Šéf žalobců Igor Stříž končí: „Důvody jsou ryze osobní“. Ministr rezignaci přijal

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Spekuluje se, že ho ve funkci nahradí šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová, již podporuje i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten dnes oznámil, že jméno nového nejvyššího zástupce chce navrhnout tak, aby se plynule 1. dubna ujal funkce. Stříže, coby "komunistického prokurátora", chtěla současná vládní garnitura odvolat již dříve.

"Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce," uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.

Média spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, jejíž funkční období v čele pražského VSZ končí na sklonku letošního roku. Do čela VSZ v Praze ji jmenoval v létě 2012 Blažek jako tehdejší ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (ODS).

Ministr spravedlnosti Blažek již uvedl, že rezignaci Igora Stříže bere na vědomí. „Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ podotkl Blažek.

Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval. Stalo se tak na návrh tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která měla se Zemanem ostré spory, což následně schválila i Babišova vláda.

Přestože po volbách, z nichž vzešla pětikoaliční vláda Petra Fialy, chtěli její představitelé Stříže kvůli jeho minulosti komunistického prokurátora odvolat, zůstal ve funkci dodnes. „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ tvrdil tehdy budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naopak pirátský poslanec Jakub Michálek loni na podzim překvapil výrokem, že se právě Pirátům ve vládě podařilo zarazit změnu na pozici nejvyššího státního zástupce.

V minulosti na sebe Stříž upozornil také v souvislosti s kauzou stíhání někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, když protestoval proti jeho zastavení. Jako náměstek olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana podal v roce 2007 demisi poté, co Ištvana tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) na návrh šéfky NSZ Renaty Vesecké kvůli kauze Čunek odvolal.

V poslední době Stříž například podal dovolání proti osvobození učitelky Martiny Bednářové, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Stříž také podal dovolání v neprospěch všech obžalovaných v kauze zneužívání sportovních dotací ministerstva školství. U bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty a někdejší náměstkyně ministerstva školství Simony Kratochvílové Stříž mimo jiné zkritizoval "nestandardní postup odvolacího soudu", tedy Vrchního soudu v Praze. U šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty a dalších dvou pravomocně osvobozených lidí nesouhlasil se zproštěním viny.