ODS může zrušit Spolu a odejít do opozice. „Pak se stane znovu hegemonem na pravici“

CO UKÁZALY VÝSLEDKY VOLEB

ODS může zrušit Spolu a odejít do opozice. „Pak se stane znovu hegemonem na pravici“
Premiér Petr Fiala Foto: Michal Čížek
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Co nám ukázaly výsledky evropských voleb v souvislosti s blížícími si podzimními krajskými volbami, a především za rok konajícími se sněmovními volbami? Dokážou koalice Přísaha a Motoristé se silným lídrem Filipem Turkem nebo uskupení Stačilo! s komunistkou Kateřinou Konečnou přetavit svůj úspěch i do dalších voleb? A je na trhu prostor pro vznik nového politického subjektu? O tom mluví sociolog Martin Buchtík z agentury STEM, který dorazil také na Echo Poradu. Celou si ji můžete poslechnout zde.

„Vítězem voleb je za mě jednoznačně Andrej Babiš. Před pěti lety dostalo ANO v evropských volbách 21 procent hlasů a modely výsledků parlamentních voleb jim přisuzovaly kolem třiceti procent. Teď jim modely do dalších parlamentních voleb přisuzují také třicet procent a v evropských volbách dostali 26 procent. Ten rozdíl je tedy podstatně menší,“ upozorňuje Buchtík.

Andrej Babiš má tedy velmi dobře nakročeno k vítězství i v krajských volbách. „V krajích není Praha, která společně ještě s Brnem nebo jinými velkými městy nevolí Andreje Babiše. V minulosti také navíc často platilo, že ANO v některém kraji vyhrálo, ale ve finále se uzavřela koalice bez něj. Což už teď možná nepůjde,“ uvádí Buchtík.

Kompletní audio a videoverzi Echo Porady najdete ZDE.

Dalším vítězem voleb jsou pak určitě Motoristé a Stačilo!. Pro ně by ale bylo mnohem těžší vzbudit u voličů dojem, že jsou relevantní silou i v krajských volbách. „Stačilo! má větší potenciál úspěch proměnit i v dalších volbách. Je to teď čirá spekulace, ale mohou například na kandidátky oslovit někoho ze SOCDEM. V krajských volbách si potřebujete vytvořit regionální strukturu, je to velmi odlišné od evropských i parlamentních voleb,“ podotýká sociolog.

Jedním ze současných fenoménů je i to, že na pravém i na levém spektru lze sledovat poptávku po nových politických subjektech. Dokazuje to právě zmíněný úspěch Motoristů na pravé straně a úspěch Stačilo! na levé straně. Výsledky voleb také ukázaly, že současná vládní koalice by mohla mít ve stávajícím složení problém, protože voliče už znovu neosloví. Jak by mělo postupovat Spolu, aby ve sněmovních volbách vyrovnalo síly s ANO?

„Odpovím cynicky, ale Spolu by muselo finančně výrazně podpořit vznik subjektu, který by mohl sebrat hlasy hnutí ANO. V tuto chvíli si neumím představit, že by Spolu do doby, než se budou konat sněmovní volby, zásadně posílilo. Chybí jasná výherní strategie toho, jak by Spolu mohlo za stávajících okolností dosáhnout výsledku 30 procent,“ myslí si Buchtík.

Levice a pravice, nebo konzervatismus a progresivismus?

„Dívejme se na to tak, že většina politiků uvažuje v horizontu jednoho volebního období a neřeší, co bude dál. Zcela hypoteticky by mohlo být pro ODS možností zrušit koalici Spolu, vysát zbytky lidovců a TOP 09 a další volební období strávit v opozici. Vydržet to a stát se opět hegemonem na pravé straně politického spektra. Ale řekněme si, že dnes už moc nevíme, co je to pravicové a co je to levicová politika, trochu to poslední dobou splývá,“ říká Buchtík.

Po čem je ale poptávka ve společnosti největší? Po pravici a levici, nebo po konzervativnosti a progresivismu? „Z dat vyplývá, že většina lidí takto jednoznačně vyhraněná není. Dále platí, že mnohem víc se volí podle osobností. A za třetí, lidé se stále více rozhodují úplně na poslední chvíli. Strany se dynamicky proměňují a ve společnosti přibývá velké množství zásadních témat, která tu poptávku zcela proměňují. Před třemi lety bychom se bavili o tom, jak všichni budou volit ovlivněni covidem, dnes je nosné téma válka na Ukrajině. To je určitě jedno z nosných témat, které především rozhoduje o tom, koho volit nechceme,“ dodává sociolog.

A funguje ještě program „antibabiš“? „Typický český volič se rozhoduje podle toho, co nechce. Dnes už to není jen „antibabiš“, ale i „antifiala“. A vždy bude politická reprezentace říkat, že toto budou naprosto zásadní volby, které rozhodnou o dalším osudu České republiky,“ říká Buchtík.

Hnutí Andreje Babiše zvítězilo v evropských volbách potřetí v řadě. Získalo 26,14 procenta hlasů a obsadilo sedm z 21 křesel českých europoslanců, o jeden mandát více než dosud. Koalici Spolu volilo 22,27 procenta hlasujících, což pro ODS, KDU-ČSL a TOP 09 znamenalo obhájení šesti z osmi mandátů.

Na třetí příčku se vyšvihlo dosud neparlamentní hnutí Přísaha, které spolu se stranou Motoristé sobě obdrželo 10,26 procenta voličských hlasů a získalo dva mandáty. Stejný počet křesel bude mít také koalice Stačilo! v čele s komunisty za 9,56 procenta hlasů a koalice vládních Starostů za 8,7 procenta hlasů. Obě koalice budou mít o jeden mandát více než nyní.

Místo tří budou mít jen jedno místo v Evropském parlamentu Piráti, které podpořilo 6,2 procenta voličů. Pro opoziční hnutí SPD s neparlamentní Trikolorou hlasovalo 5,73 procenta voličů, což pro něj znamenalo také jedno křeslo místo nynějších dvou.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články