Pád Asadova režimu může zdražit benzin. Záleží na tom, jak moc Trump „podusí“ Íránce

Syrský režim prezidenta Bašára Asada se v noci na neděli po 24 letech zhroutil. Diktátora, který ještě před dvěma týdny měl moc zdánlivě pevně v rukou, smetla blesková povstalecká ofenziva za jedenáct dnů, poté, co se to během občanské války nepodařilo téměř čtrnáct let. Pád Asadova režimu může mít dopad na ceny pohonných hmot, což by pocítili i tuzemští spotřebitelé. „Pokud tedy teď Trump o to razantněji udeří na Írán,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

Nečekaně rychlý pád syrského režimu Bašára Asada může vést k růstu cen ropy na světových trzích, a to v rozsahu až deset dolarů na barel. To se ale podle analytiků nestane bezprostředně, protože syrská ropná naleziště už delší dobu kontrolují kurdské síly a americká vojska.

Konec více než půlstoletí trvající vlády Asadů v Sýrii však rozbíjí takzvanou šíitskou osu. Tedy neformální alianci Íránu, iráckých a syrských milic a Hizballáhu. Teherán s Asadovým svržením definitivně ztrácí pozemní přístup do Libanonu, takže se zhorší jeho zásobování tamního Hizballáhu. Taková situace dále posiluje Izrael.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je pád režimu, který byl důležitou součástí íránské osy, historickou událostí a přímým důsledkem úderů, které Íránu a libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh uštědřil Izrael. Ten také obsadil nárazníkovou zónu mezi oběma státy v příhraniční oblasti Golanských výšin. Dva bezpečnostní zdroje Reuters řekly, Izrael dnes na Sýrii opakovaně zaútočil, a to především na sklady zbraní.

„Je pravděpodobné, že jak Izrael, tak Spojené státy se budou snažit nynější oslabení Íránu dále využít a dále jej podusit. K tomu by je mohlo vést i to, že konec syrského Asadova režimu znamená nejen oslabení Teheránu, ale také ruských vojenských sil v regionu, které rovněž Damašek podporovaly. Lze tedy čekat, že Spojené státy nyní stupňují své sankce na Írán, zejména poté, co Bílý dům v lednu převezme Donald Trump,“ uvádí Kovanda.

ČTĚTE TAKÉ: Němci mohou zvrátit chybu Merkelové. Restartu až dvanácti jaderných bloků nic nebrání

Za vlády prezidenta Joea Bidena se Teheránu podařilo navýšit produkci ropy o zhruba půldruhého milionu barelů denně. „Z toho o 700 milionů barelů denně jen v uplynulých měsících. Tyto barely pomáhají držet světovou cenu ropy níže. Jestliže ovšem Trumpova administrativa, posilněná rozbitím zmíněné šíitské osy, nastolí vůči Teheránu mnohem tvrdší postoj, vývoz íránské ropy na světový trh se zásadně ztenčí, což vytvoří tlak na růst její ceny. Jestliže tento tlak nebude kompenzován zásadním protitlakem, například navýšením těžby v podání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, lze čekat zmíněný růst cen ropy, až o deset dolarů na barel, a nakonec tedy i pohonných hmot v Česku,“ dodává analytik.

V delším časovém horizontu se ale naopak může cena ropy snižovat. Pak může ovšem dojít naopak k redukci cen ropy, a to dokonce znatelně pod nynější úroveň. „Tlak Spojených států na Írán a oslabení ruských pozic na Blízkém východě totiž dále oslabí íránský teokratický režim. Takže v důsledku i jím podporované teroristy uskupení Hizballáh a Hamás či jemenské povstalce Húsíje, za nimiž rovněž Teherán stojí. Zásadní oslabení pozice Íránu a jeho spojenců v celém blízkovýchodním regionu by situaci v této geopoliticky výbušné oblasti zklidnilo, což by snížilo stávající rizikovou přirážku v ceně ropy. Takže i přes tvrdší sankce USA vůči Íránu by světová ceny ropy klesala,“ myslí si Kovanda.

Bašár Asad zemi vládl jako prezident od roku 2000, kdy nahradil svého zemřelého otce Háfize Asada, který funkci hlavy státu zastával od roku 1971. Asadova Socialistická strana arabské obrody (Baas) byla u moci od převratu v roce 1963.