžeme poučit,“ dodala také a sdílela sbírku Wilhelma Steindla na pomoc rodině Muhammada Hassana.

Výstup na horu K2, která se nachází v pohoří Karákóram, je považován za jeden z nejnebezpečnějších. Se svými 8611 metry je K2 druhou nejvyšší horou na světě, dostat se na vrchol je však v jejím případě obtížnější než u nejvyššího Mount Everestu, protože je vystavena horšímu počasí a hrozí na ní pády lavin. Dosud na ni vystoupalo jen asi 300 lidí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články